Matouš 5
1 Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho.
And seeing the multitudes, he went up into the mountain: and when he had sat down, his disciples came unto him:
2 I otevřev ústa svá, učil je, řka:
and he opened his mouth and taught them, saying,
3 Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.
Blessed are the poor in spirit: for theirs is the kingdom of heaven.
4 Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou.
Blessed are they that mourn: for they shall be comforted.
5 Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi.
Blessed are the meek: for they shall inherit the earth.
6 Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou.
Blessed are they that hunger and thirst after righteousness: for they shall be filled.
7 Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou.
Blessed are the merciful: for they shall obtain mercy.
8 Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.
Blessed are the pure in heart: for they shall see God.
9 Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou.
Blessed are the peacemakers: for they shall be called sons of God.
10 Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské.
Blessed are they that have been persecuted for righteousness’ sake: for theirs is the kingdom of heaven.
11 Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.
Blessed are ye when [men] shall reproach you, and persecute you, and say all manner of evil against you falsely, for my sake.
12 Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.
Rejoice, and be exceeding glad: for great is your reward in heaven: for so persecuted they the prophets which were before you.
13 Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena.
Ye are the salt of the earth: but if the salt have lost its savour, wherewith shall it be salted? it is thenceforth good for nothing, but to be cast out and trodden under foot of men.
14 Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti.
Ye are the light of the world. A city set on a hill cannot be hid.
15 Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž v domu jsou.
Neither do [men] light a lamp, and put it under the bushel, but on the stand; and it shineth unto all that are in the house.
16 Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž jest v nebesích.
Even so let your light shine before men, that they may see your good works, and glorify your Father which is in heaven.
17 Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti Zákon anebo Proroky. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.
Think not that I came to destroy the law or the prophets: I came not to destroy, but to fulfill.
18 Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou.
For verily I say unto you, Till heaven and earth pass away, one jot or one tittle shall in no wise pass away from the law, till all things be accomplished.
19 Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.
Whosoever therefore shall break one of these least commandments, and shall teach men so, shall be called least in the kingdom of heaven: but whosoever shall do and teach them, he shall be called great in the kingdom of heaven.
20 Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákoníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
For I say unto you, that except your righteousness shall exceed [the righteousness] of the scribes and Pharisees, ye shall in no wise enter into the kingdom of heaven.
21 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen bude státi k soudu.
Ye have heard that it was said to them of old time, Thou shalt not kill; and whosoever shall kill shall be in danger of the judgment:
22 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, povinen k soudu státi. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, povinen bude pekelný oheň trpěti. (Geenna g1067)
but I say unto you, that every one who is angry with his brother shall be in danger of the judgment; and whosoever shall say to his brother, Raca, shall be in danger of the council; and whosoever shall say, Thou fool, shall be in danger of the hell of fire. (Geenna g1067)
23 Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář, a tu bys se rozpomenul, že bratr tvůj má něco proti tobě,
If therefore thou art offering thy gift at the altar, and there rememberest that thy brother hath aught against thee,
24 Nechejž tu daru svého před oltářem a jdi, prve smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj.
leave there thy gift before the altar, and go thy way, first be reconciled to thy brother, and then come and offer thy gift.
25 Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, ať by snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře.
Agree with thine adversary quickly, whiles thou art with him in the way; lest haply the adversary deliver thee to the judge, and the judge deliver thee to the officer, and thou be cast into prison.
26 Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud nikoli, dokudž i toho posledního haléře nenavrátíš.
Verily I say unto thee, Thou shalt by no means come out thence, till thou have paid the last farthing.
27 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš.
Ye have heard that it was said, Thou shalt not commit adultery:
28 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.
but I say unto you, that every one that looketh on a woman to lust after her hath committed adultery with her already in his heart.
29 Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest užitečněji tobě, aby raději zahynul jeden úd tvůj, nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného. (Geenna g1067)
And if thy right eye causeth thee to stumble, pluck it out, and cast it from thee: for it is profitable for thee that one of thy members should perish, and not thy whole body be cast into hell. (Geenna g1067)
30 A pakli ruka tvá pravá horší tě, utniž ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul raději jeden úd tvůj, nežli by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně. (Geenna g1067)
And if thy right hand causeth thee to stumble, cut it off, and cast it from thee: for it is profitable for thee that one of thy members should perish, and not thy whole body go into hell. (Geenna g1067)
31 Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.
It was said also, Whosoever shall put away his wife, let him give her a writing of divorcement:
32 Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
but I say unto you, that every one that putteth away his wife, saving for the cause of fornication, maketh her an adulteress: and whosoever shall marry her when she is put away committeth adultery.
33 Opět slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.
Again, ye have heard that it was said to them of old time, Thou shalt not forswear thyself, but shalt perform unto the Lord thine oaths:
34 Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo stolice Boží jest,
but I say unto you, Swear not at all; neither by the heaven, for it is the throne of God;
35 Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest, ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého Krále jest.
nor by the earth, for it is the footstool of his feet; nor by Jerusalem, for it is the city of the great King.
36 Ani skrze hlavu svou budeš přisahati, nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého.
Neither shalt thou swear by thy head, for thou canst not make one hair white or black.
37 Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od toho zlého jest.
But let your speech be, Yea, yea; Nay, nay: and whatsoever is more than these is of the evil [one].
38 Slyšeli jste, že řečeno jest: Oko za oko, a zub za zub.
Ye have heard that it was said, An eye for an eye, and a tooth for a tooth:
39 Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.
but I say unto you, Resist not him that is evil: but whosoever smiteth thee on thy right cheek, turn to him the other also.
40 A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště.
And if any man would go to law with thee, and take away thy coat, let him have thy cloke also.
41 A nutil-li by tě kdo jíti s sebou míli jednu, jdi s ním dvě.
And whosoever shall compel thee to go one mile, go with him twain.
42 A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se.
Give to him that asketh thee, and from him that would borrow of thee turn not thou away.
43 Slyšeli jste, že řečeno jest: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.
Ye have heard that it was said, Thou shalt love thy neighbour, and hate thine enemy:
44 Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše,
but I say unto you, Love your enemies, and pray for them that persecute you;
45 Abyste byli synové Otce vašeho, jenž jest v nebesích; ješto slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.
that ye may be sons of your Father which is in heaven: for he maketh his sun to rise on the evil and the good, and sendeth rain on the just and the unjust.
46 Nebo milujete-li ty, jenž vás milují, jakou odplatu míti budete? Zdaliž i publikáni téhož nečiní?
For if ye love them that love you, what reward have ye? do not even the publicans the same?
47 A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více nad jiné činíte? Však i publikáni to činí.
And if ye salute your brethren only, what do ye more [than others]? do not even the Gentiles the same?
48 Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš nebeský dokonalý jest.
Ye therefore shall be perfect, as your heavenly Father is perfect.
