Jób 32
1 A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,
And his three friends also ceased any longer to answer Job: for Job was righteous before them.
2 Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.
Then Elius the son of Barachiel, the Buzite, of the kindred of Ram, of the country of Ausis, was angered: and he was very angry with Job, because he justified himself before the Lord.
3 Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.
And he was also very angry with [his] three friends, because they were not able to return answers to Job, yet set him down for an ungodly man.
4 Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.
But Elius had forborne to give an answer to Job, because they were older than he.
5 Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.
And Elius saw that there was no answer in the mouth of the three men; and he was angered in his wrath.
6 I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.
And Elius the Buzite the son of Barachiel answered and said, I am younger in age, and you are elder, therefore I kept silence, fearing to declare to you my own knowledge.
7 Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.
And I said, It is not time that speaks, though in many years [men] know wisdom:
8 Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.
but there is a spirit in mortals; and the inspiration of the Almighty is that which teaches.
9 Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.
The long-lived are not wise [as such]; neither do the aged know judgment.
10 A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.
Therefore I said, Hear me, and I will tell you what I know.
11 Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,
Listen to my words; for I will speak in your hearing, until you shall have tried [the matter] with words:
12 A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.
and I shall understand as far as you; and, behold, there was no one of you that answered Job his words in argument,
13 Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.
lest you should say, We have found that we have added wisdom to the Lord.
14 Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.
And you have commissioned a man to speak such words.
15 Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.
They were afraid, they answered no longer; they gave up their speaking.
16 Èekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,
I waited, (for I had not spoken, ) because they stood still, they answered not.
17 Odpovím i já také za sebe, oznámím zdání své i já.
And Elius continued, and said, I will again speak,
18 Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.
for I am full of words, for the spirit of my belly destroys me.
19 Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.
And my belly is as a skin of sweet wine, bound up [and] ready to burst; or as a brazier's laboring bellows.
20 Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.
I will speak, that I may open my lips and relieve myself.
21 Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.
For truly I will not be awed because of man, nor indeed will I be confounded before a mortal.
22 Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.
For I know not how to respect persons: and if otherwise, even the moths would eat me.
