Jób 31

1 Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?

I reached an agreement with my eyes, that I would not so much as think about a virgin.

2 Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?

For what portion should God from above hold for me, and what inheritance should the Almighty from on high keep?

3 Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?

Is not destruction held for the wicked and repudiation kept for those who work injustice?

4 Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?

Does he not examine my ways and number all my steps?

5 Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:

If I have walked in vanity, or if my foot has hurried towards deceitfulness,

6 Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.

let him weigh me in a just balance, and let God know my simplicity.

7 Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:

If my steps have turned aside from the way, or if my heart has followed my eyes, or if a blemish has clung to my hands,

8 Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.

then may I sow, and let another consume, and let my offspring be eradicated.

9 Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:

If my heart has been deceived over a woman, or if I have waited in ambush at my friend’s door,

10 Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.

then let my wife be the harlot of another, and let other men lean over her.

11 Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.

For this is a crime and a very great injustice.

12 Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.

It is a fire devouring all the way to perdition, and it roots out all that springs forth.

13 Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?

If I have despised being subject to judgment with my servant or my maid, when they had any complaint against me,

14 Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?

then what will I do when God rises to judge, and, when he inquires, how will I respond to him?

15 Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?

Is not he who created me in the womb, also he who labored to make him? And did not one and the same form me in the womb?

16 Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?

If I have denied the poor what they wanted and have made the eyes of the widow wait;

17 A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?

if I have eaten my morsel of food alone, while orphans have not eaten from it;

18 Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.

(for from my infancy mercy grew with me, and it came out with me from my mother’s womb; )

19 Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?

if I have looked down on him who was perishing because he had no clothing and the poor without any covering,

20 Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?

if his sides have not blessed me, and if he were not warmed with the fleece of my sheep;

21 Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:

if I have lifted up my hand over an orphan, even when it might seem to me that I have the advantage over him at the gate;

22 Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.

then may my shoulder fall from its joint, and may my arm, with all its bones, be broken.

23 Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.

For I have always feared God, like waves flowing over me, whose weight I was unable to bear.

24 Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?

If I have considered gold to be my strength, or if I have called purified gold ‘my Trust;’

25 Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?

if I have rejoiced over my great success, and over the many things my hand has obtained;

26 Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,

if I gazed upon the sun when it shined and the moon advancing brightly,

27 Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?

so that my heart rejoiced in secret and I kissed my hand with my mouth,

28 I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.

which is a very great iniquity and a denial against the most high God;

29 Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?

if I have been glad at the ruin of him who hated me and have exulted that evil found him,

30 Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.

for I have not been given my throat to sin by asking for a curse on his soul;

31 Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?

if the men around my tabernacle have not said: “He might give us some of his food, so that we will be filled,”

32 Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.

for the foreigner did not remain at the door, my door was open to the traveler;

33 Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?

if, as man does, I have hidden my sin and have concealed my iniquity in my bosom;

34 A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.

if I became frightened by an excessive crowd, and the disrespect of close relatives alarmed me, so that I would much rather have remained silent or have gone out the door;

35 Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.

then, would he grant me a hearing, so that the Almighty would listen to my desire, and he who judges would himself write a book,

36 Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.

which I would then carry on my shoulder and wrap around me like a crown?

37 Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.

With each of my steps, I would pronounce and offer it, as if to a prince.

38 Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,

So, if my land cries out against me, and if its furrows weep with it,

39 Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:

if I have used its fruits for nothing but money and have afflicted the souls of its tillers,

40 Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. Skonávají se slova Jobova.

then, may thistles spring forth for me instead of grain, and thorns instead of barley. (This ended the words of Job.)