Marek 4
1 A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
And again he began to teach by the sea side. And there is gathered unto him a very great multitude, so that he entered into a boat, and sat in the sea; and all the multitude were by the sea on the land.
2 I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
And he taught them many things in parables, and said unto them in his teaching,
3 Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
Hearken: Behold, the sower went forth to sow:
4 I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
and it came to pass, as he sowed, some [seed] fell by the way side, and the birds came and devoured it.
5 A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
And other fell on the rocky [ground], where it had not much earth; and straightway it sprang up, because it had no deepness of earth:
6 A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
and when the sun was risen, it was scorched; and because it had no root, it withered away.
7 A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
And other fell among the thorns, and the thorns grew up, and choked it, and it yielded no fruit.
8 Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
And others fell into the good ground, and yielded fruit, growing up and increasing; and brought forth, thirtyfold, and sixtyfold, and a hundredfold.
9 I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
And he said, Who hath ears to hear, let him hear.
10 A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
And when he was alone, they that were about him with the twelve asked of him the parables.
11 I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
And he said unto them, Unto you is given the mystery of the kingdom of God: but unto them that are without, all things are done in parables:
12 Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
that seeing they may see, and not perceive; and hearing they may hear, and not understand; lest haply they should turn again, and it should be forgiven them.
13 I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
And he saith unto them, Know ye not this parable? and how shall ye know all the parables?
14 Rozsevač, ten slovo rozsívá.
The sower soweth the word.
15 Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
And these are they by the way side, where the word is sown; and when they have heard, straightway cometh Satan, and taketh away the word which hath been sown in them.
16 A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
And these in like manner are they that are sown upon the rocky [places], who, when they have heard the word, straightway receive it with joy;
17 Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
and they have no root in themselves, but endure for a while; then, when tribulation or persecution ariseth because of the word, straightway they stumble.
18 A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
And others are they that are sown among the thorns; these are they that have heard the word,
19 Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá. (aiōn g165)
and the cares of the world, and the deceitfulness of riches, and the lusts of other things entering in, choke the word, and it becometh unfruitful. (aiōn g165)
20 Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
And those are they that were sown upon the good ground; such as hear the word, and accept it, and bear fruit, thirtyfold, and sixtyfold, and a hundredfold.
21 Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
And he said unto them, Is the lamp brought to be put under the bushel, or under the bed, [and] not to be put on the stand?
22 Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
For there is nothing hid, save that it should be manifested; neither was [anything] made secret, but that it should come to light.
23 Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
If any man hath ears to hear, let him hear.
24 I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
And he said unto them, Take heed what ye hear: with what measure ye mete it shall be measured unto you: and more shall be given unto you.
25 Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
For he that hath, to him shall be given: and he that hath not, from him shall be taken away even that which he hath.
26 I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
And he said, So is the kingdom of God, as if a man should cast seed upon the earth;
27 A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
and should sleep and rise night and day, and the seed should spring up and grow, he knoweth not how.
28 Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
The earth beareth fruit of herself; first the blade, then the ear, then the full corn in the ear.
29 A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
But when the fruit is ripe, straightway he putteth forth the sickle, because the harvest is come.
30 I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
And he said, How shall we liken the kingdom of God? or in what parable shall we set it forth?
31 Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
It is like a grain of mustard seed, which, when it is sown upon the earth, though it be less than all the seeds that are upon the earth,
32 Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
yet when it is sown, groweth up, and becometh greater than all the herbs, and putteth out great branches; so that the birds of the heaven can lodge under the shadow thereof.
33 A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
And with many such parables spake he the word unto them, as they were able to hear it:
34 A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
and without a parable spake he not unto them: but privately to his own disciples he expounded all things.
35 I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
And on that day, when even was come, he saith unto them, Let us go over unto the other side.
36 A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
And leaving the multitude, they take him with them, even as he was, in the boat. And other boats were with him.
37 Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
And there ariseth a great storm of wind, and the waves beat into the boat, insomuch that the boat was now filling.
38 A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
And he himself was in the stern, asleep on the cushion: and they awake him, and say unto him, Master, carest thou not that we perish?
39 I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
And he awoke, and rebuked the wind, and said unto the sea, Peace, be still. And the wind ceased, and there was a great calm.
40 I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
And he said unto them, Why are ye fearful? have ye not yet faith?
41 I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
And they feared exceedingly, and said one to another, Who then is this, that even the wind and the sea obey him?
