Jób 24
1 Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
Mpo na nini Nkolo-Na-Nguya-Nyonso akataka tango te mpo na esambiselo? Mpo na nini bato oyo bayebi Ye basengeli koluka na pamba mikolo ya boye?
2 Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
Bato bapusaka bandelo, bakendaka koleisa bibwele oyo bayibaki,
3 Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
babotolaka ane ya mwana etike mpe bazwaka lokola ndanga ngombe ya mobali ya mwasi oyo akufisi mobali;
4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
balongolaka babola na nzela, mpe batindaka na makasi babola nyonso ya mokili ete babombama.
5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
Lokola ba-ane ya zamba, babola bakendaka tongo-tongo na mosala mpo na koluka biloko ya kolia, kasi kaka esobe nde epesaka bana na bango bilei;
6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
bakataka matiti na bilanga mpo na bibwele mpe balokotaka bambuma oyo etikalaka na bilanga ya vino ya moto mabe.
7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
Na butu, balalaka bolumbu mpo na kozanga bilamba, bazangi bulangeti mpo na komifinika na tango ya malili;
8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
bapoli na mvula ya ngomba, bakangami na mabanga mpo na kozanga esika ya kobombama.
9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
Bazali kobotola mwana etike na mabele ya mama na ye, bazali kokanga mwana ya mobola mpo na niongo.
10 Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
Soki bazangi bilamba, batambolaka bolumbu; bamemaka maboke ya nzete ya ble, kasi bazongaka kaka na nzala.
11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
Bakamolaka bambuma ya olive kati na mapango ya bato mosusu, bakamolaka bambuma ya vino, kasi bazongaka kaka na posa ya komela.
12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
Bileli ya kufa ezali koyokana wuta na mboka, mpe milimo ya bato oyo bazoki ezali koganga mpo na koluka lisungi, kasi Nzambe azali kopesa etumbu ata na moto moko te.
13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
Bato oyo bazali kosala bongo, bazali kotombokela pole, bayebi nzela na Ye te mpe batambolaka ata kati na yango te.
14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
Mobomi azali kotelema na moyi mpe koboma mobola elongo na moto akelela; na butu, azali lokola moyibi.
15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
Liso ya moto ya ekobo ezelaka ete molili ekota; amilobelaka: ‹ Moto moko te akomona ngai, › mpe abombaka elongi na ye.
16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
Kati na molili, bato balukaka kobuka bandako ya bato; kasi na moyi, bamikangelaka na ndako, bazali koboya pole.
17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
Mpo na bango, molili makasi ezali nde tongo, somo ya molili ekomaka moninga na bango.
18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
Nzokande bazali lokola fulufulu likolo ya etando ya mayi, eteni ya mabele na bango elakelami mabe epai ya bato ya mboka, yango wana moko te azali kokende na bilanga ya vino.
Ndenge kokawuka mpe moyi makasi emelaka mayi ya mvula pembe, ndenge wana mpe mboka ya bakufi emelaka bato oyo basalaka masumu. (Sheol h7585)
20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
Libumu ya mama ebosanaka bango mpe bankusu esepelaka kolia bango. Bakanisaka bango lisusu te, pamba te mabe na bango esili kobukana lokola nzete.
21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
Bato mabe basepelisaka basi bazangi bana mpe bato oyo babotaka te, kasi basalaka bolamu te epai ya mwasi oyo akufisa mobali.
22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
Kasi Nzambe, na nguya na Ye, abakisaka mikolo ya banyokoli na bango; ata batombolami, bazalaka na elikya te mpo na bomoi na bango.
23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
Nzambe apesaka bango kimia, kasi miso na Ye etalaka nzela na bango.
24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
Mpe atako sik’oyo bazali bato minene, na tango moke bakozala lisusu te, bakokweya mpe bakokufa lokola moto nyonso, bakokatama lokola mito ya ble.
25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
Soki ezali bongo te, nani akoki kolakisa ngai ete nazali koloba lokuta? Nani akoloba ete maloba na ngai ezali ya pamba? »
