Jan 4
1 A jakž poznal Pán, že jsou slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil nežli Jan,
Parisi vdwv Jisu Jonnyi kaiyabv nyi naalwkla okv baptist jidu vla tvvpato.
2 (Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho, )
Minje jvbolo Jisu atuv yvvnyika baptisma jimato; ninyigv lvbwlaksu vdwv mvngchik jito.
3 Opustil Judstvo a odšel opět do Galilee.
Vkvlvgabv vdwlo Jisu ogugo minpvdw tvvtoku, hv Judia nga vngyula okv Galili bv vngkur toku;
4 Musil pak jíti skrze Samaří.
ninyigv vngku lamtv ngv Samaria bv vngpitla vngdubv rito.
5 I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedle popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému.
Samaria lo Sikar vnam banggu lo hv aalwk toku, ho Jakop gv ninyigv kuu Josepnyi jinam rongo lokv adu mato.
6 Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo již okolo šesté hodiny.
Jakop gv isikua ngv hoka dooto, okv Jisu, moing vngkunamv anyu kuma toku, isi kua hoka dootungla doonu toku. Vbvrire hoka alu lopo bv rito.
7 I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréžto řekl Ježíš: Dej mi píti.
Samaritan nyimv gonv isi mego tokdubv hoka aato, okv Jisu ninyia minto, “Nga isi tvngse go jilabv,”
8 (Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.)
Ninyigv lvbwlaksu vdwv dvnam rvvbv banggu lo vngyu roto.
9 I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)
Nyimv angv mirwksito, “No Jiu go, okv ngo Samaritan nyimv go—vkvlvgabv no oguaingbv nga tvngnamgu koodunv?” (Samaritan vdwgv dvnv tvngnvnv koobu okv bati vdwa Jius vdwv dvnv tvngnv madunv.)
10 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a věděla, kdo jest, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dalť by tobě vody živé.
Jisu mirwksito, “No Pwknvyarnv gv jinam a okv nam isi tvngse go koodudw ninyia chinv guilo, no ninyia koya dvnvpv, okv hv nam turgvnv isi a jiri nvpv.”
11 I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?
Nyimv angv minto, “Tamsarnv, no isi toknvnv bvngma, okv isi kua ngv arwng chekwng do. Ogolo no turnvnv isi a paala dubv?
12 Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?
Si ngonugv abuapa Jakob gv ngonua isi kua jinammv; ninyi okv ninyigv kuunyilo, okv ninyigv sonam svnwngsvmin mvnwngngv soka tvngnya pvnv. No atuv Jakobnyi kaiyanv gubv minsu dunvre?”
13 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.
Jisu mirwksito, “Yvvdw so gv isi a tvngdunv hv tvngnwng nwngkor reku,
15 Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, ať bych nežíznila, ani chodila sem vážiti.
Nyimv angv ninyia minto, “Tamsarnv, ho isia ngam jilabvkv! vbvrikubolo ngo vdwloka tvngnwng mvngkor kuma dukubv, okv soka isi tokbv aakwng kuma dukubv.”
16 Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přijď sem.
Jisu ninyia minto, “No vngyila no gv nyilua gokte kuka, okv aakur lakuka.”
17 Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.
Hv mirwkto, “Ngo nyilu guka kaama.” Jisu mirwk sutoku, “Noogv ngo nyilu kaama vla minam v no jvjvbv mirungdo.
18 Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.
No nyi angu go nyilubv mvtoku, okv noogv vjak lvkobv doogvnam nyi angvka noogv nyilu jvjvma. No nga jvjvbv minpa gvibv.”
19 Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.
Nyimv angv minto, “Tamsarnv, ngo kaanam v no nyijwk go,”
20 Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdežto náleží se modliti.
“Ngoogv Samaritan abuapa vdwv Pwknvyarnvnyi so moodw so kumtojotoku, vbvritola nonu Jius vdwv Jerusalem v ngonugv Pwknvyarnvnyi kumjijojiku mooku v vla mindo.”
21 Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.
Jisu ninyia minto, “Nyimv, nga mvngjwng tvka, vkvnv aluv aariku nyi vdwv Abunyi so moodw sokaka kumnyajonya kumare vmalo Jerusalem loka kumnyajonya kumare.
22 Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se pak modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest.
Nonu Samaritan vdwv jvjv rungbv chima nonu yvvnyi kumdujodu nvdw; vbvritola ngonu Jius vdwv chindu ngonu yvvnyi kumdujodu nvdw, ogulvgavbolo so si Jius lokv ringlinbaalin v aadu.
23 Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.
Vbvritola aluv aariku okv vjak si doopv, Pwknvyarnv gv Dow gv jwkrw lokv nyi vdwv Abunyi jvjvbv kumlajola, ninyigv mvnglwk kaalwkbv kumrejoreku.
24 Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.
Pwknvyarnv Dowbv ridunv, okv yvv ninyia kumdujodunv hv jvjv rungbv okv dow bv kumlajola rirung sego.”
25 Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, jenž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.
Nyimv angv ninyia minto, “Ngo chindu Kristo aariku, okv vdwlo hv aarikudw, hv ogumvnwng nga ngonua minbwk jireku.”
26 Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.
Jisu mirwk sutoku, “Hv dv ngo mabv, nam lvkobv raamisidunv.”
27 A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, avšak žádný jemu neřekl: Nač se jí ptáš, aneb proč mluvíš s ní?
Vbvrire hoka Jisu gv lvbwlaksu vdwv aakur toku, okv bunu ninyia nyimv gonyi raami sudubv kaala kairungbv lamrwpanya toku. Vbvritola bunugv lokv yvvka nyimv anga “No ogugo mvngdu?” Vla minv kaamato, vmalo Jisu nyika “No ogubv nyimv anga raami sudunv?” vla tvvka nvgoka kaamato.
28 I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:
Vbvrikunamv nyimv angv isi pvchwng nga kayupila, banggubv vngkur toku, okv hoka nyi vdwa mintoku,
29 Pojďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?
“Aato okv nyi anga kaakwto ngoogv ogugo rikunam mvnwngnga minpa nvgo. Kristo vnammv v bri?”
30 Tedy vyšli z města, a přišli k němu.
Vkvlvgabv bunu banggu a kayupila okv Jisu gvlo vngtoku.
31 Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.
Vbvridung rilo lvbwlaksu vdwv Jisunyi dinchi rungbv minto, “Tamsarnv, dvnam go dvlakv!”
32 A on řekl jim: Jáť mám pokrm k jísti, kteréhož vy nevíte.
Vbvritola hv mirwkto, “Ngoogvlo nonugv chimanam dvnam v doodu.”
33 Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?
Vkvlvgabv lvbwlaksu vdwv bunugv aralo tvka minsunyato “Nyi gunv ninyia dvnamgu bvnglwk jipv nvgu bri?”
34 Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho.
Jisu bunua minto, “Ngoogv dvnam hv Pwknvyarnv gv mvngkubv rinam angv nw ngam vngmunv okv ngo ninyigv rimidubv jinam ha rirungre.
35 Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí vašich, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.
Nonu mimbwng namgo doodu, ‘Poolu pwpi go doodvdu aam nvdwv’vla. Vbvritola ngo nonua mindunv, rongo nga alvbv kaatoka; rongo gv aam hv nginduku okv nvvdubv riduku!
36 Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne. (aiōnios g166)
Yvvnyiv aam nvvpvdw nvvjo nga paadu okv turbwng gvnv dubv nvvchingla vvpvdu, ho hv lvvlwk nvla nvvchingnv lvkobv himpu pubam dubv vla. (aiōnios g166)
37 Nebo i v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, jenž rozsívá, a jiný, kterýž žne.
‘Nyi akonv lvvriare nyi akonv nvvching riare’ vnam si jvjv rungdo.
38 Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť jsou pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.
Ngo nonugv rongo nyingma kolo nonua aam nvdubv vngmuto; kvvbi vdwv hoka nyingdu okv nonuno boksi paayadu.”
39 Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.
Achialvnv Samaritan nyi vdwv Jisu nyi mvngjwng toku ogulvgavbolo nyimv angv minto, “Ngoogv ogumvnwng riku nama hv ngam minpa toku.”
40 A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.
Vkvlvgabv vdwlo Samaritan vdwv hv golo aatokudw bunu ninyia dinchi rungbv minto bunua lvkobv dooming gvdubv, okv Jisu hoka alu lonyi go dootoku.
41 A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.
Achialv nyi go ninyia mvngjwng toku ninyigv doin a tvgvrila.
42 A ženě té řekli: Že již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě Spasitel světa, Kristus.
Okv bunu nyimv anga mintoku, “Ngonu vjak mvngjwng dukunv, noogv minam lokvma, ngonu atuv ninyi gvlo tvvnam lokv okv ngonu chinduku jvjvbv hv nyiamooku gv Ringnvbaanv gorung.”
43 Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.
Hoka alu lonyi go dooro kochingbv, Jisu vngraplaku okv Galili bv vngtoku.
44 Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v vážnosti není.
Hv atubongv minsuto, “Nyijwk ka atubogv mooku lo mvngdv madunv.”
45 A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli ke dni svátečnímu.
Vdwlo hv Galili lo vngchi tokudw, nyi vdwv ninyia alvrungbv aamu toku, ogulvgavbolo bunu Jerusalem lo vngbo pumja hoka vngtoku okv ho pumja hoka bunu ninyigv rinam mvnwngnga kaatoku.
46 Tedy opět přišel Ježíš do Káně Galilejské, kdežto učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.
Vbvrikunamv Jisu Galili gv Kana nampum lo vngkur toku, ninyigv isi ha anggor ala bv mvku hoka. Sorkari nyigam go hoka dooto ninyigv kuunyilo ngv Kaparnaum lo lvvma toku.
47 Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.
Vdwlo hv Jisu Judia lokv Galili lo aapv vla tvvpa pvkudw, hv Jisu gvlo aala okv ninyia tvvkato Kaparnaum bv vngla ninyigv kuunyilo sida svngv bv rinv nga mvpu jilabv vla dinchi rungbv minto.
48 I řekl k němu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.
Jisu ninyia minto, “Nonu, yvvka mvngjwng mare vdwlo nonu kaasartabo okv lamrwpanam go kaama dvdvlo.”
49 Dí jemu ten královský služebník: Pane, pojď prve, nežli umře syn můj.
Nyigam angv mirwkto, “Tamsarnv, nga lvkobv vngming gvcholabv ngoogv kuunyilo ngv sitv madvlo.”
50 Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil k němu Ježíš, a šel.
Jisu ninyia minto, “Vngnyila, no gv kuunyilo ngv turriku!” Nyi angv Jisu gv minam a mvngjwngto okv vngtoku.
51 Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali mu, řkouce: Syn tvůj živ jest.
Ninyigv nampum lamtv hoka ninyigv pakbu vdwv ninyia kaarwksula yunying nga gvjito, “No gv kuunyilo ngv turduku!”
52 Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.
Hv bunua tvvkato vdwlola ninyigv kuunyilo ngv alvyakunamv, okv bunu mirwkto, “Doonyi hv chaanyala tabv rilo tamiramhv ninyia liu toku.”
53 Tedy poznal otec, že právě v tu hodinu to se stalo, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken.
Vbvrikunamv abu angv mvngpa toku, ho dw lo Jisu gv ninyia “No gv kuunyilo ngv turriku,” vla mindwbv ritoku. Vkvlvgabv hv la okv ninyigv nyimv kuu vdwv mvngjwng nyatoku.
54 To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.
Judia lokv Galili bv aaro kochingbv si Jisu lvnyi naabv lamrwpadubv rila kaatam namv.
