< Jób 17 >
1 Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
我的心靈消耗,我的日子滅盡; 墳墓為我預備好了。
2 Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
真有戲笑我的在我這裏, 我眼常見他們惹動我。
3 Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
願主拿憑據給我,自己為我作保。 在你以外誰肯與我擊掌呢?
4 Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
因你使他們心不明理, 所以你必不高舉他們。
5 Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
控告他的朋友、以朋友為可搶奪的, 連他兒女的眼睛也要失明。
6 Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
上帝使我作了民中的笑談; 他們也吐唾沫在我臉上。
7 Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
我的眼睛因憂愁昏花; 我的百體好像影兒。
8 Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
正直人因此必驚奇; 無辜的人要興起攻擊不敬虔之輩。
9 Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
然而,義人要持守所行的道; 手潔的人要力上加力。
10 Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
至於你們眾人,可以再來辯論吧! 你們中間,我找不着一個智慧人。
11 Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
我的日子已經過了; 我的謀算、我心所想望的已經斷絕。
12 Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
他們以黑夜為白晝, 說:亮光近乎黑暗。
13 Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své. (Sheol )
我若盼望陰間為我的房屋, 若下榻在黑暗中, (Sheol )
14 Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
若對朽壞說:你是我的父; 對蟲說:你是我的母親姊妹;
15 Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
這樣,我的指望在哪裏呢? 我所指望的誰能看見呢?
16 Do skrýší hrobu sstoupí, poněvadž jest všechněm v prachu země odpočívati. (Sheol )
等到安息在塵土中, 這指望必下到陰間的門閂那裏了。 (Sheol )