Jób 23
1 Tedy odpověděl Job a řekl:
Then Job answered and said,
2 Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?
Even to-day [is] my complaint bitter: my stroke is heavier than my groaning.
3 Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.
Oh that I knew where I might find him! [that] I might come [even] to his seat!
4 Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.
I would order [my] cause before him, and fill my mouth with arguments.
5 Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.
I would know the words [which] he would answer me, and understand what he would say to me.
6 Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.
Would he plead against me with [his] great power? No; but he would put [strength] in me.
7 Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.
There the righteous might dispute with him; so should I be delivered for ever from my judge.
8 Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.
Behold, I go forward, but he [is] not [there]; and backward, but I cannot perceive him:
9 By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.
On the left hand, where he doth work, but I cannot behold [him]: he hideth himself on the right hand, that I cannot see [him]:
10 Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
But he knoweth the way that I take: [when] he hath tried me, I shall come forth as gold.
11 Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.
My foot hath held his steps, his way have I kept, and not declined.
12 Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.
Neither have I gone back from the commandment of his lips; I have esteemed the words of his mouth more than my necessary [food].
13 On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.
But he [is] in one [mind], and who can turn him? and [what] his soul desireth, even [that] he doeth.
14 A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.
For he performeth [the thing that is] appointed for me: and many such [things are] with him.
15 Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.
Therefore am I troubled at his presence: when I consider, I am afraid of him.
16 Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,
For God maketh my heart soft, and the Almighty troubleth me:
17 Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.
Because I was not cut off before the darkness, [neither] hath he covered the darkness from my face.
