Marek 7
1 I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
And there are gathered together unto him the Pharisees, and certain of the scribes, which had come from Jerusalem,
2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama (to jest neumytýma) jísti chleby, reptali o to.
and had seen that some of his disciples ate their bread with defiled, that is, unwashen, hands.
3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
For the Pharisees, and all the Jews, except they wash their hands diligently, eat not, holding the tradition of the elders:
4 A z trhu přijdouce nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
and [when they come] from the marketplace, except they wash themselves, they eat not: and many other things there be, which they have received to hold, washings of cups, and pots, and brasen vessels.
5 Potom otázali se ho farizeové a zákoníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
And the Pharisees and the scribes ask him, Why walk not thy disciples according to the tradition of the elders, but eat their bread with defiled hands?
6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
And he said unto them, Well did Isaiah prophesy of you hypocrites, as it is written, This people honoureth me with their lips, But their heart is far from me.
7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, kterážto nejsou než ustanovení lidská.
But in vain do they worship me, Teaching [as their] doctrines the precepts of men.
8 Nebo opustivše přikázání Boží, držíte ustanovení lidská, totiž umývání žejdlíků a koflíků; a jiné mnohé věci těm podobné činíte.
Ye leave the commandment of God, and hold fast the tradition of men.
9 I pravil jim: Èistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení své zachovali.
And he said unto them, Full well do ye reject the commandment of God, that ye may keep your tradition.
10 Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře.
For Moses said, Honour thy father and thy mother; and, He that speaketh evil of father or mother, let him die the death:
11 Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje,
but ye say, If a man shall say to his father or his mother, That wherewith thou mightest have been profited by me is Corban, that is to say, Given [to God];
12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své,
ye no longer suffer him to do aught for his father or his mother;
13 Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
making void the word of God by your tradition, which ye have delivered: and many such like things ye do.
14 I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
And he called to him the multitude again, and said unto them, Hear me all of you, and understand:
15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka.
there is nothing from without the man, that going into him can defile him: but the things which proceed out of the man are those that defile the man.
16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
And when he was entered into the house from the multitude, his disciples asked of him the parable.
18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti?
And he saith unto them, Are ye so without understanding also? Perceive ye not, that whatsoever from without goeth into the man, [it] cannot defile him;
19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
because it goeth not into his heart, but into his belly, and goeth out into the draught? [This he said], making all meats clean.
20 Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka.
And he said, That which proceedeth out of the man, that defileth the man.
21 Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
For from within, out of the heart of men, evil thoughts proceed, fornications, thefts, murders, adulteries,
22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
covetings, wickednesses, deceit, lasciviousness, an evil eye, railing, pride, foolishness:
23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka.
all these evil things proceed from within, and defile the man.
24 A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti.
And from thence he arose, and went away into the borders of Tyre and Sidon. And he entered into a house, and would have no man know it: and he could not be hid.
25 Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
But straightway a woman, whose little daughter had an unclean spirit, having heard of him, came and fell down at his feet.
26 (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
Now the woman was a Greek, a Syrophoenician by race. And she besought him that he would cast forth the devil out of her daughter.
27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
And he said unto her, Let the children first be filled: for it is not meet to take the children’s bread and cast it to the dogs.
28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
But she answered and saith unto him, Yea, Lord: even the dogs under the table eat of the children’s crumbs.
29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
And he said unto her, For this saying go thy way; the devil is gone out of thy daughter.
30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
And she went away unto her house, and found the child laid upon the bed, and the devil gone out.
31 Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
And again he went out from the borders of Tyre, and came through Sidon unto the sea of Galilee, through the midst of the borders of Decapolis.
32 I přivedli jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
And they bring unto him one that was deaf, and had an impediment in his speech; and they beseech him to lay his hand upon him.
33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
And he took him aside from the multitude privately, and put his fingers into his ears, and he spat, and touched his tongue;
34 A vzezřev k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se.
and looking up to heaven, he sighed, and saith unto him, Ephphatha, that is, Be opened.
35 A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
And his ears were opened, and the bond of his tongue was loosed, and he spake plain.
36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, předce oni mnohem více ohlašovali.
And he charged them that they should tell no man: but the more he charged them, so much the more a great deal they published it.
37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
And they were beyond measure astonished, saying, He hath done all things well: he maketh even the deaf to hear, and the dumb to speak.
