Lukáš 18
1 Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,
ⲁ̅ⲁϥϫⲱ ⲇⲉ ⲛⲁⲩ ⲛⲟⲩⲡⲁⲣⲁⲃⲟⲗⲏ ⲉⲧⲃⲉ ϫⲉ ϣϣⲉ ⲉϣⲗⲏⲗ ⲟⲩⲟⲓϣ ⲛⲓⲙ ⲉⲧⲙⲉⲅⲕⲁⲕⲓ
2 Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.
ⲃ̅ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲛⲉⲩⲛ ⲟⲩⲕⲣⲓⲧⲏⲥ ϩⲛ ⲟⲩⲡⲟⲗⲓⲥ ⲉⲛϥⲣ ϩⲟⲧⲉ ⲁⲛ ϩⲏⲧϥ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲁⲩⲱ ⲉⲛϥϣⲓⲡⲉ ⲁⲛ ϩⲏⲧϥ ⲣⲣⲱⲙⲉ
3 Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.
ⲅ̅ⲛⲉⲩⲛ ⲟⲩⲭⲏⲣⲁ ⲇⲉ ϩⲛ ⲧⲡⲟⲗⲓⲥ ⲉⲧⲙⲙⲁⲩ ⲉⲥⲛⲏⲟⲩ ϣⲁⲣⲟϥ ⲉⲥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲁⲣⲓ ⲡⲁϩⲁⲡ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲙ ⲡⲉⲧϫⲓ ϩⲁⲡ ⲟⲩⲃⲏⲉⲓ
4 A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,
ⲇ̅ⲁⲩⲱ ⲙⲡϥⲟⲩⲱϣ ϩⲛ ⲟⲩⲛⲟϭ ⲛⲟⲩⲟⲓϣ ⲙⲛⲛⲥⲁ ⲛⲁⲓ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁϥ ϩⲣⲁⲓ ⲛϩⲏⲧϥ ϫⲉ ⲉϣϫⲉ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲛϯⲣ ϩⲟⲧⲉ ϩⲏⲧϥ ⲁⲛ ⲁⲩⲱ ⲛϯϣⲓⲡⲉ ⲁⲛ ϩⲏⲧϥ ⲣⲣⲱⲙⲉ
5 Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.
ⲉ̅ⲁⲗⲗⲁ ⲉⲧⲃⲉ ⲧⲉⲓⲭⲏⲣⲁ ⲟⲩⲉϩ ϩⲓⲥⲉ ⲉⲣⲟⲓ ϯⲛⲁⲣ ⲡⲉⲥϩⲁⲡ ϫⲉ ⲛⲛⲉⲥϣⲱⲡⲉ ⲉⲥⲛⲏⲟⲩ ϣⲁⲃⲟⲗ ⲛⲥϯ ϩⲓⲥⲉ ⲛⲁⲓ
6 I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.
ⲋ̅ⲡⲉϫⲁϥ ⲇⲉ ⲛϭⲓ ⲡϫⲟⲉⲓⲥ ϫⲉ ⲥⲱⲧⲙ ϫⲉ ⲛⲧⲁⲡⲉⲕⲣⲓⲧⲏⲥ ⲛⲧⲁⲇⲓⲕⲓⲁ ϫⲉ ⲟⲩ
7 A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
ⲍ̅ⲉⲓⲉ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ϭⲉ ⲛⲁⲣ ⲡϩⲁⲡ ⲁⲛ ⲛⲛⲉϥⲥⲱⲧⲡ ⲉⲧⲱϣ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉⲣⲟϥ ϩⲙ ⲡⲉϩⲟⲟⲩ ⲙⲛ ⲧⲉⲩϣⲏ ⲁⲩⲱ ⲛϥϩⲣⲟϣ ⲛϩⲏⲧ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉϫⲱⲟⲩ
8 Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?
ⲏ̅ϯϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ⲛⲏⲧⲛ ϫⲉ ϥⲛⲁⲣ ⲡⲉⲩϩⲁⲡ ϩⲛ ⲟⲩϭⲉⲡⲏ ⲡⲗⲏⲛ ⲡϣⲏⲣⲉ ⲙⲡⲣⲱⲙⲉ ⲛⲏⲩ ⲛϥϩⲉ ⲉⲧⲡⲓⲥⲧⲓⲥ ϩⲓϫⲙ ⲡⲕⲁϩ
9 I řekl také k některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto:
ⲑ̅ⲁϥϫⲱ ⲇⲉ ⲛⲧⲉⲓⲡⲁⲣⲁⲃⲟⲗⲏ ⲉϩⲟⲓⲛⲉ ⲉⲩⲕⲱ ⲛϩⲧⲏⲩ ⲉⲣⲟⲟⲩ ⲟⲩⲁⲁⲧⲟⲩ ϫⲉ ϩⲉⲛⲇⲓⲕⲁⲓⲟⲥ ⲛⲉ ⲁⲩⲱ ⲉⲩⲥⲱϣϥ ⲙⲡⲕⲉⲥⲉⲉⲡⲉ
10 Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán.
ⲓ̅ϫⲉ ⲣⲱⲙⲉ ⲥⲛⲁⲩ ⲛⲉⲛⲧⲁⲩⲃⲱⲕ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉⲡⲉⲣⲡⲉ ⲉϣⲗⲏⲗ ⲟⲩⲁ ⲇⲉ ⲉⲩⲫⲁⲣⲓⲥⲥⲁⲓⲟⲥ ⲡⲉ ⲡⲕⲉⲟⲩⲁ ⲇⲉ ⲟⲩⲧⲉⲗⲱⲛⲏⲥ ⲡⲉ
11 Farizeus stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.
ⲓ̅ⲁ̅ⲁⲡⲉⲫⲁⲣⲓⲥⲥⲁⲓⲟⲥ ⲇⲉ ⲁϩⲉⲣⲁⲧϥ ⲁϥϫⲉ ⲛⲁⲓ ⲉϥϣⲗⲏⲗ ϫⲉ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ϯϣⲡϩⲙⲟⲧ ⲛⲧⲟⲟⲧⲕ ϫⲉ ⲛϯⲟ ⲁⲛ ⲛⲑⲉ ⲙⲡⲕⲉⲥⲉⲉⲡⲉ ⲛⲣⲣⲱⲙⲉ ⲣⲣⲉϥⲧⲱⲣⲡ ⲣⲣⲉϥϫⲓ ⲛϭⲟⲛⲥ ⲛⲛⲟⲓⲕ ⲏ ⲛⲑⲉ ⲙⲡⲓⲕⲉⲧⲉⲗⲱⲛⲏⲥ
12 Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.
ⲓ̅ⲃ̅ϯⲛⲏⲥⲧⲉⲩⲉ ⲛⲥⲟⲡ ⲥⲛⲁⲩ ⲕⲁⲧⲁ ⲥⲁⲃⲃⲁⲧⲟⲛ ϯϯ ⲙⲡⲣⲉⲙⲏⲧ ⲛⲛⲉϯϫⲡⲟ ⲙⲙⲟⲟⲩ ⲧⲏⲣⲟⲩ
13 Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
ⲓ̅ⲅ̅ⲁⲡⲕⲉⲧⲉⲗⲱⲛⲏⲥ ⲇⲉ ⲁϥⲁϩⲉⲣⲁⲧϥ ⲙⲡⲟⲩⲉ ⲟⲩⲧⲉ ⲙⲡϥⲟⲩⲉϣ ϥⲓⲛⲉϥⲃⲁⲗ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉⲧⲡⲉ ⲁⲗⲗⲁ ⲁϥϩⲓⲟⲩⲉ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉϩⲛ ⲧⲉϥⲙⲉⲥⲑⲏⲧ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲕⲱ ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲁⲓ ⲁⲛⲟⲕ ⲡⲓⲣⲉϥⲣⲛⲟⲃⲉ
14 Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
ⲓ̅ⲇ̅ϯϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ⲛⲏⲧⲛ ϫⲉ ⲁⲡⲁⲓ ⲉⲓ ⲉⲡⲉⲥⲏⲧ ⲉⲡⲉϥⲏⲓ ⲉϥⲧⲙⲁⲓⲏⲟⲩ ⲉϩⲟⲩⲉ ⲡⲏ ϫⲉ ⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲉⲧϫⲓⲥⲉ ⲙⲙⲟϥ ⲥⲉⲛⲁⲑⲃⲃⲓⲟϥ ⲡⲉⲧⲛⲁⲑⲃⲃⲉⲓⲟ ⲇⲉ ⲙⲙⲟϥ ⲥⲉⲛⲁϫⲁⲥⲧϥ
15 Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.
ⲓ̅ⲉ̅ⲁⲩⲉⲓⲛⲉ ⲇⲉ ⲛⲁϥ ⲛϩⲉⲛϣⲏⲣⲉ ϣⲏⲙ ϫⲉ ⲉϥⲉϫⲱϩ ⲉⲣⲟⲟⲩ ⲁⲛⲉϥⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ ⲇⲉ ⲛⲁⲩ ⲉⲣⲟⲟⲩ ⲁⲩⲉⲡⲓⲧⲓⲙⲁ ⲛⲁⲩ
16 Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
ⲓ̅ⲋ̅ⲁⲓⲏⲥ ⲇⲉ ⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟⲟⲩ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲕⲁ ⲛϣⲏⲣⲉ ϣⲏⲙ ⲛⲥⲉⲉⲓ ⲉⲣⲁⲧ ⲁⲩⲱ ⲙⲡⲣⲕⲱⲗⲩ ⲙⲙⲟⲟⲩ ⲧⲁ ⲛⲁⲓ ⲅⲁⲣ ⲛⲧⲉⲓⲙⲓⲛⲉ ⲧⲉ ⲧⲙⲛⲧⲣⲣⲟ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ
17 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.
ⲓ̅ⲍ̅ϩⲁⲙⲏⲛ ϯϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ⲛⲏⲧⲛ ϫⲉ ⲡⲉⲧⲉ ⲛϥⲛⲁϣⲉⲡ ⲧⲙⲛⲧⲣⲣⲟ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟϥ ⲁⲛ ϩⲱⲥ ϣⲏⲣⲉ ϣⲏⲙ ⲛⲛⲉϥⲃⲱⲕ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲣⲟⲥ
ⲓ̅ⲏ̅ⲁⲩⲁⲣⲭⲱⲛ ⲇⲉ ϫⲛⲟⲩϥ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲡⲥⲁϩ ⲛⲁⲅⲁⲑⲟⲥ ⲉⲓⲛⲁⲣ ⲟⲩ ⲧⲁⲕⲗⲏⲣⲟⲛⲟⲙⲓ ⲙⲡⲱⲛϩ ϣⲁ ⲉⲛⲉϩ (aiōnios g166)
19 I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
ⲓ̅ⲑ̅ⲡⲉϫⲉ ⲓⲏⲥ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲁϩⲣⲟⲕ ⲕⲙⲟⲩⲧⲉ ⲟⲩⲃⲏⲓ ϫⲉ ⲡⲁⲅⲁⲑⲟⲥ ⲙⲙⲛ ⲁⲅⲁⲑⲟⲥ ⲛⲥⲁ ⲟⲩⲁ ⲉⲧⲉ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲡⲉ
20 Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.
ⲕ̅ⲕⲥⲟⲟⲩⲛ ⲛⲛⲉⲛⲧⲟⲗⲏ ⲙⲡⲣⲣⲛⲟⲓⲕ ⲙⲡⲣϩⲱⲧⲃ ⲙⲡⲣϩⲱϥⲧ ⲙⲡⲣⲣⲙⲛⲧⲣⲉ ⲛⲛⲟⲩϫ ⲙⲁⲧⲁⲓⲉ ⲡⲉⲕⲓⲱⲧ ⲙⲛ ⲧⲉⲕⲙⲁⲁⲩ
21 On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
ⲕ̅ⲁ̅ⲛⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲛⲁⲓ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲁⲓϩⲁⲣⲉϩ ⲉⲣⲟⲟⲩ ϫⲓⲛ ⲧⲁⲙⲛⲧⲕⲟⲩⲓ
22 Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
ⲕ̅ⲃ̅ⲁⲓⲏⲥ ⲇⲉ ⲟⲩⲱϣⲃ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲕⲉⲩⲁ ⲡⲉⲧⲕϣⲁⲁⲧ ⲙⲙⲟϥ ϯⲛⲅⲕⲁ ⲛⲓⲙ ⲉⲃⲟⲗ ⲉⲧⲛⲧⲁⲕ ⲛⲅⲧⲁⲁⲩ ⲛⲛϩⲏⲕⲉ ⲛⲅⲕⲱ ⲛⲁⲕ ⲛⲟⲩⲁϩⲟ ϩⲛ ⲙⲡⲏⲩⲉ ⲛⲅⲉⲓ ⲛⲅⲟⲩⲁϩⲕ ⲛⲥⲱⲓ
23 On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.
ⲕ̅ⲅ̅ⲛⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲁϥⲥⲉⲧⲙ ⲛⲁⲓ ⲁϥⲗⲩⲡⲓ ⲛⲉⲩⲣⲙⲙⲁⲟ ⲅⲁⲣ ⲉⲙⲁⲧⲉ ⲡⲉ
24 A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
ⲕ̅ⲇ̅ⲁⲓⲏⲥ ⲇⲉ ⲛⲁⲩ ⲉⲣⲟϥ ⲡⲉϫⲁϥ ϫⲉ ⲁⲛⲁⲩ ⲉⲑⲉ ⲉⲧⲥⲙⲟⲕϩ ⲉⲧⲣⲉ ⲛⲉⲧⲉⲩⲛⲧⲟⲩⲭⲣⲏⲙⲁ ⲙⲙⲁⲩ ⲃⲱⲕ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲧⲙⲛⲧⲣⲣⲟ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ
25 Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
ⲕ̅ⲉ̅ⲥⲙⲟⲧⲛ ⲅⲁⲣ ⲉⲧⲣⲉ ⲟⲩϭⲁⲙⲟⲩⲗ ⲉⲓ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲓⲧⲛ ⲧⲟⲩⲁⲧϥⲉ ⲛⲟⲩϩⲁⲙ ⲛⲧⲱⲡ ⲉϩⲟⲩⲉ ⲟⲩⲣⲙⲙⲁⲟ ⲛϥⲃⲱⲕ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲧⲙⲛⲧⲣⲣⲟ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ
26 Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?
ⲕ̅ⲋ̅ⲡⲉϫⲁⲩ ⲇⲉ ⲛϭⲓ ⲛⲉⲧⲥⲱⲧⲙ ϫⲉ ⲛⲓⲙ ⲛⲧⲟⲟⲩⲛ ⲛⲉⲧⲛⲁϣⲱⲛϩ
27 A on dí jim: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.
ⲕ̅ⲍ̅ⲛⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲛⲁⲧϭⲟⲙ ⲛⲛⲁϩⲣⲛ ⲣⲣⲱⲙⲉ ⲟⲩⲛ ϭⲟⲙ ⲉⲣⲟⲟⲩ ⲛⲛⲁϩⲣⲙ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ
28 I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
ⲕ̅ⲏ̅ⲡⲉϫⲁϥ ⲇⲉ ⲛϭⲓ ⲡⲉⲧⲣⲟⲥ ϫⲉ ⲉⲓⲥ ϩⲏⲏⲧⲉ ⲁⲛⲟⲛ ⲁⲛⲕⲱ ⲛⲥⲱⲛ ⲛⲛⲉⲧⲉⲛⲟⲩⲛ ⲛⲉ ⲁⲛⲟⲩⲁϩⲛ ⲛⲥⲱⲕ
29 On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,
ⲕ̅ⲑ̅ⲛⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁⲩ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ϩⲁⲙⲏⲛ ϯϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ⲛⲏⲧⲛ ϫⲉ ⲙⲙⲛ ⲗⲁⲁⲩ ⲉⲁϥⲕⲁ ϩⲓ ⲛⲥⲱϥ ⲏ ⲥϩⲓⲙⲉ ⲏ ⲥⲟⲛ ⲏ ⲛⲉϥⲓⲟⲧⲉ ⲏ ⲛⲉϥϣⲏⲣⲉ ⲉⲧⲃⲉ ⲧⲙⲛⲧⲣⲣⲟ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ
31 Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.
ⲗ̅ⲁ̅ⲁϥϫⲓ ⲇⲉ ⲙⲡⲙⲧⲥⲛⲟⲟⲩⲥ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲉⲓⲥ ϩⲏⲏⲧⲉ ϯⲛⲁⲃⲱⲕ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉⲑⲓⲉⲣⲟⲥⲟⲗⲩⲙⲁ ⲛⲧⲉ ⲛⲉⲧⲥⲏϩ ⲧⲏⲣⲟⲩ ϩⲓⲧⲛ ⲛⲉⲡⲣⲟⲫⲏⲧⲏⲥ ϫⲱⲕ ⲉⲃⲟⲗ ⲙⲡϣⲏⲣⲉ ⲙⲡⲣⲱⲙⲉ
32 Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.
ⲗ̅ⲃ̅ⲥⲉⲛⲁⲧⲁⲁϥ ⲅⲁⲣ ⲉⲧⲟⲟⲧⲟⲩ ⲛⲛϩⲉⲑⲛⲟⲥ ⲉⲥⲱⲃⲉ ⲙⲙⲟϥ ⲛⲥⲉⲥⲟϣϥ ⲛⲥⲉⲛⲉϫ ⲡⲁϭⲥⲉ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉϩⲣⲁϥ
33 A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.
ⲗ̅ⲅ̅ⲛⲥⲉⲙⲁⲥⲧⲓⲅⲟⲩ ⲙⲙⲟϥ ⲛⲥⲉⲙⲟⲟⲩⲧϥ ⲛϥⲧⲱⲟⲩⲛ ϩⲙ ⲡⲙⲉϩ ϣⲟⲙⲛⲧ ⲛϩⲟⲟⲩ
34 Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.
ⲗ̅ⲇ̅ⲛⲧⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲙⲡⲟⲩⲓⲙⲉ ⲉⲗⲁⲁⲩ ⲛⲛⲁⲓ ⲁⲩⲱ ⲛⲉⲣⲉⲡⲉⲓϣⲁϫⲉ ϩⲏⲡ ⲉⲣⲟⲟⲩ ⲡⲉ ⲉⲙⲡⲟⲩⲥⲟⲩⲛ ⲛⲉⲧϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲟⲩ
35 I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře.
ⲗ̅ⲉ̅ⲁⲥϣⲱⲡⲉ ⲇⲉ ϩⲙ ⲡⲧⲣⲉϥϩⲱⲛ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉϩⲓⲉⲣⲓⲭⲱ ⲛⲉⲩⲛ ⲟⲩⲃⲗⲗⲉ ⲡⲉ ϩⲙ ⲟⲟⲥ ϩⲁⲧⲛ ⲧⲉϩⲓⲏ ⲉϥⲧⲱⲃⲁϩ
36 A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?
ⲗ̅ⲋ̅ⲁϥⲥⲱⲧⲙ ⲇⲉ ⲉⲡⲙⲏⲏϣⲉ ⲁϥϣⲓⲛⲉ ϫⲉ ⲟⲩ ⲡⲉⲧϣⲟⲟⲡ
37 I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.
ⲗ̅ⲍ̅ⲁⲩⲧⲁⲙⲟϥ ⲇⲉ ϫⲉ ⲓⲏⲥ ⲡⲛⲁⲍⲱⲣⲁⲓⲟⲥ ⲡⲉⲧⲛⲁⲡⲁⲣⲁⲅⲉ
38 I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!
ⲗ̅ⲏ̅ⲁϥϫⲓ ϣⲕⲁⲕ ⲉⲃⲟⲗ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲓⲏⲥ ⲡϣⲡⲣⲉ ⲛⲇⲁⲩⲉⲓⲇ ⲛⲁ ⲛⲁⲓ
39 A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
ⲗ̅ⲑ̅ⲁⲛⲉⲧⲙⲟⲟϣⲉ ⲇⲉ ⲉⲑⲏ ⲉⲡⲓⲧⲓⲙⲁ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲉϥⲉⲕⲁ ⲣⲱϥ ⲛⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲁϥⲁϣⲕⲁⲕ ⲉⲃⲟⲗ ⲛϩⲟⲩⲟ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲡϣⲏⲣⲉ ⲛⲇⲁⲩⲉⲓⲇ ⲛⲁ ⲛⲁⲓ
40 Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,
ⲙ̅ⲓⲏⲥ ⲇⲉ ⲁϥⲁϩⲉⲣⲁⲧϥ ⲁϥⲟⲩⲉϩⲥⲁϩⲛⲉ ⲉⲧⲣⲉⲩⲛⲧϥ ⲛⲁϥ ⲛⲧⲉⲣⲉϥϩⲱⲛ ⲇⲉ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲁϥϫⲛⲟⲩϥ
41 Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.
ⲙ̅ⲁ̅ϫⲉ ⲟⲩ ⲡⲉⲧⲕⲟⲩⲉϣ ⲧⲣⲁⲁⲁϥ ⲛⲁⲕ ⲛⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁϥ ϫⲉ ⲡϫⲟⲉⲓⲥ ϫⲉ ⲉⲓⲉⲛⲁⲩ ⲉⲃⲟⲗ
42 A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.
ⲙ̅ⲃ̅ⲡⲉϫⲉ ⲓⲏⲥ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲁⲛⲁⲩ ⲉⲃⲟⲗ ⲧⲉⲕⲡⲓⲥⲧⲓⲥ ⲧⲉⲛⲧⲁⲥⲛⲁϩⲙⲉⲕ
43 A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.
ⲙ̅ⲅ̅ⲁϥⲛⲁⲩ ⲇⲉ ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲧⲉⲩⲛⲟⲩ ⲁϥⲟⲩⲁϩϥ ⲛⲥⲱϥ ⲉϥϯ ⲉⲟⲟⲩ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲁⲩⲱ ⲛⲧⲉⲣⲉⲡⲗⲁⲟⲥ ⲧⲏⲣϥ ⲛⲁⲩ ⲁⲩⲥⲙⲟⲩ ⲉⲡⲛⲟⲩⲧⲉ
