Jób 32
1 A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,
Alors ces trois hommes-là cessèrent de répondre à Job, parce qu'il croyait être juste.
2 Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.
Et Élihu, fils de Barakéel, Buzite, de la famille de Ram, se mit dans une fort grande colère contre Job, parce qu'il se justifiait lui-même devant Dieu.
3 Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.
Il se mit aussi en colère contre ses trois amis, parce qu'ils ne trouvaient rien à répondre, et que néanmoins ils avaient condamné Job.
4 Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.
Et Élihu avait attendu pour s'adresser à Job qu'ils eussent parlé, parce qu'ils étaient plus âgés que lui.
5 Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.
Élihu, voyant que ces trois hommes n'avaient plus aucune réponse à la bouche, se mit en colère.
6 I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.
Et Élihu, fils de Barakéel, Buzite, prit la parole, et dit: Je suis jeune et vous êtes des vieillards, aussi j'ai craint et je n'ai pas osé vous dire mon avis.
7 Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.
Je me disais: Les jours parleront, et le grand nombre des années fera connaître la sagesse.
8 Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.
Mais c'est l'esprit qui est dans les hommes, c'est le souffle du Tout-Puissant qui les rend intelligents.
9 Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.
Ce ne sont pas les aînés qui sont sages; ce ne sont pas les vieillards qui comprennent ce qui est juste.
10 A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.
C'est pourquoi je dis: Écoute-moi; je dirai mon avis, moi aussi.
11 Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,
Voici, j'ai attendu vos discours, j'ai écouté vos raisonnements, jusqu'à ce que vous eussiez bien examiné les discours de Job.
12 A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.
Je vous ai suivis attentivement, et voici, pas un de vous n'a convaincu Job, pas un n'a répondu à ses paroles.
13 Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.
Ne dites pas: Nous avons trouvé la sagesse! Dieu seul le mettra en fuite, et non un homme.
14 Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.
Il n'a pas dirigé ses discours contre moi, et je ne lui répondrai pas à votre manière.
15 Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.
Ils sont consternés! Ils ne répondent plus! On leur a ôté l'usage de la parole!
16 Èekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,
J'ai attendu: puisqu'ils ne parlent plus, qu'ils se tiennent là sans répondre,
17 Odpovím i já také za sebe, oznámím zdání své i já.
Je répondrai, moi aussi, pour ma part; je dirai mon avis, moi aussi;
18 Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.
Car je suis rempli de discours; l'esprit qui est en mon sein me presse.
19 Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.
Voici, mon sein est comme un vin sans issue, il va éclater comme des outres neuves.
20 Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.
Je parlerai donc et je me soulagerai, j'ouvrirai mes lèvres et je répondrai.
21 Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.
Qu'il ne m'arrive pas d'être partial, et de flatter qui que ce soit.
22 Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.
Car je ne sais pas flatter: mon créateur ne m'enlèverait-il pas bientôt!
