Jób 24
1 Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
Why, seeing times [are] not hid from the Almighty, do they that know him not see his days?
2 Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
[Some] remove the landmarks: they violently take away flocks, and [their] feed.
3 Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
They drive away the ass of the fatherless, they take the widow's ox for a pledge.
4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
They turn the needy out of the way: the poor of the earth hide themselves together.
5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
Behold, [as] wild asses in the desert, they go forth to their work; rising betimes for a prey: the wilderness [yieldeth] food for them [and] for [their] children.
6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
They reap [every one] his corn in the field: and they gather the vintage of the wicked.
7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
They cause the naked to lodge without clothing, that [they have] no covering in the cold.
8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
They are wet with the showers of the mountains, and embrace the rock for want of a shelter.
9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
They pluck the fatherless from the breast, and take a pledge of the poor.
10 Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
They cause [him] to go naked without clothing, and they take away the sheaf [from] the hungry;
11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
[Who] make oil within their walls, [and] tread [their] wine-presses, and suffer thirst.
12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
Men groan from out of the city, and the soul of the wounded crieth out: yet God layeth not folly [to them].
13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
They are of those that rebel against the light; they know not its ways, nor abide in its paths.
14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
The murderer rising with the light killeth the poor and needy, and in the night is as a thief.
15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
The eye also of the adulterer waiteth for the twilight, saying, No eye shall see me: and disguiseth [his] face.
16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
In the dark they dig through houses, [which] they had marked for themselves in the day-time: they know not the light.
17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
For the morning [is] to them even as the shades of death: if [one] knoweth [them], [they are in] the terrors of the shades of death.
18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
He [is] swift as the waters; their portion is cursed in the earth: he beholdeth not the way of the vineyards.
Drouth and heat consume the snow-waters: [so doth] the grave [those who] have sinned. (Sheol h7585)
20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
The womb shall forget him; the worm shall feed sweetly on him; he shall be no more remembered; and wickedness shall be broken as a tree.
21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
He oppresseth the barren [that] beareth not: and doeth not good to the widow.
22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
He draweth also the mighty with his power: he riseth up, and no [man] is sure of life.
23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
[Though] it is given him [to be] in safety, on which he resteth; yet his eyes [are] upon their ways.
24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
They are exalted for a little while, but are gone and brought low; they are taken out of the way as all [others], and cut off as the tops of the ears of corn.
25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
And if [it is] not [so] now, who will make me a liar, and make my speech of no worth?
