< Jan 16 >

1 Toto mluvil jsem vám, abyste se nezhoršili.
These things have I spoken unto you, that ye should not be made to stumble.
2 Vypovědíť vás ze škol, ano přijdeť čas, že všeliký, kdož vás mordovati bude, domnívati se bude, že tím Bohu slouží.
They shall put you out of the synagogues: yea, the hour cometh, that whosoever killeth you shall think that he offereth service unto God.
3 A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne.
And these things will they do, because they have not known the Father, nor me.
4 Ale toto mluvil jsem vám, abyste, když přijde ten čas, rozpomenuli se na to, že jsem já to předpověděl vám. Tohoť jsem vám s počátku nemluvil, neb jsem byl s vámi.
But these things have I spoken unto you, that when their hour is come, ye may remember them, how that I told you. And these things I said not unto you from the beginning, because I was with you.
5 Nyní pak jdu k tomu, kterýž mne poslal, a žádný z vás neptá se mne: Kam jdeš?
But now I go unto him that sent me; and none of you asketh me, Whither goest thou?
6 Ale že jsem vám tyto věci mluvil, zámutek naplnil srdce vaše.
But because I have spoken these things unto you, sorrow hath filled your heart.
7 Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejdu-liť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám.
Nevertheless I tell you the truth; It is expedient for you that I go away: for if I go not away, the Comforter will not come unto you; but if I go, I will send him unto you.
8 A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu.
And he, when he is come, will convict the world in respect of sin, and of righteousness, and of judgment:
9 Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne;
of sin, because they believe not on me;
10 A z spravedlnosti, že jdu k Otci, a již více neuzříte mne;
of righteousness, because I go to the Father, and ye behold me no more;
11 Z soudu pak, že Kníže tohoto světa již jest odsouzeno.
of judgment, because the prince of this world hath been judged.
12 Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní.
I have yet many things to say unto you, but ye cannot bear them now.
13 Ale když přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám.
Howbeit when he, the Spirit of truth, is come, he shall guide you into all the truth: for he shall not speak from himself; but what things soever he shall hear, [these] shall he speak: and he shall declare unto you the things that are to come.
14 Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám.
He shall glorify me: for he shall take of mine, and shall declare [it] unto you.
15 Všecko, cožkoli má Otec, mé jest. Protož jsem řekl, že z mého vezme, a zvěstuje vám.
All things whatsoever the Father hath are mine: therefore said I, that he taketh of mine, and shall declare [it] unto you.
16 Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne; nebo já jdu k Otci.
A little while, and ye behold me no more; and again a little while, and ye shall see me.
17 I řekli někteří z učedlníků jeho mezi sebou: Co jest to, že praví nám: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne, a že já jdu k Otci?
[Some] of his disciples therefore said one to another, What is this that he saith unto us, A little while, and ye behold me not; and again a little while, and ye shall see me: and, Because I go to the Father?
18 Protož pravili: Co jest to, že praví: Maličko? Nevíme, co praví.
They said therefore, What is this that he saith, A little while? We know not what he saith.
19 I poznal Ježíš, že se ho chtěli otázati. I řekl jim: O tom tížete mezi sebou, že jsem řekl: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne?
Jesus perceived that they were desirous to ask him, and he said unto them, Do ye inquire among yourselves concerning this, that I said, A little while, and ye behold me not, and again a little while, and ye shall see me?
20 Amen, amen pravím vám, že plakati a kvíliti budete vy, ale svět se bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale zámutek váš obrátíť se v radost.
Verily, verily, I say unto you, that ye shall weep and lament, but the world shall rejoice: ye shall be sorrowful, but your sorrow shall be turned into joy.
21 Žena, když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její; ale když porodí dítě, již nepamatuje na soužení, pro radost, že se narodil člověk na svět.
A woman when she is in travail hath sorrow, because her hour is come: but when she is delivered of the child, she remembereth no more the anguish, for the joy that a man is born into the world.
22 Protož i vy zámutek máte nyní, ale opět uzřím vás, a radovati se bude srdce vaše, a radosti vaší žádný neodejme od vás.
And ye therefore now have sorrow: but I will see you again, and your heart shall rejoice, and your joy no one taketh away from you.
23 A v ten den nebudete se mne tázati o ničemž. Amen, amen pravím vám: Že zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dáť vám.
And in that day ye shall ask me nothing. Verily, verily, I say unto you, If ye shall ask anything of the Father, he will give it you in my name.
24 Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla.
Hitherto have ye asked nothing in my name: ask, and ye shall receive, that your joy may be fulfilled.
25 Toto v příslovích mluvil jsem vám; přijdeť hodina, když již ne v příslovích budu mluviti vám, ale zjevně o Otci svém zvěstovati budu vám.
These things have I spoken unto you in proverbs: the hour cometh, when I shall no more speak unto you in proverbs, but shall tell you plainly of the Father.
26 V ten den ve jménu mém prositi budete, a nepravímť vám, že já budu prositi Otce za vás.
In that day ye shall ask in my name: and I say not unto you, that I will pray the Father for you;
27 Nebo sám Otec miluje vás, proto že jste vy mne milovali, a uvěřili, že jsem já od Boha vyšel.
for the Father himself loveth you, because ye have loved me, and have believed that I came forth from the Father.
28 Vyšelť jsem od Otce, a přišel jsem na svět; a opět opouštím svět, a jdu k Otci.
I came out from the Father, and am come into the world: again, I leave the world, and go unto the Father.
29 Řkou jemu učedlníci jeho: Aj, nyní zjevně mluvíš, a přísloví žádného nepravíš.
His disciples say, Lo, now speakest thou plainly, and speakest no proverb.
30 Nyní víme, že víš všecko, a nepotřebuješ, aby se kdo tebe tázal. Skrze to věříme, že jsi od Boha přišel.
Now know we that thou knowest all things, and needest not that any man should ask thee: by this we believe that thou camest forth from God.
31 Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte.
Jesus answered them, Do ye now believe?
32 Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest.
Behold, the hour cometh, yea, is come, that ye shall be scattered, every man to his own, and shall leave me alone: and [yet] I am not alone, because the Father is with me.
33 Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na světě soužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět.
These things have I spoken unto you, that in me ye may have peace. In the world ye have tribulation: but be of good cheer; I have overcome the world.

< Jan 16 >