Lukáš 18
1 Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,
Yesu wukamba minlonguki miandi nongo yayi mu diambu di kuba sudikisa ti bafueti sambilanga mu zithangu zioso mu kambu vonga.
2 Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.
—Kuba zuzi dimosi diba mu divula dimosi, zuzi beni kaba monanga Nzambi tsisi ko ayi kaba kinzikanga ko kadi mutu wumosi.
3 Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.
Mu divula beni muba diaka difuola dimosi. Difuola beni diba kuizanga kuidi niandi ayi diba kunkambanga: “Bika wundungisa va ntuala mbeni ama”.
4 A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,
Thangu yiwombo zuzi beni kasia zola ko. Vayi niandi wukamba mu ntimꞌandi ti: “ka diambu ko ndimonanga Nzambi tsisi ayi ndikinzikanga batu ko,
5 Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.
vayi difuola diandi dilembu thatisa buna ndieka kunnungisa muingi kabika buela kuiza ku thatisanga.”
6 I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.
Buna Pfumu wela tuba diaka: —Lunwa bumboti mambu matuba zuzi diodi di mbimbi.
7 A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
Buna lumbanza ti Nzambi kalendi nungisa ko batu bandi bobo kasobula ayi bobo baku nsambilanga builu ayi muini? Beno lumbanzila ti niandi wela zingila mu kuba sadisa e?
8 Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?
Bukiedika ndikulukamba, mu nsualu kela kuba nungisa. Vayi muana mutubu kela kuiza, buna wela kuiza bata kuandi batu badi minu va ntoto e?
9 I řekl také k některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto:
Wubuela tuba diaka nongo yayi mu diambu di batu bobobakukimonanga ti badi batu basonga vayi banlenzanga bankaka.
10 Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán.
—Babakala buadi bayenda ku nzo Nzambi mu diambu di sambila. Mfalisi wumosi ayi mfutisi wu ziphaku wumosi.
11 Farizeus stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.
Mfalisi wutelama va lutengo ayi wusambila lusambulu lualu: “A Nzambi, ndikuvutudila matondo bu khambulu dedakana bangabatu bankaka, bobo banzionanga bima bingana, bobo bakambulu basonga, bobo bavanganga kitsuza voti bobo badi kuandi banga mfutisi wu ziphaku wowo.
12 Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.
Minu mu kadika sabala bilumbu biodi ndieta kukifuisila nzala mu diambu di lusambulu ayi ndieta vana kuku ki kumi mu bima bioso biobi bidi yama.”
13 Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
Mfutisi wu ziphaku thama kayenda telimina ayi kasia zolavumbula meso mandi ku diyilu ko. Vayi thulu andi yawu kaba bundanga bu katuba: “A Nzambi, bika wumbona kiadi bila ndidi nkua masumu!”
14 Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
Bukiedika ndikulukamba, mfutisi wu ziphaku wowo sumbu kavutuka ku nzo andi, wumonika wusonga va meso ma Nzambi vayi bika mutu wowo wunkaka bila woso wukukikululanga wela nanguku ayi woso wukukinangikanga wela kululu.
15 Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.
Bannatisa bana bafioti muingi kaba simba vayi minlonguki bu mimonabobo mitubidila batu bobo babanata.
16 Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
Yesu wuba tumisa ayi wuba kamba: —Bika bana bafioti biza kuidi minu ayi kadi kuba kandika bila kipfumu ki Nzambi kivuiwulu kuidi batu badi banga bobo.
17 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.
Bukiedika ndikulukamba ti woso wunkambu tambula Kipfumu ki Nzambi banga muana wu fioti kalendi mu kota ko.
Buna pfumu yimosi yinyuvula: —A nlongi wumboti, diambu mbi mvanga muingi ndibaka luzingu lukalumani e? (aiōnios g166)
19 I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
Buna Yesu wumvutudila: —Bila mbi wukuthedila wumboti? Kuisi ko mutu wumboti botula kaka, Nzambi.
20 Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.
Keti zebi zithumunu: Kadi vanga kitsuza, kadi vonda, kadi yiba, kadi telama kimbangi ki luvunu, kinzika siaku ayi ngudi aku.
21 On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
Buna niandi wuvutula: —Ndinkebanga mambu moso momo tona bumuana buama.
22 Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
Yesu bu kawa bobo, buna wunkamba: —Diambu dimosi dinkamba kuidi ngeyo: Yenda sumbisa bima bioso biobi bidi yaku ayi kabudila minsukami bioso wumbaka buna wela bakakiuka ku diyilu. Buna bosi wiza ayi wundandakana.
23 On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.
Bu kawa bobo, kiadi kingolo kimbuila bila kimvuama kiwombo kiba yandi.
24 A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
Yesu bu kamona ti mutu beni weka kiadi-kiadi buna wutuba: —Didi diambu di phasi kuidi batu badi kimvuama mu kota mu kipfumu ki Nzambi.
25 Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
Bila kadi kuandi phasi kuidi kamela mu viokila va divudu di tsoma vayi phasi kuidi nkua kimvuama mu kota mu kipfumu ki Nzambi.
26 Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?
Buna batu bobo bawa bobo, batuba: —Buna nani wulenda vuka e?
27 A on dí jim: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.
Yesu wuba vutudila: —Mambu momo batu beti lembakana, Nzambi lenda ku mavanga.
28 I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
Buna Piela wunyuvula: —Tata, tumana yekula bibioso ayi tulandakana.
29 On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,
Yesu wuba vutudila: —Bukiedika ndikulukamba, kuisi ko mutu wusia bika mu diambu di Kipfumu ki Nzambi, nzo andi, bambuta bandi bakhomba bandi, nketo andi voti bana bandi,
31 Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.
Yesu wunata kumi ayi mimvuala miodi ayi wuba kamba: —Tala, tueka kuenda ku Yelusalemi ayi mambu moso masonika mimbikudi mu diambu di Muana Mutu meka sunduka.
32 Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.
Bila bela kunyekula mu mioko mi bapakanu, bela kunsekinina, bela kumfinga, bela kunlobudila madita;
33 A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.
ayi bela kunzuba bikoti, bela kumvonda. Bosi wela fuluka mu lumbu kintatu.
34 Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.
Minlonguki misia sudika kadi diambu dimosi ko mu mambu moso mana bila tsundu yi mambu momo yiba yisuama kuidi bawu; ayi misia bakula ko mambu mbi Yesu kaba yolukilanga.
35 I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře.
Yesu bu kafikama ayi Yeliko, phofo yimosi yivuanda mu yenda nzila, wuba lombanga zimbongo.
36 A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?
Bu kawa biyoko bi nkangu wu batu wuba vioka, buna wuyuvula kani mbi biobi.
37 I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.
Buna bamvutudila ti Yesu muisi Nazaleti wulembu vioki.
38 I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!
Buna wuyamikina mu ndinga yingolo ti: —Yesu, Muana Davidi, wumboni kiadi!
39 A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
Btu bobo baba ku ntuala nkangu bantemina muingi kabika biyoko vayiniandiwuluta buela yamikina: —A muana Davidi, wumboni kiadi!
40 Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,
Yesu bu katelama, buna wuvana lutumu ti bannatina niandi. Bu kafikama, Yesu wunyuvula:
41 Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.
—A diambu mbi tidi ndivangila e? Wumvutudila: —A pfumu, ntidi buela mona.
42 A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.
Buna Yesu wunkamba: —Mona kuaku bila minu kiaku kibelusidi.
43 A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.
Vana vawu niandi wumona ayi wunlandakana. Wunkembisa Nzambi. Batu boso bu bamona bobo bakembisa Nzambi.
