Jan 10
1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
“Truly, truly, I say to you, he who does not enter the sheepfold by the gate but climbs in by another way is a thief and a robber.
2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
But he who enters by the gate is the shepherd of the sheep.
3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
The gatekeeper opens the gate for him, and the sheep hear his voice. He calls his own sheep by name and leads them out.
4 A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
When he has brought out his own sheep, he goes ahead of them, and the sheep follow him because they recognize his voice.
5 Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích.
They will certainly not follow a stranger, but will flee from him because they do not recognize the voice of strangers.”
6 To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
Jesus spoke to them with this figure of speech, but they did not understand what he was saying to them.
7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí.
So Jesus said to them again, “Truly, truly, I say to you, I am the gate for the sheep.
8 Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce.
All who came previously are thieves and robbers, but the sheep did not listen to them.
9 Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
I am the gate; if anyone enters through me, he will be saved and will come in and go out and find pasture.
10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly.
The thief comes only to steal, kill, and destroy. I have come that they may have life, and have it abundantly.
11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
I am the good shepherd; the good shepherd lays down his life for the sheep.
12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
But the hired hand is not the shepherd and does not own the sheep. So when he sees the wolf coming, he leaves the sheep and flees, and the wolf snatches the sheep and scatters them.
13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
The hired hand flees, for he is a hired hand and does not care about the sheep.
14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé.
I am the good shepherd. I know my sheep and my sheep know me,
15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
even as the Father knows me and I know the Father. I lay down my life for the sheep.
16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
I have other sheep that are not of this fold. I must bring them in as well, and they will hear my voice. And there will be one flock with one shepherd.
17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
This is why the Father loves me, because I lay down my life so that I may take it up again.
18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého.
No one takes it from me, but I lay it down of my own accord. I have authority to lay it down, and I have authority to take it up again. I received this commandment from my Father.”
19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
At these words there was again a division among the Jews.
20 A pravili mnozí z nich: Ïábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
Many of them were saying, “He has a demon and is out of his mind; why do you listen to him?”
21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
Others were saying, “These are not the words of a man possessed by a demon. Can a demon open the eyes of the blind?”
22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
Now it was the Feast of the Dedication in Jerusalem. It was winter,
23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
and Jesus was walking in the temple courts, in Solomon's Portico.
24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
So the Jews gathered around him and said to him, “How long are yoʋ going to keep us in suspense? If yoʋ are the Christ, tell us plainly.”
25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
Jesus answered them, “I did tell you, but you do not believe. The works that I do in my Father's name testify about me,
26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
but you do not believe because you are not among my sheep, just as I told you.
27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
My sheep hear my voice; I know them, and they follow me.
29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
My Father, who has given them to me, is greater than all, and no one is able to snatch them out of my Father's hand.
30 Já a Otec jedno jsme.
The Father and I are one.”
31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
Then the Jews picked up stones again to stone him.
32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
In response Jesus said to them, “I have shown you many good works from my Father; for which of these works are you going to stone me?”
33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
The Jews answered him, “We are not going to stone yoʋ for any good work, but for blasphemy, because yoʋ, who are just a man, make yoʋrself out to be God.”
34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
Jesus answered them, “Is it not written in your law, ‘I said, you are gods’?
35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo,
If he called them ‘gods,’ to whom the word of God came (and the Scripture cannot be broken),
36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
do you say of him whom the Father consecrated and sent into the world, ‘Yoʋ are blaspheming,’ because I said, ‘I am the Son of God’?
37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
If I do not do the works of my Father, do not believe me.
38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
But if I do them, even if you do not believe me, believe the works, so that you may know and believe that the Father is in me and I in him.”
39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich.
Once again they tried to arrest him, but he eluded their grasp.
40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam.
Then Jesus went away again to the other side of the Jordan, to the place where John had been baptizing at first, and he stayed there.
41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
Many came to him and were saying, “John did no sign, but everything that John said about this man was true.”
42 A mnozí tam uvěřili v něho.
And many of the people there believed in Jesus.
