< Jan 4 >

1 A jakž poznal Pán, že jsou slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil nežli Jan,
When therefore the Lord knew how that the Pharisees had heard that Jesus was making and baptizing more disciples than John
2 (Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho, )
(although Jesus himself baptized not, but his disciples),
3 Opustil Judstvo a odšel opět do Galilee.
he left Judaea, and departed again into Galilee.
4 Musil pak jíti skrze Samaří.
And he must needs pass through Samaria.
5 I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedle popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému.
So he cometh to a city of Samaria, called Sychar, near to the parcel of ground that Jacob gave to his son Joseph:
6 Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo již okolo šesté hodiny.
and Jacob’s well was there. Jesus therefore, being wearied with his journey, sat thus by the well. It was about the sixth hour.
7 I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréžto řekl Ježíš: Dej mi píti.
There cometh a woman of Samaria to draw water: Jesus saith unto her, Give me to drink.
8 (Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.)
For his disciples were gone away into the city to buy food.
9 I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)
The Samaritan woman therefore saith unto him, How is it that thou, being a Jew, askest drink of me, which am a Samaritan woman? (For Jews have no dealings with Samaritans.)
10 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a věděla, kdo jest, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dalť by tobě vody živé.
Jesus answered and said unto her, If thou knewest the gift of God, and who it is that saith to thee, Give me to drink; thou wouldest have asked of him, and he would have given thee living water.
11 I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?
The woman saith unto him, Sir, thou hast nothing to draw with, and the well is deep: from whence then hast thou that living water?
12 Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?
Art thou greater than our father Jacob, which gave us the well, and drank thereof himself, and his sons, and his cattle?
13 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.
Jesus answered and said unto her, Every one that drinketh of this water shall thirst again:
14 Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému. (aiōn g165, aiōnios g166)
but whosoever drinketh of the water that I shall give him shall never thirst; but the water that I shall give him shall become in him a well of water springing up unto eternal life. (aiōn g165, aiōnios g166)
15 Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, ať bych nežíznila, ani chodila sem vážiti.
The woman saith unto him, Sir, give me this water, that I thirst not, neither come all the way hither to draw.
16 Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přijď sem.
Jesus saith unto her, Go, call thy husband, and come hither.
17 Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.
The woman answered and said unto him, I have no husband. Jesus saith unto her, Thou saidst well, I have no husband:
18 Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.
for thou hast had five husbands; and he whom thou now hast is not thy husband: this hast thou said truly.
19 Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.
The woman saith unto him, Sir, I perceive that thou art a prophet.
20 Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdežto náleží se modliti.
Our fathers worshipped in this mountain; and ye say, that in Jerusalem is the place where men ought to worship.
21 Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.
Jesus saith unto her, Woman, believe me, the hour cometh, when neither in this mountain, nor in Jerusalem, shall ye worship the Father.
22 Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se pak modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest.
Ye worship that which ye know not: we worship that which we know: for salvation is from the Jews.
23 Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.
But the hour cometh, and now is, when the true worshippers shall worship the Father in spirit and truth: for such doth the Father seek to be his worshippers.
24 Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.
God is a Spirit: and they that worship him must worship in spirit and truth.
25 Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, jenž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.
The woman saith unto him, I know that Messiah cometh (which is called Christ): when he is come, he will declare unto us all things.
26 Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.
Jesus saith unto her, I that speak unto thee am [he].
27 A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, avšak žádný jemu neřekl: Nač se jí ptáš, aneb proč mluvíš s ní?
And upon this came his disciples; and they marveled that he was speaking with a woman; yet no man said, What seekest thou? or, Why speakest thou with her?
28 I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:
So the woman left her waterpot, and went away into the city, and saith to the men,
29 Pojďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?
Come, see a man, which told me all things that [ever] I did: can this be the Christ?
30 Tedy vyšli z města, a přišli k němu.
They went out of the city, and were coming to him.
31 Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.
In the mean while the disciples prayed him, saying, Rabbi, eat.
32 A on řekl jim: Jáť mám pokrm k jísti, kteréhož vy nevíte.
But he said unto them, I have meat to eat that ye know not.
33 Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?
The disciples therefore said one to another, Hath any man brought him [aught] to eat?
34 Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho.
Jesus saith unto them, My meat is to do the will of him that sent me, and to accomplish his work.
35 Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí vašich, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.
Say not ye, There are yet four months, and [then] cometh the harvest? behold, I say unto you, Lift up your eyes, and look on the fields, that they are white already unto harvest.
36 Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne. (aiōnios g166)
He that reapeth receiveth wages, and gathereth fruit unto life eternal; that he that soweth and he that reapeth may rejoice together. (aiōnios g166)
37 Nebo i v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, jenž rozsívá, a jiný, kterýž žne.
For herein is the saying true, One soweth, and another reapeth.
38 Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť jsou pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.
I sent you to reap that whereon ye have not laboured: others have laboured, and ye are entered into their labour.
39 Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.
And from that city many of the Samaritans believed on him because of the word of the woman, who testified, He told me all things that [ever] I did.
40 A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.
So when the Samaritans came unto him, they besought him to abide with them: and he abode there two days.
41 A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.
And many more believed because of his word;
42 A ženě té řekli: Že již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě Spasitel světa, Kristus.
and they said to the woman, Now we believe, not because of thy speaking: for we have heard for ourselves, and know that this is indeed the Saviour of the world.
43 Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.
And after the two days he went forth from thence into Galilee.
44 Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v vážnosti není.
For Jesus himself testified, that a prophet hath no honour in his own country.
45 A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli ke dni svátečnímu.
So when he came into Galilee, the Galilaeans received him, having seen all the things that he did in Jerusalem at the feast: for they also went unto the feast.
46 Tedy opět přišel Ježíš do Káně Galilejské, kdežto učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.
He came therefore again unto Cana of Galilee, where he made the water wine. And there was a certain nobleman, whose son was sick at Capernaum.
47 Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.
When he heard that Jesus was come out of Judaea into Galilee, he went unto him, and besought [him] that he would come down, and heal his son; for he was at the point of death.
48 I řekl k němu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.
Jesus therefore said unto him, Except ye see signs and wonders, ye will in no wise believe.
49 Dí jemu ten královský služebník: Pane, pojď prve, nežli umře syn můj.
The nobleman saith unto him, Sir, come down ere my child die.
50 Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil k němu Ježíš, a šel.
Jesus saith unto him, Go thy way; thy son liveth. The man believed the word that Jesus spake unto him, and he went his way.
51 Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali mu, řkouce: Syn tvůj živ jest.
And as he was now going down, his servants met him, saying, that his son lived.
52 Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.
So he inquired of them the hour when he began to amend. They said therefore unto him, Yesterday at the seventh hour the fever left him.
53 Tedy poznal otec, že právě v tu hodinu to se stalo, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken.
So the father knew that [it was] at that hour in which Jesus said unto him, Thy son liveth: and himself believed, and his whole house.
54 To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.
This is again the second sign that Jesus did, having come out of Judaea into Galilee.

< Jan 4 >