Lukáš 19
1 A všed Ježíš, bral se přes Jericho.
ⲁ̅ⲁϥⲃⲱⲕ ⲇⲉ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲁϥⲙⲟⲩϣⲧ ⲛϩⲓⲉⲣⲓⲭⲱ
2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
ⲃ̅ⲉⲓⲥ ϩⲏⲏⲧⲉ ⲇⲉ ⲉⲓⲥ ⲟⲩⲣⲱⲙⲉ ⲉϣⲁⲩⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟϥ ϫⲉ ⲍⲁⲕⲭⲁⲓⲟⲥ ⲛⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲛⲉⲩⲁⲣⲭ ⲓⲧⲉⲗⲱⲛⲏⲥ ⲡⲉ ⲣⲣⲙⲙⲁⲟ
3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
ⲅ̅ⲉϥϣⲓⲛⲉ ⲛⲥⲁ ⲓⲏⲥ ϫⲉ ⲛⲓⲙ ⲡⲉ ⲁⲩⲱ ⲙⲡϥϭⲙϭⲟⲙ ⲉⲧⲃⲉ ⲡⲙⲏⲏϣⲉ ϫⲉ ⲛⲉ ⲟⲩⲕⲟⲩⲓ ⲡⲉ ϩⲛ ⲧⲉϥϭⲟⲧ
4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.
ⲇ̅ⲁϥⲡⲱⲧ ⲇⲉ ⲉⲑⲏ ⲁϥⲧⲁⲗⲉ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉϫⲛ ⲟⲩⲛⲟⲩϩⲉ ϫⲉ ⲉϥⲉⲛⲁⲩ ⲉⲣⲟϥ ϫⲉ ⲛⲉϥⲛⲏⲩ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲓⲧⲙ ⲡⲙⲁ ⲉⲧⲙⲙⲁⲩ
5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
ⲉ̅ⲁϥⲉⲓ ⲇⲉ ⲉⲡⲙⲁ ⲁϥϥⲓⲁⲧϥ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲛϭⲓ ⲓⲏⲥ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲍⲁⲕⲭⲁⲓⲟⲥ ϭⲉⲡⲏ ⲁⲙⲟⲩ ⲉⲡⲉⲥⲏⲧ ϩⲁⲡⲥ ⲅⲁⲣ ⲉⲧⲣⲁϣⲱⲡⲉ ϩⲙ ⲡⲉⲕⲏⲓ ⲙⲡⲟⲟⲩ
6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
ⲋ̅ⲁϥϭⲉⲡⲏ ⲇⲉ ⲁϥⲉⲓ ⲉⲡⲉⲥⲏⲧ ⲁϥϣⲟⲡϥ ⲉⲣⲟϥ ⲉϥⲣⲁϣⲉ
7 A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
ⲍ̅ⲁⲩⲛⲁⲩ ⲇⲉ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲁⲩⲕⲣⲙⲣⲙ ⲉⲩϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲁϥⲃⲱⲕ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲁϥϭⲟⲓⲗⲉ ⲉⲩⲣⲱⲙⲉ ⲣⲣⲉϥⲣⲛⲟⲃⲉ
8 Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
ⲏ̅ⲁⲍⲁⲕⲭⲁⲓⲟⲥ ⲇⲉ ⲁϩⲉⲣⲁⲧϥ ⲡⲉϫⲁϥ ⲙⲡϫⲟⲉⲓⲥ ϫⲉ ⲉⲓⲥ ϩⲏⲏⲧⲉ ϯϯ ⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲛⲧⲡⲁϣⲉ ⲛⲛⲁϩⲩⲡⲁⲣⲭⲟⲛⲧⲁ ⲛⲛϩⲏⲕⲉ ⲁⲩⲱ ⲡⲉⲛⲧⲁⲓϯ ϣⲧⲟⲩⲏⲧ ⲉⲣⲟϥ ⲛⲧⲉ ⲟⲩⲁ ϯⲛⲁⲧⲁⲁϥ ⲛϥⲧⲟⲩ ⲕⲱⲃ
9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.
ⲑ̅ⲡⲉϫⲉ ⲓⲏⲥ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲁⲩⲟⲩϫⲁⲓ ϣⲱⲡⲉ ϩⲙ ⲡⲉⲓⲏⲓ ⲙⲡⲟⲟⲩ ⲕⲁⲧⲁ ⲑⲉ ϫⲉ ⲟⲩϣⲏⲣⲉ ϩⲱⲱϥ ⲡⲉ ⲛⲧⲉ ⲁⲃⲣⲁϩⲁⲙ
10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
ⲓ̅ⲛⲧⲁ ⲡϣⲏⲣⲉ ⲅⲁⲣ ⲙⲡⲣⲱⲙⲉ ⲉⲓ ⲉϣⲓⲛⲉ ⲉⲧⲁⲛϩⲉ ⲡⲉⲧⲥⲟⲣⲙ
11 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
ⲓ̅ⲁ̅ⲉⲩⲥⲱⲧⲙ ⲇⲉ ⲉⲛⲁⲓ ⲁϥⲟⲩⲱϩ ⲉⲧⲟⲟⲧϥ ⲁϥϫⲱ ⲛⲟⲩⲡⲁⲣⲁⲃⲟⲗⲏ ϫⲉ ⲉⲛⲉⲩϩⲏⲛ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲑⲓⲉⲣⲟⲥⲟⲗⲩⲙⲁ ⲁⲩⲱ ⲛⲉⲩⲙⲉⲉⲩⲉ ⲡⲉ ϫⲉ ⲉⲣⲉⲧⲙⲛⲧⲣⲣⲟ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲛⲁⲩⲱⲛϩ ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲧⲉⲩⲛⲟⲩ
12 I řekl: Èlověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.
ⲓ̅ⲃ̅ⲡⲉϫⲁϥ ϭⲉ ϫⲉ ⲟⲩⲣⲱⲙⲉ ⲛⲉⲩⲅⲉⲛⲏⲥ ⲡⲉⲛⲧⲁϥⲃⲱⲕ ⲉⲩⲭⲱⲣⲁ ⲉⲥⲟⲩⲏⲩ ⲉϫⲓ ⲛⲁϥ ⲛⲟⲩⲙⲛⲧⲣⲣⲟ ⲉⲕⲟⲧϥ
13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
ⲓ̅ⲅ̅ⲁϥⲙⲟⲩⲧⲉ ⲇⲉ ⲉⲙⲏⲧ ⲛϩⲙϩⲁⲗ ⲛⲧⲟⲟⲧϥ ⲁϥϯ ⲛⲁⲩ ⲙⲙⲏⲧ ⲛⲙⲛⲁ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲁⲣⲓ ϩⲱⲃ ϣⲁⲛϯⲉⲓ
14 Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
ⲓ̅ⲇ̅ⲛⲉⲣⲉⲛⲉϥⲣⲙ ⲛϯⲙⲉ ⲇⲉ ⲙⲟⲥⲧⲉ ⲙⲙⲟϥ ⲡⲉ ⲁⲩϫⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲛⲟⲩⲡⲣⲉⲥⲃⲓⲁ ϩⲓ ⲡⲁϩⲟⲩ ⲙⲙⲟϥ ⲉⲩϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲛⲧⲛⲟⲩⲉϣ ⲡⲁⲓ ⲁⲛ ⲉⲧⲣⲉϥⲣⲣⲣⲟ ⲉϫⲱⲛ
15 I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
ⲓ̅ⲉ̅ⲁⲥϣⲱⲡⲉ ⲇⲉ ϩⲙ ⲡⲧⲣⲉϥⲉⲓ ⲉⲁϥϫⲓ ⲛⲧⲙⲛⲧⲣⲣⲟ ⲁϥϫⲟⲟⲥ ⲉⲧⲣⲉⲩⲙⲟⲩⲧⲉ ⲛⲁϥ ⲉⲛⲓϩⲙϩⲁⲗ ⲛⲁⲓ ⲉⲛⲧⲁϥϯ ⲛⲁⲩ ⲙⲡϩⲁⲧ ϫⲉ ⲉϥⲉⲉⲓⲙⲉ ϫⲉ ⲛⲧⲁⲩⲣⲟⲩ ⲛϩⲱⲃ
16 I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
ⲓ̅ⲋ̅ⲁⲡϣⲟⲣⲡ ⲇⲉ ⲉⲓ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲁⲧⲉⲕⲙⲛⲁ ϫⲡⲉ ⲙⲏⲧ ⲛⲙⲛⲁ
17 I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
ⲓ̅ⲍ̅ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲕⲁⲗⲱⲥ ⲡϩⲙϩⲁⲗ ⲛⲁⲅⲁⲑⲟⲥ ϫⲉ ⲁⲕⲣ ⲡⲓⲥⲧⲟⲥ ϩⲛ ⲟⲩⲕⲟⲩⲓ ϣⲱⲡⲉ ⲉⲩⲛⲧⲕ ⲉⲝⲟⲩⲥⲓⲁ ⲙⲙⲁⲩ ⲉϫⲛ ⲙⲏⲧⲉ ⲙⲡⲟⲗⲉⲓⲥ
18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
ⲓ̅ⲏ̅ⲁⲡⲙⲉϩ ⲥⲛⲁⲩ ⲉⲓ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲁⲧⲉⲕⲙⲛⲁ ⲣϯⲟⲩ ⲛⲙⲛⲁ
19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
ⲓ̅ⲑ̅ⲡⲉϫⲁϥ ⲇⲉ ⲙⲡⲕⲉ ϫⲉ ⲛⲧⲟⲕ ϩⲱⲱⲕ ϣⲱⲡⲉ ⲉϫⲛ ϯⲙⲡⲟⲗⲉⲓⲥ
20 A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
ⲕ̅ⲁⲡⲕⲉⲟⲩⲁ ⲇⲉ ⲉⲓ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲧⲉⲕⲙⲛⲁ ⲉⲛⲉⲥ ⲛⲧⲟⲟⲧ ⲥⲕⲏ ϩⲛ ⲟⲩⲥⲟⲩⲇⲁⲣⲓⲟⲛ
21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
ⲕ̅ⲁ̅ⲛⲉⲓⲣ ϩⲟⲧⲉ ⲅⲁⲣ ϩⲏⲧⲕ ϫⲉ ⲛⲧⲕ ⲟⲩⲣⲱⲙⲉ ⲛⲛⲁⲩⲥⲧⲏⲣⲟⲥ ⲉⲕϥⲓ ⲙⲡⲉⲧⲉ ⲙⲡⲕⲕⲁⲁϥ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉⲕⲱϩⲥ ⲙⲡⲉⲧⲉⲙⲡⲕϫⲟϥ
22 I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
ⲕ̅ⲃ̅ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲉⲓⲛⲁⲕⲣⲓⲛⲉ ⲙⲙⲟⲕ ϩⲛ ⲣⲱⲕ ⲡⲡⲟⲛⲏⲣⲟⲥ ⲛϩⲙϩⲁⲗ ⲉϣϫⲉ ⲕⲥⲟⲟⲩⲛ ϫⲉ ⲁⲛⲅ ⲟⲩⲣⲱⲙⲉ ⲛⲁⲩⲥⲧⲏⲣⲟⲥ ⲉⲓϥⲓ ⲙⲡⲉⲧⲉ ⲙⲡⲓⲕⲁⲁϥ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉⲓⲱϩⲥ ⲙⲡⲉⲧⲉ ⲙⲡⲓϫⲟϥ
23 I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?
ⲕ̅ⲅ̅ⲉⲧⲃⲉ ⲟⲩ ⲙⲡⲕϯ ⲙⲡⲁϩⲁⲧ ⲉⲧⲉⲧⲣⲁⲡⲉⲍⲁ ⲧⲁⲉⲓ ⲧⲁϫⲓⲧϥ ⲙⲛ ⲧⲉϥⲙⲏⲥⲉ
24 I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
ⲕ̅ⲇ̅ⲡⲉϫⲁϥ ⲇⲉ ⲛⲛⲉⲧⲁϩⲉⲣⲁⲧⲟⲩ ϫⲉ ϥⲓ ⲛⲧⲉⲙⲛⲁ ⲛⲧⲟⲟⲧϥ ⲛⲧⲉⲧⲛⲧⲁⲁⲥ ⲙⲡⲁ ⲡⲙⲏⲧ ⲛⲙⲛⲁ
25 I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
ⲕ̅ⲉ̅ⲡⲉϫⲁⲩ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲟⲩⲛⲧϥ ⲙⲏⲧ ⲛⲙⲛⲁ
26 I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
ⲕ̅ⲋ̅ⲡⲉϫⲁϥ ⲇⲉ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ϯϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ⲛⲏⲧⲛ ϫⲉ ⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲉⲧⲉ ⲟⲩⲛⲧⲁϥ ⲥⲉⲛⲁϯ ⲛⲁϥ ⲡⲉⲧⲉ ⲙⲙⲛⲧⲁϥ ⲇⲉ ⲥⲉⲛⲁϥⲓ ⲛⲧⲟⲟⲧϥ ⲙⲡⲕⲉ ⲉⲧⲉ ⲟⲩⲛⲧⲁϥⲥϥ
27 Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.
ⲕ̅ⲍ̅ⲡⲗⲏⲛ ⲛⲁϫⲓϫⲉⲟⲩ ⲛⲁⲓ ⲉⲧⲉ ⲙⲡⲟⲩⲱϣ ⲉⲧⲣⲁⲣⲣⲣⲟ ⲉϫⲱⲟⲩ ⲁⲛⲓⲥⲟⲩ ⲉⲡⲉⲓⲙⲁ ⲕⲟⲛⲥⲟⲩ ⲙⲡⲁⲙⲧⲟ ⲉⲃⲟⲗ
28 To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.
ⲕ̅ⲏ̅ⲛⲧⲉⲣⲉϥϫⲉ ⲛⲁⲓ ⲇⲉ ⲁϥⲙⲟⲟϣⲉ ϩⲁ ⲧⲉⲩϩⲏ ⲉϥⲃⲏⲕ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉⲑⲓⲉⲣⲟⲥⲟⲗⲩⲙⲁ
29 I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
ⲕ̅ⲑ̅ⲁⲥϣⲱⲡⲉ ⲇⲉ ⲛⲧⲉⲣⲉϥϩⲱⲛ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲃⲏⲇⲫⲁⲕⲏ ⲙⲛ ⲃⲁⲑⲁⲛⲓⲁ ⲉⲡⲧⲟⲟⲩ ⲉϣⲁⲩⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟϥ ϫⲉ ⲡⲁ ⲛϫⲟⲉⲓⲧ ⲁϥϫⲟⲟⲩ ⲛⲥⲛⲁⲩ ⲛⲛⲉϥⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ
30 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
ⲗ̅ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲃⲱⲕ ⲉⲡⲉⲓϯⲙⲉ ⲉⲧⲙⲡⲉⲧⲛⲙⲧⲟ ⲉⲃⲟⲗ ⲉⲧⲉⲧⲛⲁⲃⲱⲕ ⲇⲉ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲣⲟϥ ⲧⲉⲧⲛⲁϩⲉ ⲉⲩⲥⲏϭ ⲉϥⲙⲏⲣ ⲡⲁⲓ ⲉⲙⲡⲉ ⲗⲁⲁⲩ ⲣⲣⲱⲙⲉ ⲁⲗⲉ ⲉⲣⲟϥ ⲉⲛⲉϩ ⲃⲟⲗϥ ⲛⲧⲉⲧⲛⲛⲧϥ
31 A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.
ⲗ̅ⲁ̅ⲉⲣϣⲁⲛⲟⲩⲁ ⲇⲉ ϫⲛⲟⲩⲧⲛ ϫⲉ ϫⲉ ⲟⲩ ⲧⲉⲧⲛⲃⲱⲗ ⲙⲙⲟϥ ⲁϫⲓⲥ ϫⲉ ⲡⲉϥϫⲟⲉⲓⲥ ⲡⲉⲧⲣⲭⲣⲓⲁ ⲛⲁϥ
32 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.
ⲗ̅ⲃ̅ⲁⲩⲃⲱⲕ ⲇⲉ ⲛϭⲓ ⲛⲉⲛⲧⲁⲩϫⲟⲟⲩⲥⲉ ⲁⲩϩⲉ ⲉⲣⲟⲥ ⲛⲑⲉ ⲉⲛⲧⲁϥϫⲟⲟⲥ ⲛⲁⲩ
33 A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
ⲗ̅ⲅ̅ⲉⲩⲃⲱⲗ ⲇⲉ ⲉⲃⲟⲗ ⲙⲡⲥⲏϭ ⲡⲉϫⲉ ⲛⲉϥϫⲓⲥⲟⲟⲩⲉ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲁϩⲣⲱⲧⲛ ⲧⲉⲧⲛⲃⲱⲗ ⲙⲡⲥⲏϭ
34 A oni řekli: Pán ho potřebuje.
ⲗ̅ⲇ̅ⲛⲧⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁⲩ ϫⲉ ⲡⲉϥϫⲟⲉⲓⲥ ⲡⲉⲧⲣⲭⲣⲓⲁ ⲛⲁϥ
35 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.
ⲗ̅ⲉ̅ⲁⲩⲛⲧϥ ⲇⲉ ϣⲁ ⲓⲏⲥ ⲁⲩⲡⲱⲣϣ ⲛⲛⲉⲩϩⲟⲓ ⲧⲉ ⲉϫⲙ ⲡⲥⲏϭ ⲁⲩⲧⲁⲗⲉ ⲓⲏⲥ ⲉϫⲱϥ
36 A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
ⲗ̅ⲋ̅ⲉⲩⲙⲟⲟϣⲉ ⲇⲉ ⲁⲩⲡⲱⲣϣ ⲛⲛⲉⲩϩⲟⲓⲧⲉ ϩⲓ ⲧⲉϩⲓⲏ
37 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
ⲗ̅ⲍ̅ⲛⲧⲉⲣⲉϥϩⲱⲛ ⲇⲉ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉϥⲛⲏⲟⲩ ⲉⲡⲉⲥⲏⲧ ϩⲓ ⲡⲧⲟⲟⲩ ⲛⲛϫⲟⲉⲓⲧ ⲁϥⲁⲣⲭⲓ ⲛϭⲓ ⲡⲙⲏⲏϣⲉ ⲧⲏⲣϥ ⲛⲉϥⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ ⲉⲩⲣⲁϣⲉ ⲉⲩⲥⲙⲟⲩ ⲉⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ϩⲛ ⲟⲩⲛⲟϭ ⲛⲥⲙⲏ ⲉⲧⲃⲉ ⲛϭⲟⲙ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲉⲛⲧⲁⲩⲛⲁⲩ ⲉⲣⲟⲟⲩ
38 Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
ⲗ̅ⲏ̅ⲉⲩϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ϥⲥⲙⲁⲙⲁⲁⲧ ⲛϭⲓ ⲡⲣⲣⲟ ⲉⲧⲛⲏⲟⲩ ϩⲙ ⲡⲣⲁⲛ ⲙⲡϫⲟⲉⲓⲥ ϯⲣⲏⲛⲏ ϩⲛ ⲧⲡⲉ ⲁⲩⲱ ⲡⲉⲟⲟⲩ ϩⲛ ⲛⲉⲧϫⲟⲥⲉ
39 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.
ⲗ̅ⲑ̅ⲡⲉϫⲉ ϩⲟⲓⲛⲉ ⲛⲁϥ ϩⲛ ⲛⲉⲫⲁⲣⲓⲥⲥⲁⲓⲟⲥ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲙ ⲡⲙⲏⲏϣⲉ ϫⲉ ⲡⲥⲁϩ ⲉⲡⲓⲧⲓⲙⲁ ⲛⲛⲉⲕⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ
40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.
ⲙ̅ⲁϥⲟⲩⲱϣⲃ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁϥ ϫⲉ ϯϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ⲛⲏⲧⲛ ϫⲉ ⲉⲣϣⲁⲛ ⲛⲁⲓ ⲕⲁ ⲣⲱⲟⲩ ⲛⲉⲓⲱⲛⲉ ⲛⲁϫⲓϣⲕⲁⲕ ⲉⲃⲟⲗ
41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
ⲙ̅ⲁ̅ⲛⲧⲉⲣⲉϥϩⲱⲛ ⲇⲉ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉϥⲛⲁⲩ ⲉⲧⲡⲟⲗⲓⲥ ⲁϥⲣⲓⲙⲉ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉϫⲱⲥ
42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.
ⲙ̅ⲃ̅ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲉⲛⲉ ⲛⲧⲁⲓⲙⲉ ϩⲱⲱⲧⲉ ϩⲙ ⲡⲟⲟⲩ ⲛϩⲟⲟⲩ ⲉⲛⲉⲧϣⲟⲟⲡ ⲛⲉ ⲉⲩⲉⲓⲣⲏⲛⲏ ⲧⲉⲛⲟⲩ ⲇⲉ ⲁⲩϩⲱⲡ ⲉⲛⲟⲩⲃⲁⲗ
43 Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
ⲙ̅ⲅ̅ϫⲉ ⲟⲩⲛ ϩⲉⲛϩⲟⲟⲩ ⲛⲏⲟⲩ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉϫⲱ ⲛⲧⲉ ⲛⲟⲩϫⲁϫⲉ ⲕⲧⲉ ⲟⲩϣⲱⲗϩ ⲉⲣⲟ ⲛⲥⲉⲟⲧⲡⲉ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲛⲥⲁ ⲥⲁ ⲛⲓⲙ
44 A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.
ⲙ̅ⲇ̅ⲛⲥⲉⲣⲁϩⲧⲉ ⲉⲡⲕⲁϩ ⲁⲩⲱ ⲛⲟⲩϣⲏⲣⲉ ⲛϩⲏⲧⲉ ⲛⲥⲉⲧⲙⲕⲁ ⲟⲩⲱⲛⲉ ϩⲓϫⲛ ⲟⲩⲱⲛⲉ ⲛϩⲏⲧⲉ ⲉⲃⲟⲗ ϫⲉ ⲙⲡⲉⲥⲟⲩⲛ ⲡⲉⲩⲟⲉⲓϣ ⲙⲡⲟⲩϭⲙ ⲡϣⲓⲛⲉ
45 A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
ⲙ̅ⲉ̅ⲛⲧⲉⲣⲉϥⲃⲱⲕ ⲇⲉ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲡⲉⲣⲡⲉ ⲁϥⲁⲣⲭⲓ ⲛⲛⲟⲩϫⲉ ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲛⲉⲧϯ ⲉⲃⲟⲗ
46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
ⲙ̅ⲋ̅ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ϥⲥⲏϩ ϫⲉ ⲡⲁⲏⲓ ⲛⲁϣⲱⲡⲉ ⲛⲛⲏⲓ ⲛϣⲗⲏⲗ ⲛⲧⲱⲧⲛ ⲇⲉ ⲧⲉⲧⲛⲓⲣⲉ ⲙⲙⲟϥ ⲛⲥⲡⲏⲗⲁⲓⲟⲛ ⲛⲥⲟⲟⲛⲉ
47 I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
ⲙ̅ⲍ̅ⲛⲉϥϯ ⲥⲃⲱ ⲇⲉ ⲙⲙⲏⲛⲉ ⲡⲉ ϩⲙ ⲡⲉⲣⲡⲉ ⲛⲁⲣⲭⲓⲉⲣⲉⲩⲥ ⲇⲉ ⲙⲛ ⲛⲉⲅⲣⲁⲙⲙⲁⲧⲉⲩⲥ ⲛⲉⲩϣⲓⲛⲉ ⲛⲥⲁ ⲙⲟⲟⲩⲧϥ ⲙⲛ ⲛⲛⲟϭ ⲙⲡⲗⲁⲟⲥ
48 A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
ⲙ̅ⲏ̅ⲁⲩⲱ ⲙⲡⲟⲩϭⲛ ⲛⲉⲩⲛⲁⲣ ⲟⲩ ⲛⲁϥ ⲛⲉⲣⲉⲡⲗⲁⲟⲥ ⲅⲁⲣ ⲧⲏⲣϥ ⲣⲁϣⲉ ⲡⲉ ⲉⲩⲥⲱⲧⲙ ⲉⲣⲟϥ
