Jób 16

1 A odpovídaje Job, řekl:

Und Hiob antwortete und sprach:

2 Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.

Dergleichen habe ich oft gehört; ihr seid allzumal leidige Tröster.

3 Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?

Haben die geistreichen Worte ein Ende? Oder was reizt dich zu antworten?

4 Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?

Auch ich könnte reden wie ihr, befände sich nur eure Seele an meiner Statt; da wollte ich Reden halten gegen euch und den Kopf schütteln über euch!

5 Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.

Ich wollte euch stärken mit meinem Munde und mit dem Trost meiner Lippen lindern euren Schmerz!

6 Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.

Wenn ich rede, so wird mein Schmerz nicht gelindert, unterlasse ich es aber, was geht mir dann ab?

7 Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.

Doch jetzt hat Er mich erschöpft. Du hast all meinen Hausstand verwüstet

8 A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.

und hast mich zusammenschrumpfen lassen; zum Zeugen ist das geworden, und meine Magerkeit antwortet gegen mich.

9 Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.

Sein Zorn hat mich zerrissen und verfolgt; er knirscht mit den Zähnen über mich, mein Feind blickt mich mit scharfem Auge an.

10 Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.

Sie haben ihr Maul gegen mich aufgesperrt, unter Schimpfreden schlagen sie mich auf meine Backen, sie rüsten sich allesamt wider mich.

11 Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.

Gott hat mich den Buben preisgegeben und den Händen der Gottlosen überliefert.

12 Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.

Sorglos war ich; da hat er mich überfallen, er hat mich beim Nacken ergriffen und zerschmettert und mich zu seiner Zielscheibe aufgestellt.

13 Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.

Seine Schützen haben mich umringt, er hat meine Nieren durchbohrt ohne Erbarmen und meine Galle auf die Erde ausgeschüttet.

14 Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.

Er hat mir eine Wunde um die andere zugefügt, ist gegen mich angelaufen wie ein Held.

15 Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.

Ich habe einen Sack um meine Haut genäht und mein Horn in den Staub gesenkt.

16 Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.

Mein Angesicht ist gerötet vom Weinen, und auf meinen Augenlidern liegt Todesschatten

17 Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.

dafür, daß kein Unrecht an meinen Händen klebt und mein Gebet lauter ist!

18 Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.

O Erde, decke mein Blut nicht zu, und mein Geschrei komme nicht zur Ruhe!

19 Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.

Aber auch jetzt noch, siehe, ist mein Zeuge im Himmel und mein Verteidiger in der Höhe!

20 Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.

Meine Freunde spotten meiner; aber mein Auge tränt zu Gott,

21 Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.

daß er dem Manne Recht schaffe vor Gott und entscheide zwischen dem Menschen und seinem Nächsten.

22 Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.

Denn meine Jahre sind gezählt, und auf dem Pfad, den ich nun wandle, komme ich nicht mehr zurück.