Jób 32

1 A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,

Alors ces trois hommes cessèrent de répondre à Job, parce qu’il se croyait toujours juste.

2 Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.

Mais Eliu, fils de Barachel, le Buzite, de la famille de Ram, s’irrita et s’indigna; or il s’irrita contre Job, de ce qu’il disait qu’il était juste devant Dieu.

3 Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.

Puis il s’indigna contre ses amis, de ce qu’ils n’avaient pas trouvé de réponse raisonnable contre Job, mais que seulement ils l’avaient condamné.

4 Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.

Ainsi Eliu attendit tant que Job parla, parce que ceux qui parlèrent étaient plus âgés que lui.

5 Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.

Mais lorsqu’il eut vu que les trois n’avaient pu répondre, il fut vivement irrité.

6 I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.

Répondant donc, Eliu, fils de Barachel, le Buzite, dit: Je suis le plus jeune, et vous, vous êtes plus âgés, c’est pourquoi, la tête baissée, je n’ai pas osé manifester mon sentiment.

7 Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.

Car j’espérais qu’un âge aussi avancé parlerait, et qu’une multitude d’années enseignerait la sagesse.

8 Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.

Mais, comme je le vois, l’Esprit est dans les hommes et l’inspiration du Tout-Puissant donne l’intelligence.

9 Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.

Ce ne sont pas ceux qui ont vécu longtemps qui sont sages, et ce ne sont pas les vieillards qui comprennent la justice.

10 A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.

C’est pourquoi je parlerai: Ecoutez-moi, je vous montrerai, moi aussi, ma sagesse.

11 Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,

Car j’ai attendu vos discours; j’ai écouté pour voir quelle était votre prudence, tant que vous avez fait assaut de discours.

12 A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.

Et tant que je pensais que vous diriez quelque chose, j’étais attentif; mais, comme je le vois, il n’y a personne de vous qui puisse convaincre Job et répondre à ses discours.

13 Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.

N’allez pas dire: Nous avons trouvé la sagesse; Dieu l’a rejeté et non un homme.

14 Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.

Il ne m’a rien dit, et pour moi, ce ne sera pas selon vos discours que je lui répondrai.

15 Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.

Ils ont été épouvantés, ils n’ont plus répondu, ils se sont ôté à eux-mêmes la parole.

16 Èekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,

Puisque donc j’ai attendu, et qu’ils n’ont point parlé; qu’ils se sont arrêtés, et qu’ils n’ont plus répondu,

17 Odpovím i já také za sebe, oznámím zdání své i já.

Je parlerai moi aussi pour ma part, et je montrerai ma science.

18 Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.

Car je suis plein de discours, et une force me presse au dedans de moi.

19 Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.

Voilà que mon estomac est comme un vin nouveau qui, sans air, rompt les outres neuves,

20 Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.

Je parlerai et je respirerai un peu; j’ouvrirai mes lèvres.

21 Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.

Je ne ferai acception de personne, et je n’égalerai pas Dieu à un homme.

22 Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.

Car je ne sais combien de temps je subsisterai, et si dans peu mon Créateur ne m’enlèvera point.