< Príslovia 14 >
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
智慧ある婦はその家をたて 愚なる婦はおのれの手をもて之を毀つ
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
直くあゆむ者はヱホバを畏れ 曲りてあゆむ者はこれを侮る
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
愚なる者の口にはその傲のために鞭笞あり 智者の口唇はおのれを守る
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
牛なければ飼蒭倉むなし牛の力によりて生産る物おほし
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
忠信の證人はいつはらず 虚偽のあかしびとは謊言を吐く
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
嘲笑者は智慧を求むれどもえず 哲者は知識を得ること容易し
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
汝おろかなる者の前を離れされ つひに知識の彼にあるを見ざるべし
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
賢者の智慧はおのれの道を暁るにあり 愚なる者の痴は欺くにあり
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
おろろかなる者は罪をかろんず されど義者の中には恩恵あり
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
心の苦みは心みづから知る其よろこびには他人あづからず
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
惡者の家は亡され 正直き者の幕屋はさかゆ
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
人のみづから見て正しとする途にしてその終はつひに死にいたる途となるものあり
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
笑ふ時にも心に悲あり 歎樂の終に憂あり
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
心の悖れる者はおのれの途に飽かん 善人もまた自己に飽かん
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
拙者はすべての言を信ず 賢者はその行を愼む
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
智慧ある者は怖れて惡をはなれ 愚なる者はたかぶりて怖れず
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
怒り易き者は愚なることを行ひ 惡き謀計を設くる者は惡まる
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
批者は愚なる事を得て所有となし 賢者は知識をもて冠弁となす
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
惡者は善者の前に俯伏し 罪ある者は義者の門に俯伏す
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
貧者はその鄰にさへも惡まる されど富者を愛ずる者はおほし
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
その鄰を藐むる者は罪あり 困苦者を憐むものは幸福あり
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
惡を謀る者は自己をあやまるにあらずや 善を謀る者には憐憫と眞實とあり
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
すべての勤労には利益あり されど口唇のことばは貧乏をきたらするのみなり
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
智慧ある者の財寳はその冠弁となる 愚なる者のおろかはただ痴なり
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
眞實の證人は人のいのちを救ふ 謊言を吐く者は偽人なり
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
ヱホバを畏るることは堅き依頼なり その児輩は逃避場をうべし
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
ヱホバを畏るることは生命の泉なり 人を死の罟より脱れしむ
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
王の榮は民の多きにあり 牧泊の衰敗は民を失ふにあり
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
怒を遅くする者は大なる知識あり 氣の短き者は愚なることを顕す
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
心の安穏なるは身のいのちなり 娼嫉は誉の腐なり
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
貧者を虐ぐる者はその造主を侮るなり 彼をうやまふ者は貧者をあはれむ
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
惡者はその惡のうちにて亡され義者はその死ぬる時にも望あり
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
智慧は哲者の心にとどまり 愚なる者の衷にある事はあらはる
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
義は國を高くし罪は民を辱しむ
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
さとき僕は王の恩を蒙ぶり 辱をきたらす者はその震怒にあふ