Jan 5
1 Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.
After these things there was a feast of the Jews; and Jesus went up to Jerusalem.
2 Byl pak v Jeruzalémě u brány bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.
Now there is in Jerusalem by the sheep [gate] a pool, which is called in Hebrew Bethesda, having five porches.
3 Kdežto leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.
In these lay a multitude of them that were sick, blind, halt, withered.
4 Nebo anděl Páně jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.
5 I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.
And a certain man was there, which had been thirty and eight years in his infirmity.
6 Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?
When Jesus saw him lying, and knew that he had been now a long time [in that case], he saith unto him, Wouldest thou be made whole?
7 Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje.
The sick man answered him, Sir, I have no man, when the water is troubled, to put me into the pool: but while I am coming, another steppeth down before me.
8 Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.
Jesus saith unto him, Arise, take up thy bed, and walk.
9 A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A byla sobota v ten den.
And straightway the man was made whole, and took up his bed and walked. Now it was the sabbath on that day.
10 Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, neslušíť tobě lože nositi.
So the Jews said unto him that was cured, It is the sabbath, and it is not lawful for thee to take up thy bed.
11 Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.
But he answered them, He that made me whole, the same said unto me, Take up thy bed, and walk.
12 I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?
They asked him, Who is the man that said unto thee, Take up [thy bed], and walk?
13 Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.
But he that was healed wist not who it was: for Jesus had conveyed himself away, a multitude being in the place.
14 Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo.
Afterward Jesus findeth him in the temple, and said unto him, Behold, thou art made whole: sin no more, lest a worse thing befall thee.
15 Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.
The man went away, and told the Jews that it was Jesus which had made him whole.
16 A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabíti, že to učinil v sobotu.
And for this cause did the Jews persecute Jesus, because he did these things on the sabbath.
17 Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.
But Jesus answered them, My Father worketh even until now, and I work.
18 Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.
For this cause therefore the Jews sought the more to kill him, because he not only brake the sabbath, but also called God his own Father, making himself equal with God.
19 I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.
Jesus therefore answered and said unto them, Verily, verily, I say unto you, The Son can do nothing of himself, but what he seeth the Father doing: for what things soever he doeth, these the Son also doeth in like manner.
20 Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili.
For the Father loveth the Son, and sheweth him all things that himself doeth: and greater works than these will he shew him, that ye may marvel.
21 Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.
For as the Father raiseth the dead and quickeneth them, even so the Son also quickeneth whom he will.
22 Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu,
For neither doth the Father judge any man, but he hath given all judgment unto the Son;
23 Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.
that all may honour the Son, even as they honour the Father. He that honoureth not the Son honoureth not the Father which sent him.
24 Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života. (aiōnios g166)
Verily, verily, I say unto you, He that heareth my word, and believeth him that sent me, hath eternal life, and cometh not into judgment, but hath passed out of death into life. (aiōnios g166)
25 Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.
Verily, verily, I say unto you, The hour cometh, and now is, when the dead shall hear the voice of the Son of God; and they that hear shall live.
26 Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak jest dal i Synu, aby měl život v samém sobě.
For as the Father hath life in himself, even so gave he to the Son also to have life in himself:
27 A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.
and he gave him authority to execute judgment, because he is the Son of man.
28 Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.
Marvel not at this: for the hour cometh, in which all that are in the tombs shall hear his voice,
29 A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.
And shall come forth; they that have done good, unto the resurrection of life; and they that have done ill, unto the resurrection of judgment.
30 Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy.
I can of myself do nothing: as I hear, I judge: and my judgment is righteous; because I seek not mine own will, but the will of him that sent me.
31 Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.
If I bear witness of myself, my witness is not true.
32 Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.
It is another that beareth witness of me; and I know that the witness which he witnesseth of me is true.
33 Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.
Ye have sent unto John, and he hath borne witness unto the truth.
34 Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.
But the witness which I receive is not from man: howbeit I say these things, that ye may be saved.
35 Onť jest byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste na čas poradovati se v světle jeho.
He was the lamp that burneth and shineth: and ye were willing to rejoice for a season in his light.
36 Ale já mám větší svědectví, nežli Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal.
But the witness which I have is greater than [that of] John: for the works which the Father hath given me to accomplish, the very works that I do, bear witness of me, that the Father hath sent me.
37 A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli.
And the Father which sent me, he hath borne witness of me. Ye have neither heard his voice at any time, nor seen his form.
38 A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte.
And ye have not his word abiding in you: for whom he sent, him ye believe not.
39 Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně. (aiōnios g166)
Ye search the scriptures, because ye think that in them ye have eternal life; and these are they which bear witness of me; (aiōnios g166)
40 A nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.
and ye will not come to me, that ye may have life.
41 Chvály od lidí jáť nepřijímám.
I receive not glory from men.
42 Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.
But I know you, that ye have not the love of God in yourselves.
43 Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.
I am come in my Father’s name, and ye receive me not: if another shall come in his own name, him ye will receive.
44 Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?
How can ye believe, which receive glory one of another, and the glory that [cometh] from the only God ye seek not?
45 Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.
Think not that I will accuse you to the Father: there is one that accuseth you, [even] Moses, on whom ye have set your hope.
46 Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; nebť jest on o mně psal.
For if ye believed Moses, ye would believe me; for he wrote of me.
47 Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?
But if ye believe not his writings, how shall ye believe my words?
