Jan 13
1 Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.
So si Vngbokunam Pumja aluv loma dwbv loochoyanv alu bv rito. Jisu ninyigv nyiamookua kayupikula okv Abu gvlo vngdwv aaduku vla chintoku. Nw nyiamooku so nw gvbvrinv vdwa alu gv dwkia arwng rungbv paktoku okv nw bunua ataranya alu lobv pakbwngre.
2 A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil, )
Jisu la ninyigv lvbwlaksu vdwv dvnam dvla doonyato. Uyudvbv ngv Saimon Iskeriot gv kuunyilo Judas Iskeriot gv haapok lo Jisunyi kubdubv mvnggv nvnv nga lwkro toku.
3 Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal a že od Boha vyšel a k Bohu jde,
Jisu Abu ninyia jwkrw mvnwngnga jilwk pvku vla chintoku; nw Pwknvyarnv gvlokv aanv ngv okv Pwknvyarnv gvlo vngtv rikunv vla chintoku.
4 Vstal od večeře, a složil roucho své, a vzav rouchu, přepásal se.
Vkvlvgabv hv tvbul lokv dakrap toku, ninyigv agumlo vji a pilin toku, okv vbee vkv leit am puchingsito.
5 Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.
Vbvrikunamv nw gamla lo isi mego pwlwkto okv lvbwlaksu vdwgv lvpa vdwa harkak kakrap toku okv ninyigv leit lo puchingnam vbee lokv tipw toku.
6 Tedy přišel k Šimonovi Petrovi. A on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti?
Nw Saimon Pitar gvlo aatoku, Pitar ninyia mintoku, “Ahtu, no ngoogv lvpa nga harkak dubvi?”
7 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.
Jisu ninyia mirwkto, “No vjak chimare ngo ogugo ridung dunvdw, vbvritola no kokwngnyi chireku.”
8 Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou. (aiōn g165)
Pitar minbwk toku, “Vdwloka ogubv rijeka no ngoogv lvpa nga harkak maji nvngv!” Jisu minrwkto “Ngo nonugv lvpa nga harkak mabolo, nonu ngoogv lvbwlaksubv rinyu mare.” (aiōn g165)
9 Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.
Saimon Pitar mirwkto, “Ahtu, ngoogv lvpa mvngchik ka harkak mabv, vbvkubolo! ngoogv laak okv dumpo ngaaka harkak labv!”
10 Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čistí jste, ale ne všickni.
Jisu minto, “Yvv bunudw horsok sokro pvkunv bunu mvnwngngv darwk pvkunv okv bunu atuv harkak sise kaakuma, bunugv lvpa vdwa mwngku. Nonu mvnwngngv darwk pvku—akin gomwng.”
11 Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čistí jste.
Jisu chintoku yvvdw ninyia kubjinv angv; vkvlvgabv nw minto, “Mvnwngngv darwk pvku, akin gomwng.”
12 Když pak umyl nohy jejich a vzal na sebe roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?
Jisu bunugv lvpa vdwa harkakro kochingbv nw ninyigv agum gv vji a pilwk sutoku okv ninyigv dooku tvbul lo aakur toku. Nw tvvkato, “Ngo vjak nonua ogugo ripvdw nonu chimpvre?”
13 Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.
“Nonu nga Ahtu okv Tamsarnv vla mindu, okv si rijwkkv nonu svbv rila, ogulvgavbolo ngo vbv rirungdo.
14 Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.
Ngo, nonugv Ahtu okv Tamsarnv, vjak nonugv lvpa vdwa harkakto. Vbvrikunamv, nonuka, akonv akonvgv lvpa nga harkak minsu laka.
15 Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy též činili.
Ngo nonua rimurilam jipvnv, nonua ngoogv nonua rinam apiabv rimu dubv vla.
16 Amen, amen pravím vám: Není služebník větší pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.
Ngo nonua jvjv nga minjidunv: pakbu hv ninyigv Atua kaiyama dunv, okv jokria nvngv ninyia kanamla vngmunv anga kaiyama dunv.
17 Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.
Vjak nonu so gv jvjv nga chindu, nonu achialvbv mvngpu reku sum nonu riying bolo!”
18 Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musí to býti, aby se naplnilo písmo: Ten, jenž jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.
“Ngo nonu mvnwngnga mima dunv; ngoogv darnam vdwa ngo chindu. Vbvritola Darwknv Kitaplo minam v jvjvbv rirungre ho mindu, ‘Nyi gunv ngoogv lvkobv dvbam dunv hv nga rinying riru duku.’
19 Nyní pravím vám, prve než by se to stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.
So si rilinla ritvmadvbv ngo vjak nonua mincho jidunv, ho nonu mvngjwng reku ‘Ngo Yvvdw Ngo.’
20 Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.
Ngo nonua jvjv nga minjidunv: yvvdw ngoogv kanamla vngmunam akonyi naarwksidunv hv ngam naarwk tadunv; okv yvvdw ngam naarwksidunv hv ngam vngmunv ninyia naarwksitadunv.”
21 A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
Jisu sum minro kochingbv, hv achialvbv mvngdwk mvngku lakula okv minlin toku, “Ngo jvjv nga nonua minjidunv: nonugv lokv akonv ngam koa tvduku.”
22 Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.
Lwbwlaksu vdwv akonv akonyi kaagap minsuto, achialvbv abwkalo kuma toku yvvnyi mindu nvbvre vla.
23 Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš.
Lwbwlaksu akonv, Jisu gv pakyachoknam angv, Jisunyi dochinsinvgo.
24 Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví?
Saimon Pitar ninyia lakching ngv chigap lwngchingla mvto okv minto, “Ninyia tvvkato yvvnyi mindu nvbvre.”
25 A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?
Vkvlvgabv ho lvbwlaksu angv Jisu gvlo hvngnwkto okv tvvkato, “Ahtu, hv yvvla?”
26 Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.
Jisu mirwkto, “Ngo vtwng mego naala bati lo nwkbok tvvla ninyia jire; hv nyi angv.” Vkvlvgabv nw vtwng patung achukgo naato, um nwkbok toku, okv Saimon Iskeriot gv kuunyilo Judasnyi jitoku.
27 A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.
Judas vtwng nga dvdanam gula Uyudvbv ngv baapubv nw gvlo aatoku. Jisu ninyi minto, “No ogugo ridung dudw baapubv ritoka!”
28 Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.
Tvbul lo doonv kvvbi nyi vdwv chimato Jisu ninyia sum ogugbv minpv nvdw.
29 Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, anebo aby něco chudým dal.
Judas morko bvngya nvgobv rikunam lvgabv, lvbwlaksu megonv Jisu ninyia Pumja gv lvgabv ogugo rvvmu tvbv vmalo heemanv vdwa ogugo jimu tvbv vngmupvnv go vla mvngto.
30 A on vzav skyvu chleba, hned vyšel. A byla již noc.
Judas vtwng nga naarwksuto okv vjakgobv agumbv lintoku. Ho kanv toku.
31 Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.
Judas gv vngro kochingbv, Jisu minto, “Vjak Nyia Kuunyilo gv kai nama kaapa duku; vjak nw gvlokv Pwknvyarnv gv kai nama kaapa duku.
32 A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.
Pwknvyarnv gv kai nammv nw gvlokv kaapa duku nvbolo, vbvrikunamv Pwknvyarnvnyi Nyia Kuunyilo gv kai nama ninyigv lokv kaatamre okv hv vbv vjakgobv rireku.
33 Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, a jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, tak i vám pravím nyní.
Ngo gv kuu vdwa, ngo nonua kaigo lvkobv ribam kumare. Nonu nga kaakar reku; vbvritola ngo vjak nonua mindunv ngo oguaingbv Jius nyi kainv vdwa mindudw, ‘Ngo ogolo vngdudw nonu vngnyu mare.’
34 Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého.
Okv ngo vjak nonua anwnv gamki gaamgo jidunv: ajin anyingnga pakmi sulaka. Ngoogv nonua paknam apiabv, vkvlvgabv nonuno pakmi sulaka,
35 Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.
Nonu akonv akonvnga pakmi sibolo, vbvrikunamv nyi mvnwngngv chinreku nonu ngoogv lvbwlaksu v vla.”
36 Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam já jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.
Saimon Pitar ninyia tvvkato, “Ahtu, no ogolo vngtv dunv?” Jisu mirwkto, “No vjak vngming gvnyu mare ngoogv vngkulo; vbvritola kokwnglo no nga vngming gvreku!”
37 Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? A já duši svou za tebe položím.
Pitar tvvkato, “Ahtu, ogulvgabv ngo vjak nam vngming gvnyu madubv?” “Ngo noogv lvgabv siso mvngdunv!”
38 Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.
Jisu mirwkto, “No jvjvbv ngoogv lvgabv sidubv mvngpv pvnvre?” Ngo nam jvjv nga minjidunv: rokpuv koktv madvbv no ngam chima vla lvom go minre.
