Jan 11
1 Byl pak nemocen člověk nějaký jménem Lazar z Betany, totiž z městečka Marie a Marty, sestry její.
Te vaengah Mary neh a manuca Martha kah a kho Bethany kah Lazarus tah satlo la om.
2 (A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazar byl nemocen.)
Tekah Mary tah Boeipa te botui neh aka hluk tih a kho te a sam neh aka huih ni. Anih kah nganpa Lazarus tah tlo.
3 Tedy poslaly k němu sestry jeho, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.
Te dongah amih boeina loh Jesuh te a tah tih, “Boeipa, na lungnah te tlo coeng he,” a ti nah.
4 A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta neníť k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.
Jesuh loh a yaak vaengah, “Hekah tloh tah dueknah la om mahpawh tedae Pathen kah thangpomnah ham ni. Te daengah ni te lamloh Pathen capa te a thangpom eh?,” a ti nah.
5 Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.
Te vaengah Jesuh loh Martha, a mana neh Lazarus te a lungnah.
6 A jakž uslyšel, že by nemocen byl, i pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.
Tedae a tloh te a yaak vaengah a om nah hmuen ah hnin nit bet naeh.
7 Potom pak dí učedlníkům: Pojďme zase do Judstva.
Te phoeiah hnukbang rhoek te, “Judea la koep cet uh sih,” a ti nah.
8 Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a ty zase tam chceš jíti?
Hnukbang rhoek loh amah te, “Rhabbi, Judah rhoek loh nang dae ham m'mae uh pueng lalah te la koep na cet aya?,” a ti uh.
9 Odpověděl Ježíš: Však dvanácte hodin za den jest. Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.
Jesuh loh, “Hnin at te khonoek loh hlainit a om moenih a? Khat khat long ni khothaih ah a pongpa atah he Diklai kah vangnah te a hmuh dongah tongtah pawh.
10 Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.
Tedae pakhat loh khoyin ah a pongpa atah anih ah vangnah a om pawt dongah a tongtah,” a ti nah.
11 To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.
Hekah he a thui phoeiah amih te, “Mamih paya Lazarus ip tih anih haeng ham ka cet ni,” a ti nah.
12 I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.
Te dongah hnukbang rhoek loh amah taengah, “Boeipa, a ih atah daem bitni,” a ti nauh.
13 Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.
Jesuh loh anih kah dueknah kawng a thui. Tedae amih loh aka ip kah duemnah kawng a thui la a poek uh.
14 Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.
Te dongah Jesuh loh amih taengah sayalh la, “Lazarus duek coeng.
15 A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale pojďme k němu.
Tedae nangmih ham ka omngaih. Te daengah ni pahoi ka om pawt te na tangnah uh eh. Tedae anih taengla cet uh sih,” a ti nah.
16 I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Pojďme i my, abychom zemřeli s ním.
Te dongah Didymus la a khue hnukbang Thomas loh, “Amah taengah duek puei ham mamih khaw cet uh sih,” a ti.
17 Tedy přišel Ježíš, i nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
Jesuh a pha vaengah anih te hlan khuiah hnin li a om coeng te a hmuh.
18 Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.
Bethany te Jerusalem phatom kah phalong hlainga tluk a hla ah om.
19 Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Mariji, aby je těšili pro smrt bratra jejich.
Te vaengah Judah rhoek khaw Martha neh Mary te a nganpa kongah suem hamla muep pawk uh.
20 Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.
Te dongah Jesuh ha lo te Martha loh a yaak vaengah anih te a doe. Tedae Mary tah im ah ngol.
21 I řekla Marta k Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Te vaengah Martha loh Jesuh te, “Boeipa, he ah na om koinih ka nganpa duek pawt sue.
22 Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
Tedae tahae pataeng Pathen taengah na bih te tah Pathen loh nang m'paek ni tila ka ming,” a ti nah.
23 Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
Jesuh loh anih te, “Na nganpa te thoo bitni,” a ti nah.
24 Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
Martha loh, “Hnukkhueng khohnin kah thohkoepnah dongah thoo ni tila ka ming ta,” a ti nah.
25 Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
Jesuh loh anih taengah, “Kai tah thohkoepnah neh hingnah la ka om. Kai ah aka tangnah tah duek cakhaw hing ni.
Kai aka tangnah tih aka hing boeih tah kumhal duela duek loengloeng mahpawh, he he na tangnaha?” a ti nah. (aiōn g165)
27 Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
Amah te, “Thuem ngawn Boeipa, nang tah Diklai la aka lo Pathen capa Khrih ni tila kan tangnah,” a ti nah.
28 A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
Hekah he a thui phoeiah cet tih a mana Mary a khue tih, “Saya ha pai tih nang n'khue,” duem a ti nah.
29 Ona jakž to uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
Te loh a yaak vaengah hlat thoo tih Jesuh taengla cet.
30 (Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.)
Te vaengah kho khuila Jesuh ham pha hlan dae Martha loh a doe nah hmuen ah om pueng.
31 Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě a těšili ji, viděvše Mariji, že jest rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
Im ah anih aka om puei Judah rhoek neh anih aka suem rhoek loh Mary hlat thoo tih a caeh te a hmuh uh vaengah aka rhap ham hlan la cet tila a poek uh tih a vai uh.
32 Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, a řekla jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
Mary loh Jesuh om nah a pha tih amah te a hmuh vaengah a kho kung ah bakop tih, “Boeipa, he ah na om koinih ka nganpa duek mahpawh,” a ti nah.
33 Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.
Jesuh loh anih a rhah neh anih aka puei uh Judah rhoek kah a rhah te a hmuh vaengah a mueihla thanueih tih thuen.
34 A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, pojď a pohleď.
Te dongah, “Melam anih na khueh uh?” a ti nah. Te vaengah Jesuh te, “Boeipa, ha lo lamtah so lah,” a ti nauh.
35 I zaplakal Ježíš.
Jesuh tah mikphi bo.
36 Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!
Te dongah Judah rhoek loh, “Lazarus bahoeng a lungnah ke,” a ti uh.
37 Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž jest tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti i toho, aby tento neumřel?
Tedae amih khuikah hlangvang loh, “Mikdael kah mik te aka tueng sak long he te khaw a duek pawt ham a saii thai moenih a?,” a ti uh.
38 Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.
Te dongah Jesuh tah a khuiah thanueih tih hlan la koep ha pawk. Tedae hlan te lungko la om tih tungto khoep yalh.
39 I dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.
Jesuh loh, “Lungto te khoe uh lah,” a ti nah hatah aka duek kah a ngannu Martha loh, “Boeipa, hninli om coeng tih rhim coeng,” a ti nah.
40 Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.
Jesuh loh anih te, ““Na tangnah atah Pathen kah thangpomnah na hmuh ni tila nang taengah ka thui moenih a?” a ti nah.
41 Tedy zdvihli kámen, kdež byl mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl vzhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.
Te dongah lungto te a khoe uh. Te phoeiah Jesuh loh a mik te a dai hang tih, “A Pa, kai ol na hnatun dongah nang te kan uem.
42 Já zajisté vím, že ty mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.
Te phoeiah kai kah he na yaak yoeyah tila ka ming. Tedae hlangping loh m'pai thil dongah nang loh kai nan tueih te a tangnah uh ham ka thui,” a ti.
43 A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, pojď ven!
Te phoeiah ol ue neh pang tih, “Lazarus, pawk ha cu,” a ti nah.
44 I vyšel, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.
Te vaengah aka duek te a kut a kho himbaipen neh a yen tih a hman kah te himbaica neh a yol doela ha thoeng. Jesuh loh amih taengah, “Anih te hlam uh lamtah caeh sak uh,” a ti nah.
45 Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Mariji, viděvše, co jest učinil Ježíš, uvěřili v něho.
Te dongah Judah khuikah te yet, Mary taengla a pha tih a saii te aka hmu long tah amah te a tangnah uh.
46 Někteří pak z nich odešli k farizeům a pověděli jim, co jest učinil Ježíš.
Tedae amih khuikah a ngen tah Pharisee rhoek taengla cet uh tih Jesuh loh a saii te a thui pauh.
47 I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Tento člověk divy mnohé činí.
Te dongah khosoihham rhoek neh Pharisee rhoek loh khoboei a hueh uh tih, “Hekah hlang loh miknoek muep a saii dongah metlam n'saii eh?
48 Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.
Hetlam he anih n'hlahpham uh koinih anih te boeih a tangnah uh ni. Te vaengah Roman rhoek te ha lo uh vetih mamih kah a hmuen neh namtu khaw a khuen ni,” a ti uh.
49 Jeden pak z nich, jménem Kaifáš, nejvyšším knězem jsa toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,
Tedae amih khuikah pakhat, tevaeng kum kah khosoihham la aka om Kaiaphas loh amih te, “Nangmih loh pakhat khaw na ming uh moenih.
50 Aniž co o tom přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.
Hlang pakhat loh pilnam yueng la duek vetih namtu tah boeih a poci pawt koinih nangmih ham rhoei ngai tila na poek uh moenih,” a ti nah.
51 Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že jest měl Ježíš umříti za tento národ,
Tedae hekah he amah lamkah a thui moenih. Tedae te kum kah khosoihham la a om dongah namtu ham Jesuh duek la a cai te ni a phong coeng.
52 A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.
Te phoeiah namtom ham bueng pawt tih taekyak tangtae Pathen ca rhoek te khaw pakhat la coicip ham pawn ni.
53 Protož od toho dne spolu se o to radili, aby jej zabili.
Te dongah te khohnin lamloh amah te ngawn ham a moeh uh.
54 Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny, kteráž byla blízko pouště, do města, jenž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.
Te dongah Jesuh loh Judah rhoek lakliah sayalh la pongpa voelpawh. Tedae kho yoei kah khosoek Ephraim la a khue kho ah cet tih hnukbang rhoek neh naeh uh.
55 Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.
Te vaengah Judah rhoek kah yoom tah om tom coeng. Te dongah amamih te ciim ham yoom hlanah paeng lamloh Jerusalem la muep cet uh.
56 I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?
Jesuh te a toem uh tih bawkim khuiah a pai uh vaengah, “Nangmih ta metlam na poek uh? Khotue la ha pawk loengloeng mahpawh, “tila khat neh khat thui uh thae.
57 Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.
Tedae khosoihham rhoek neh Pharisee rhoek loh, “Khat khat loh a om nah a ming atah amah te tuuk ham ha puen saeh, “tila ol a paek uh coeng.
