Jan 12
1 Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
Vngbokunam pumja ridwv alu lookv go doodubv, Jisu Betani bv vngtoku, ninyigv siku nvnga turkur mokunam Lajaras gv naam lo.
2 I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s nimi.
Bunu ninyigv lvgabv arium dvse go hoka mvpv jito, Marta ridurto ordubv; Lajarasnyi akonv yvvdw Jisunyi lvkobv tvbul lo dootung minggvnv.
3 Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
Vbvrikunamv Meri maatarbv arv doonv nampunv Nard tvli vkv pumchup go naatoku, um Jisu gv lvpalo pwke toku, okv um ninyigv dwmw lokv tipw toku. Ho gv tvli gv nampunv amok hv naam arwng mvnwnglo jukar toku.
4 Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš, syn Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
Jisu gv lvbwlaksu vdwlokv akonv Judas Iskeriot—yvvdw ninyia koa kujinv angv—minto,
5 Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
“Ogubv so nampunv tvli sum ain lokdwng lvngngom gubv piokma pvnv okv morko nga heemanv vdwlo jima pvnv?”
6 To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
Ninyigv sum minam si hv heemanv vdwa kaala tvla rigvdu vnamgo kaama, vbvritola hv dvcho nvgobv riato. Hv morko gvgianvnv nga gvla rigvto okv atubongv dvsidvpit suto.
7 Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřebu mého zachovala to.
Vbvritola Jisu minto, “Ninyia akinbv risu moto! ninyia ogugo doogv pvkudw vvpvmoto nga nyibung ritvri alu gv lvgabv.
8 Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
No alu gv lokia heema nvnga lvkobv ribam tvdu, vbvritola no ngam lokia ribam paaku mare.”
9 Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm, že by tu byl. I přišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
Nyitwng tvngtv go Jisu Betani lo doopvku vla tvvpa toku, vkvlvgabv bunu hoka vngtoku, Jisu dopvkv vnam mwngchik lokvma vbvritola Jisu gv nyi siku nvnga turkur mokunam, Lajaras nyika kaadu bvka.
10 Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.
Vkvlvgabv Nyibu butvnv vdwv Lajaras nyika mvki tadubv rungtoku,
11 Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
ogulvgavbolo ninyigv lvgalo Jius nyi achialvgo bunua toa toku okv Jisunyi mvngjwng nyatoku.
12 Potom nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
Alu logo nvnga kainv nyipam v Vngbokunam Pumja lo aanv vdwv Jisu Jerusalem lo aarikv vla tvvpa toku.
13 Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský.
Vkvlvgabv bunu taru ruda rumwng doodubv naatoku okv ninyia kaarwk sidubv vnglinla, goknyato, “Pwknvyarnvnyi hartvto! Ahtu gv amin bv aanv nga Pwknvyarnv ninyia boktalwkji laka! Pwknvyarnv boktalwkji laka Israel gv Dvbvnyi!”
14 I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
Jisu siak go paatoku okv vkvgv aolo gecha toku, Darwknv Kitaplo minam ching-ching bv,
15 Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě.
“Jayon pamtv gv nyi vdwa, busu mabvka! Siinv aarikunv nonugv dvbv ngv, Joklwk rikunv siak yakpa aolo dootokula.”
16 Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že jest to psáno bylo o něm a že jemu to učinili.
Ho dw hoka ninyigv lvbwlaksu vdwv sung chima toku; vbvritola vdwlo Jisu turkurla yunglit gubv ritokudw, bunu mvngpa toku Darwknv Kitaplo ninyigv lvga nga sum minpvku okv bunu ritoku sum ninyigv lvgabv.
17 Vydával pak o něm svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých.
Jisu gv rikulo lvkobv rinv nyi vdwv vdwlo nw Lajarasnyi nyibung loka goklin kunam ha okv siku nvnga turkur mooku nama kaanv vdwv minpa nyatoku ogugo ripvkudw.
18 Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
Vbvrikunam lvgabv nyipam v ninyi kaarwk sutoku-ogulvgavbolo bunu tvvpa toku hv so lamrwpanam sum rila kaatampv vla.
19 Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svět postoupil po něm.
Vbvrikunamv Parisis vdwv akonv ako nvnga mimi sutoku, “No kaatoka, ngo oguka ria yala kuma! Kaakwto, nyiamooku nyi mvnwngngv ninyia reming gvdu kunv!”
20 Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
Grik nyi mego Pumja lo kumdujodubv Jerusalem lo aanv nyi vdwgv apumlo vngming gvtato.
21 Ti také přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
Bunu Pilip gvlo vngtoku (hv Galili gv Betsaida lokv ngv) okv minto, “Tamsarnv, ngonu Jisunyi kaanwngdo.”
22 Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak a Filip pověděli Ježíšovi.
Pilip vngtoku okv Andriunyi mintamto, okv bunyi anyiv vngtoku okv Jisunyi minpa toku.
23 A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
Jisu bunua mirwkto, “Nyia Kuunyilo gv kairungbv hartv paadwv aaduku.
24 Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
Ngo nonua jvjv nga minjidunv: aam amchar hv kvdwbolo chilwkla simumabolo amchar hv charkin tvla doobwngre, vbvrikunamv um chilwkla simukubolo, hv hintar go amring ngv ringtvyare.
25 Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. (aiōnios g166)
Yvvdw atugv singnam ha paksu dunv hv ung nyemuyare; yvvdw atubogv singnam ha nyiamooku so kaanwng madunv hv torbwngnama paayare. (aiōnios g166)
26 Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj.
Yvvdw nga mvdur ridur nvpv mvngdunv hv nga vngming gvvrung laka, vbvrikubolo ngoogv pakbuv ngo ogolo doopvdw lvkobv dooming gvreku. Okv ngoogv Abu nga mvdur ridur nvnga mvngdv re.”
27 Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
“Vjak ngoogv haapok v adwkaku do—okv ngo ogugo mvku svngvdw? Ngo vbv minre, ‘Abu, so gv dw sum ngoogvlo aamu mabv?’ Vbvritola ngo ho lvgabv aapvnv-so gv hirukaya sung ngo hirung svngvrung.
28 Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe řkoucí: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
Abu no gv aminha kai moya toka!” Vbvrikunamv nyido mooku tolokv vlv go duluto, “Ngo um yungnam gubv naalwk pvkunv, okv ngo lvkodv vbv ritare.”
29 Ten pak zástup, kterýž tu stál a to slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
Hoka nyipam daknv vdwv vlv nga tvvpato, megonv bunu minto, hv doogum go, kvgonv minto, “Nyido gindung gunv ninyia raami supv!”
30 Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
Vbvritola Jisu bunua minto, “Ho gv vlv dunam v ngoogv lvgabvma, vbvritola nonugv lvgabv.
31 Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
Vjakgv alu si nyiamooku a jwngkadakaku alu vku; vjak nyiamooku gv dvbv nga chara reku.
32 A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
Vdwlo ngam nyiamooku sokv naacha rekudw, ngo nyichar mvnwngnga ngoogvlo naalwk sureku.”
33 (To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
Svbv minam si ninyigv hirukayala sise nga minto.
34 Odpověděl jemu zástup: My jsme slyšeli z Zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? (aiōn g165)
Nyipam v mirwkto, “Ngonugv Pvbv lo mindu Kristo turla doobwngre. Vbvrikunamv, ogubv, no mindunv nyia Kuunyilo nga naacha riku vla? Nyia kuunyilo vnam si yvvla?” (aiōn g165)
35 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas Světlo s vámi jest. Choďte, dokud Světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
Jisu mirwkto, “Loung ngv achukgo nonu gvlo dooming gvmwngre. Loung gv ungla doorilo nonugv lamtvlo vnglvlaka, ogulvgavbolo nonu gvlo kanv ngv putum manam lvgabv; yvvdw kanv lo vngkar dunv chinsuma hv ogolo vngdung dunvdw.
36 Dokud Světlo máte, věřte v Světlo, abyste synové Světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
Vbvrikunamv, vdwgo loung ngv nonu gvlo doodudw, loung nga mvngjwng laka, vkvlvga nonu loung gv nyi bv ridubv.” Jisu sum minro kochingbv, vngyu toku okv bunugv lokv tosi sutoku.
37 A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však jsou neuvěřili v něho,
Hv vdwnvgo bunugv kaakulo so lamrwpanam mvnwngnga rila kaatam kujeka, bunu ninyia mvngjwng matoku,
38 Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu a rámě Páně komu jest zjeveno?
vkvlvga nyijwk Aijaya ogugo minpvdw v jvjvbv aarungre: “Ahtu, ngonugv doin minkunama yvvla mvngjwng jinv? Yvvnyila Ahtu gv jwkrw a kaatam tvvdunv?”
39 Ale protoť jsou nemohli věřiti, neb opět Izaiáš řekl:
Okv vkvlvgabv bunu mvngjwng nyula kuma, ogulvgavbolo Aijaya mindvto,
40 Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
“Pwknvyarnv bunugv nyik vdwa kaapa moma okv bunugv mongrumara nga mvtumro, vkvlvga bunugv nyikkv kaapa madu kubv, okv bunugv mongrumara ngv chima dubv, okv bunu nga dakrwk madubv, Pwknvyarnv minto, ngo amin bv bunua mvpu dubv.”
41 To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho a mluvil o něm.
Aijaya sum mintoku ogulvgavbolo hv Jisu gv kai kuse nga kaapa chotokula okv ninyigv lvkwngbv minto.
42 A ačkoli mnozí z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali ho, aby ze školy nebyli vyobcováni.
Vbvrikujeka, Jius nyi kainv achialvgo Jisunyi mvngjwng nyatoku; vbvritola Parisis vdwgv lvgalo bunu um minkokla milin nyumato, Jius kumkunaam lokv naalin konwng manam lvgabv.
43 Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
Bunu Pwknvyarnv gv naarwk sunamma mvngbiu mabv nyi gv naarwk sunamma mvngbiu yato.
44 Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, jenž mne poslal.
Jisu gamtv rungbv minto, “Yvvbunudw ngam mvngjwng dunv hv ngam mvngchikma vbvritola yvvdw ngam vngmupvnv nw nyika.
45 A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
Yvvdw ngam kaadunv hv ngam vngmunv humka kaadunv.
46 Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
Ngo nyiamooku so loung gubvrila aapvnv, vkvlvga yvvdw ngam mvngjwngnv nyichar mvnwngngv kanv arwnglo doobwng manam lvgabv.
47 A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasen učinil svět.
Yvv akonv ngoogv doin ha tvvdunv okv um rima dunv, ngo ninyia jwngkadaka mare. Ngo nyiamookua jwngkadaka dubv aamapvnv, vbvritola um ringdubaadu bv aapvnv.
48 Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
Yvvdw nga toa dunv okv ngoogv doin ha naarwk suma dunv um ninyia jwngkadaka reku. Ngoogv gaam japnam vdwv ataranya alulo ninyi jwngkadaka rireku!
49 Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
So si jvjv ngv, ogulvgavbolo ngo atugv mvngnam lokv mimato, vbvritola ngoogv Abu ngam vngmunv hv ngo ogugo minse ngvdw okv japse ngvdw gamki nama um ngo mindunv.
