Jób 37
1 Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.
At this also my heart trembleth, and is moved upward out of its place.
2 Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
Hear, O hear, the rattling of his thunder, and the storm's roar that goeth out of his mouth.
3 Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
Under the whole heavens he letteth it loose, and his lightning over the ends of the earth.
4 Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
Behind it roareth the thunder; he thundereth with his majestic voice; and he holdeth them not back when his voice is heard.
5 Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
God thundereth with his marvelous voice: he doth great things, which we cannot comprehend.
6 Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
For to the snow he saith, Be thou on the earth: likewise the pouring rain, and to the pouring rains of his strength.
7 Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
He sealeth it on the hand of every man, that all men whom he hath made may know it.
8 Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
Then retire the beasts into [their] dens, and rest in their lairs.
9 Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
Out of [his] chamber cometh the whirlwind, and out of the north, the cold.
10 Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
From the breathing of God ice is given, and the broad waters become solid.
11 Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
Also with moisture he loadeth the cloud; [and] he scattereth the cloud of his lightning;
12 A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
And it is turned round about by his guidance, to execute what he commandeth it upon the face of the world, the earth.
13 Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
Whether it be as a chastising rod—if this be destined for his earth—or for kindness, doth he cause it to come.
14 Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
Give ear unto this, O Job: stand still, and consider well the wonders of God.
15 Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
Dost thou know how God hath imposed [a law] on them, and [how] he hath caused the light of his cloud to shine?
16 Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
Dost thou know aught about the balancings of the clouds, the wondrous works of him who is perfect in knowledge?
17 A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
[Thou] who clothest thyself with warm garments, when He giveth the earth rest from the south wind?
18 Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
Hast thou with him spread out the skies, which are strong even as a molten mirror?
19 Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
Let us know what we shall say unto him: we cannot set aught in order [before him] because of darkness.
20 Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
Can [all] be related of him, when I speak [ever so much]? or if a man talk [of him] even till he be swallowed up [in death]?
21 Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
Yet now men see not the light which is bright in the skies, when the wind hath passed along, and purified them.
22 Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
The golden [light] that cometh out of the north: around God is terrible majesty.
23 Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
The Almighty, whom we cannot find out, excellent in power, and in justice, and abounding in righteousness, will not afflict:
24 Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
Therefore do men fear him; he respecteth not any that are wise of heart.
