Lukáš 19
1 A všed Ježíš, bral se přes Jericho.
Wukota mu divula di Yeliko ayi wudisabuka.
2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
Tala mutu wumosi, dizina diandi Zakayi, wuba pfumu yi mimfutisi mi ziphaku ayi wuba nkua busina.
3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
Wuzola mona Yesu mu diambu kazaba buevi kadidi vayi kadia nunga ko mu diambu di nkangu wu batu bila ntela wu khufi wuba yandi.
4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.
Buna wuzawula kuna ntuala ayi wumota mu nti wu sikomole mu diambu kamona Yesu bila vana kafueti viokila.
5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
Mu thangu Yesu katula vana buangu beni, wumbula meso, wummona ayi wunkamba: —Zakayi, kuluka nsualu bila buabu mu nzo aku mfueti vuanda.
6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
Zakayi wukuluka mu nsualu ayi wutambula Yesu mu khini.
7 A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
Bu bamona bobo, batu boso baniunguta ayi batuba: —Tala, wedi leki ku nzo nkua masumu wowo!
8 Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
Vayi Zalayi wutelama wukamba Pfumu: —Tala, ndieka vana minsukami khatitsika yi bima biama ayi enati mutu ndivangila mbimbi mu kumvuna buna ndieka kumvutudila mu zikhumbu ziya.
9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.
Buna Yesu wunkamba: —Pulusu yikotidi mu lumbu kiaki mu nzo yayi bila mutu wawu, mamvandi, widi muana wu Abalahami.
10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
Bila muana mutu wuyiza mu tomba ayi mu vukisa bobo baba bazimbala.
11 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
Nkangu bu wuba wa mambu mama, Yesu wubuela bakamba nongo yimosibila buna Yelusalemi difikimini ayi batu babanzila ti kipfumu ki Nzambi kieka kuiza nsualu.
12 I řekl: Èlověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.
Buna wuba kamba: —Mutu wumosi wu dikanda di luzitu wuyenda ku tsi yi thama muingi kenda bieku ntinu. Niandi mana bieku buna bosi kela vutuka ku tsi andi.
13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
Buna wutumisa dikumi di bisadi biandi ayi wuvana kuidi kadikamutu sengo kimosi ki nolo. Bosi wuba kamba: “Bika lubutisa zimbongo ziazi nate ndiela vutuka.”
14 Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
Vayi basi tsi andi banlenda. Diawu ku manima mandi bamfidisilamimvuala mu diambu mituba ti: “Tumengi ti mutu wawu katu yadila.”
15 I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
Bu kamana bieku ntinu, wuvutuka ku tsi andi ayi wutumisa bisadibiobi kasia bikila zimbongo. Wuzola zabathalu yibutisa kadika mutu mu zimbongo zikatambula.
16 I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
Wutheti wuyiza ayi wutuba: “A Pfumu, sengo kiaku ki nolo kibutidi dikumi di bisengo bi nolo.”
17 I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
Buna Pfumu beni wunkamba: “Sedi bumbote! Widi kisadi kimboti. Sumbu wubedi wukuikama mu mambu mafioti, diawu ndiveni minsua mu yadila dikumi di mavula.”
18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
Mutu wummuadi wuyiza ayi wutuba: “A Pfumu, sengo kiaku ki nolo kibutidi bisengo bitanu binkaka bi nolo.”
19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
Buna Pfumu wukamba kuidi kisadi kimmuadi: “Ngeyo ndiveni minsua mu yadila mavula matanu.”
20 A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
Wunkaka wuyiza ayi wutuba: “A Nlongi, tala sengo kiaku kinolo, ndiki sueka bumboti va dikolo di nledi.
21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
Bila minu tsisi ndimueni bila widi mutu wumosi mu thewa; ngeyo wunzionanga biobi wukambu sala, ngeyo wuntotanga bidia biobi wusia kuna ko.”
22 I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
Buna pfumu wunkamba: “Ndieka kusambisa mu mambu momo tubidi ngeyo veka widi kisadi kimbimbi! Zebi kuaku ki ndidi mutu wu thewa. Ndinzionanga biobindikambu sala ayi ndintotanga bidia biobi ndisia kuna ko.
23 I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?
Vayi bila mbi wukambu tudila zimbongo ziama ku banki muingi ndibakila ziawu ndandu mu thangu ndivutukidi e?”
24 I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
Buna wukamba batu bobo baba vana ti: “Lunzionanu sengo kinolo ayi vananu kiawu mutu widi dikumi di bisengo bi nolo.”
25 I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
Vayi batu beni bankamba: “A Pfumu, keti dikumi didi yandi e!”
26 I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
Buna niandi wuba vutudila: “Bukiedika ndikulukamba ti kuidi mutu wowo beki bela kumvanaayi kuidi mutu wowo kambulu, bela kunziona banza biobi bidi yandi.
27 Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.
Bosi lundatina vava bambeni ziama ziozi zimanga ti ndibika ku bayadila ayi luba vondila va meso mama.”
28 To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.
Bu kamana tuba mambu momo, Yesu wuba tuaminina ku ntuala mu kuenda ku Yelusalemi.
29 I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
Buna beka nduka tula ku Betefange ayi ku Betani, ku ndambu mongo wu beta tedila “mongo minti mi Olive”, buna wutuma minlonguki miandi miodi
30 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
wuba kamba: —Yendanu ku buala bobo butalini yeno. Beno kota muawu, buna malu monamuana phunda wukangama. Kadi mutu wumosi kavuandidiabu wawu ko. Luniangunawawu ayi lutuala wawu.
31 A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.
Enati mutu wuluyuvudi: “bila mbi lulembo niangunina wawu e?” Buna lumvutudila ti: “Pfumu mfunu kavuidi wawu.”
32 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.
Bobo batumbu bu bayenda, bamona mambu moso boso kabakambila.
33 A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
Bu baba nianguna muana phunda, buna batu bobo bavua wawu baba yuvula: —A bila mi luniangunina muana phunda wowo e?
34 A oni řekli: Pán ho potřebuje.
Bawu bamvutula: —Pfumu mfunu kavuidi wawu.
35 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.
Buna bawu nata kuidi Yesu. Bu bamana yala minledi miawu va mbata phunda bakumisa vawu Yesu.
36 A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
Bu kaba vioka, mu nzila batu bayala minledi miawu mu nzila.
37 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
Buna beka nduka tula, bu baba nengumuka mongo wu minti mi olive, nkangu woso wu minlonguki wumona khini, wukembisa Nzambi, mu ndinga yingolo, mu diambu di bikumu biobi mimona.
38 Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
Bawu batuba ti: —Bika kasakumunu ntinu wowo wunkuizila mu dizina di Pfumu. Bika ndembama yiba ku diyilu ayi nkembo mu bibuangu bizangama!
39 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.
Buna Bafalisi bankaka baba muna nkangu bakamba Yesu ti: —A nlongi, temina minlonguki miaku.
40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.
Yesu wuba vutudila: —Bukiedika ndikulukamba, enati balembulu biyoko buna matadi mamayamikina.
41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
Mu thangu kafikama ayi divula, wumona divula ayi wudila mu diambudi divula beni.
42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.
Bosi wutuba: —Enati ngeyo mamvaku wedi zaba, kani ka lumbu kiaku kiaki mambu momo malenda kunatina ndembama! Vayi buabu masuekulu va meso maku.
43 Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
Bila bilumbu biela ku kuizila, biobi bambeni ziaku ziela kaba mimbuingi, ziela kuzungidila, ziela kufietikisa mu zindambu zioso.
44 A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.
Ziela kuvindubula va ntoto va kimosi ayi bana baku badi yaku ayi kadi ditadi dimosi, mu ngeyo, dilendi siala va yilu ditadi dinkaka ko. Bila wusia zaba ko thangu yoyo Nzambi kayiza ku buminina.
45 A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
Yesu wukota mu nzo Nzambi ayi wutona kuka batu bobo baba sumbisa bima, wuba kamba:
46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
—Didi disonama: nzo ama yela ba nzo yi lusambulu vayi beni lukitudi yawu suamunu ki mivi!
47 I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
Bilumbu bioso Yesu wulonga mu nzo Nzambi. Zimbumu zi banganga Nzambi, minlongi mi mina ayi bakulutu ba batu batomba diluaku di kumvondisila.
48 A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
Vayi basia zaba ko busila bila batu boso banlandakana mu wa mambu mandi.
