Jan 5
1 Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.
So kochingbv, Jisu dormo pumja lvgabv Jerusalem bv vngtoku.
2 Byl pak v Jeruzalémě u brány bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.
Jerusalem gv svlar agi nvchilo svpar pargo dooto taabio angu goka dooto; Hebru gaam bv um Betjata vla minto.
3 Kdežto leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.
Lvvmanv nyipam go taabio lo karpv nyato—nyikchingnv, lvpiknv, okv digwngnv. Bunu isi gv binam a kayala dooto,
4 Nebo anděl Páně jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.
ogulvgavbolo nyido gindung ngv idw dwkibv ila isi a bidubv mvto. Vbv isi v birap rinyi yvvdw hoka poklwk chodunv hv ogugo lvvma go gvpvdw poya dukunv.
5 I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.
Hoka nyi ako anying chaam gola nyingpinw go lvvmala doonvgo dooto.
6 Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?
Jisu nyi anga hoka doodubv kaatoku, okv hv chintoku nyi angv vkvjegu kaibv lvvmala doopv nvgo vla; vkvlvgabv hv ninyia tvvkato, “No chvrv kunvpv mvngdure?”
7 Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje.
Lvvmanv nyi angv mirwksito, “Tamsarnv, vdwlo svpar bolokv isi v birinyi ngam bolo dvlwk jinv nyi go doyama; vdwlo ngo gilwk dubv ritv rinyi, nyigonv gilwk choyado.”
8 Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.
Jisu ninyia minto, “Gudung tokuka, noogv doopikarpi nvnv nga naarap tokuka, okv vngkar tokuka.”
9 A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A byla sobota v ten den.
Vjakgobv nyi angv alvtoku; hv ninyigv karpi nvnv nga naarap toku okv vngkar raptoku. Vbvriri aluv Jius Doonualu bv ritoku,
10 Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, neslušíť tobě lože nositi.
Vkvlvgabv Jius nyi rigvnv vdwv poyakunv nyi anga mintoku, “Silu Jius Doonualuv, okv noogv karpiu nvnv nga baknam si ngonugv Pvbv nga rinying do.”
11 Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.
Hv mirwkto, “Ngam mvpunv nyi angv ngam karpiu nvnv nga naarapla vngto kuka vla minto.”
12 I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?
Bunu ninyia tvvkato, “Nam sum ritokv vla minv nyi angv yvvla?”
13 Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.
Vbvritola mvpunam nyi angv Jisu yvvdw um chimato, hoka nyi nyipam go dooto, okv Jisu nyipam lokv vnglintoku.
14 Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo.
Ayungjvma nga, Jisu nyi anga Pwknvyarnvnaam lo kaapa toku okv minto, “Tvvtoka, no alvrungpvku; vkvlvgabv rimur kumabvka vmalo alvmanv ngv nam rijila.”
15 Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.
Vbvrikunamv nyi angv vngtoku okv Jius nyi rigvnv vdwa minpa toku ninyia mvpunv nyi angv Jisu kv vla.
16 A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabíti, že to učinil v sobotu.
Vkvlvgabv bunu Jisunyi alvmabv rirap toku, ogulvgavbolo bunugv Jius Doonualu lo hv nyi anga mvpu jinam lvgabv.
17 Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.
Jisu bunua mirwkto, “Ngoogv Abu alu lokia nyingdunv, okv ngooka nyingrung jinv.”
18 Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.
So minam si Jius nyi vdwa kaiyayabv ninyia mvkidubv mvngmuto; Jius doonualu gv Pvbv nga mvyakmvchak mvngma, vbvritola hv minto Pwknvyarnvnyi atugv Abu vkv okv svbv hv atuv Pwknvyarnvnyi karingching dubv minsuto.
19 I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.
Vkvlvgabv Jisu bunua mirwksito, “Ngo nonua jvjv nga minjidu: Kuunyilo ngv hv atuv oguguka rinyuma; hv ninyigv Abu gv rinam a kaagvrila rimwngdunv. Abu ogugo ridudw, Kuunyilo ngvka ridu.
20 Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili.
Abu Kuunyilo nga pakdu okv ninyia ninyigv rinam mvnwngnga kaatamdu. Hv ninyia sum kaiyabv ridubv, okv nonu mvnwngngv mvngngak reku.
21 Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.
Abu gv nyi sinv nga turkur moduku okv singnam a bunua jidu, vkv apiabv Kuunyilo ngvka ninyigv mvngkubv bunua singnam a jidu.
22 Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu,
Abu yvvnyika jwngkadaka madu. Hv ninyigv Kuunyilo nga ogumvnwng nga jwngkadaka dubv jito,
23 Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.
Abunyi mvnwngngv mvngdvnam aingbv, Kuunyilo ngaaka mvngdv dubv. Yvvdw Kuunyilo nga mvngdv madunv hv ninyia vngmunv Abu nyika mvngdv madunv.”
24 Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života. (aiōnios g166)
“Ngo nonua jvjv nga minjidunv: yvvdw ngoogv gaam ha tvvdunv okv ngam imu nvnyi mvngjwng dunv hv torbwngnama paariku. Hv jwngkadaka lo domare ogulvgavbolo hv sinam loka vngbola turnamlo aapv kunv. (aiōnios g166)
25 Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.
Ngo nonua jvjv nga minjidunv: dw ngv aadungduku—dw ngv aaropvku—vdwlo sinv vdwv Pwknvyarnv gv Kuunyilo gv gaam a tvvpare, okv yvvbunudw um tvvpa rinv hv turnamlo aariku.
26 Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak jest dal i Synu, aby měl život v samém sobě.
Abunyi atuv turnam gv kolv ngv, vbvdvdvbv ninyigv Kuunyilo nga turnam gv kolv gubv mvpvkunv.
27 A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.
Hv Kuunyilo gvbv alvpoma nga jwngkadaka nvnv ngaaka jipv, ogulvgavrinyi hv Nyia Kuunyilo ngv.
28 Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.
Nonu sum lamrwpagv mabvka, sinv mvnwngngv ninyigv gaam a tvvpadwv aariku
29 A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.
okv bunugv nyibung vdwlokv linreku: yvvbunudw alvbv rikunv vdwv gudungla okv turreku, okv yvvbunudw alvmanv nga rikunv vdwv gudungre okv darra koore.”
30 Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy.
“Ngo atuv oguguka rinyuma, Pwknvyarnv gv minam mvngchik a ngo makardu, vkvlvgabv ngoogv makarnamv jvjvdu, ogulvgavbolo ngo atuv alvnam lvgabv ritvma, vbvritola ngam vngmunv mvngchik gv mvnggiabv rijire.”
31 Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.
“Ngo ngo atubogv lvkwngbv minjidunv bolo, ogugo mindudw hv torwk sunam jvjv gubv rilin jimare.
32 Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.
Vbvritola ngoogv lvkwng nga minji nvgo akin go doodu okv ngo chindu hv ogugo ngo lvkwngbv minam dvdv ngv jvjvngv.
33 Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.
Jon ho angv yvv gvlo nonu nonugv gindungpingko nga vngmu pvdw, okv hv jvjvgv lvkwng nga japjito.
34 Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.
So si vbvma, ngo nyi mirianv ako doodu vla, ngo sum mimwngdunv nonua ringnam vdwa paamu dubv.
35 Onť jest byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste na čas poradovati se v světle jeho.
Jon mvru aingbv rito, guto okv ungkato, okv nonu ninyigv lounglo dw achukgo himpu karnvpv vla mvngdungto.
36 Ale já mám větší svědectví, nežli Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal.
Vbvritola ngo atubogv lokv minse risego doodu so si Jon gv minam vdwaka kaiyanv go: ngo ogugo ridudw, ho hv, ngo Abu gv ngam ridubv jinammv so vdw si ngogvbv miriadu okv Abu ngam vngmupvnv vla kaatamdu.
37 A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli.
Okv Abu, yvvdw ngam vngmunv, ngoogv lvkwng ngaaka minjidu. Nonu ninyigv gaam ha vdwloka tvvkwma vmalo ninyigv nyukmu aka kaakwma,
38 A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte.
okv nonu ninyigv doin a nonugv haapok lo vvpvma, okv nonu nw gv vngmunam angaka mvngjwngma.
39 Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně. (aiōnios g166)
Nonu Darwknv Kitap vdwa puri rido, ogulvgavbolo nonu mvngdo bunu gvlo turbwng nama paare vla. Okv si Darwknv Kitaplo ngoogv lvkwngbv mindu! (aiōnios g166)
40 A nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.
Vbvrijvka nonuno turnam paanam lvgabv ngoogvlo aanvpv vla mvngma.”
41 Chvály od lidí jáť nepřijímám.
“Ngo nyia vdwgv hartvnama makar madunv.
42 Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.
Vbvritola ngo chindu nonu oguaingnv nyi gudw, okv ngo chindu nonugv haapok lo Pwknvyarnv gv lvgabv aya namgo dooma.
43 Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.
Ngo Abu gv jwkrw ha lvkobv aagv pvnv, vbvritola nonuno nga torwk suma; vdwlo, vbvrijvka, kvvbi akonv ninyigv atugv jwkrw ha lvkobv aagv nama, nonu um torwk sure.
44 Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?
Nonu akonv akonvnga hartv minsu nama mvngbiu do, vbvritola nonu Pwknvyarnv akin mvngchik lokv hartvnama paanvpv vla rikwma; vbvrikunamv, oguaingbv nonu nga mvngjwng nyudubv?
45 Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.
Vbvrijvka, mvngma bvka, Pwknvyarnv gvlo ngo nonua gungnying lwkji bongv vla. Moses nonugv mvnggingla dvmin kunam, hv nonua gungnying lwkji bongv.
46 Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; nebť jest on o mně psal.
Nonuno Mosesnyi jvjvbv mvngjwng doonv guilo, nonu ngaaka mvngjwng doore, ogulvgavbolo hv ngoogv lvkwngbv lvkpvto.
47 Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?
Vbvritola hv ogugo lvkpvdw um nonuno mvngjwng manv ngv, oguaingbv ngoogv minam a nonu mvngjwng nyudubv?”
