< Príslovia 19 >
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
Better is the poor that walketh in his integrity than he that is perverse in his lips and a fool at the same time.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
Also, that the soul be without knowledge is not good; and he that hasteth with his feet sinneth.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
The foolishness of man perverteth his way; and his heart fretteth against the LORD.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
Wealth addeth many friends; but as for the poor, his friend separateth himself from him.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
A false witness shall not be unpunished; and he that breatheth forth lies shall not escape.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
Many will entreat the favour of the liberal man; and every man is a friend to him that giveth gifts.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
All the brethren of the poor do hate him; how much more do his friends go far from him! He that pursueth words, they turn against him.
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
He that getteth wisdom loveth his own soul; he that keepeth understanding shall find good.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
A false witness shall not be unpunished; and he that breatheth forth lies shall perish.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
Luxury is not seemly for a fool; much less for a servant to have rule over princes.
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
It is the discretion of a man to be slow to anger, and it is his glory to pass over a transgression.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
The king's wrath is as the roaring of a lion; but his favour is as dew upon the grass.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
A foolish son is the calamity of his father; and the contentions of a wife are a continual dropping.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
House and riches are the inheritance of fathers; but a prudent wife is from the LORD.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
Slothfulness casteth into a deep sleep; and the idle soul shall suffer hunger.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
He that keepeth the commandment keepeth his soul; but he that despiseth His ways shall die.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
He that is gracious unto the poor lendeth unto the LORD; and his good deed will He repay unto him.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Chasten thy son, for there is hope; but set not thy heart on his destruction.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
A man of great wrath shall suffer punishment; for if thou interpose, thou wilt add thereto.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
Hear counsel, and receive instruction, that thou mayest be wise in thy latter end.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
There are many devices in a man's heart; but the counsel of the LORD, that shall stand.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
The lust of a man is his shame; and a poor man is better than a liar.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
The fear of the LORD tendeth to life; and he that hath it shall abide satisfied, he shall not be visited with evil.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
The sluggard burieth his hand in the dish, and will not so much as bring it back to his mouth.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
When thou smitest a scorner, the simple will become prudent; and when one that hath understanding is reproved, he will understand knowledge.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
A son that dealeth shamefully and reproachfully will despoil his father, and chase away his mother.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
Cease, my son, to hear the instruction that causeth to err from the words of knowledge.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
An ungodly witness mocketh at right; and the mouth of the wicked devoureth iniquity.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
Judgments are prepared for scorners, and stripes for the back of fools.