Jób 15
1 Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Forsothe Eliphat Themanytes answeride, and seide,
2 Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
Whether a wise man schal answere, as spekynge ayens the wynd, and schal fille his stomac with brennyng, `that is, ire?
3 Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
For thou repreuest hym bi wordis, which is not lijk thee, and thou spekist that, that spedith not to thee.
4 Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
As myche as is in thee, thou hast avoidid drede; and thou hast take awey preyeris bifor God.
5 Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
For wickidnesse hath tauyt thi mouth, and thou suest the tunge of blasfemeris.
6 Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
Thi tunge, and not Y, schal condempne thee, and thi lippis schulen answere thee.
7 Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
Whether thou art borun the firste man, and art formed bifor alle little hillis?
8 Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
Whether thou herdist the counsel of God, and his wisdom is lower than thou?
9 Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
What thing knowist thou, whiche we knowen not? What thing vndurstondist thou, whiche we witen not?
10 I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
Bothe wise men and elde, myche eldre than thi fadris, ben among vs.
11 Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
Whether it is greet, that God coumforte thee? But thi schrewid wordis forbeden this.
12 Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
What reisith thin herte thee, and thou as thenkynge grete thingis hast iyen astonyed?
13 Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
What bolneth thi spirit ayens God, that thou brynge forth of thi mouth siche wordis?
14 Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
What is a man, that he be with out wem, and that he borun of a womman appere iust?
15 An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
Lo! noon among hise seyntis is vnchaungable, and heuenes ben not cleene in his siyt.
16 Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
How myche more a man abhomynable and vnprofitable, that drynkith wickidnesse as water?
17 Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
I schal schewe to thee, here thou me; Y schal telle to thee that, that Y siy.
18 Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
Wise men knoulechen, and hiden not her fadris.
19 Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
To whiche aloone the erthe is youun, and an alien schal not passe bi hem.
20 Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
A wickid man is proud in alle hise daies; and the noumbre of hise yeeris and of his tirauntrie is vncerteyn.
21 Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
The sown of drede is euere in hise eeris, and whanne pees is, he supposith euere tresouns.
22 Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
He bileueth not that he may turne ayen fro derknessis to liyt; and biholdith aboute on ech side a swerd.
23 Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
Whanne he stirith hym to seke breed, he woot, that the dai of derknessis is maad redi in his hond.
24 Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
Tribulacioun schal make hym aferd, and angwisch schal cumpas hym, as a kyng which is maad redi to batel.
25 Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
For he helde forth his hond ayens God, and he was maad strong ayens Almyyti God.
26 Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
He ran with neck reisid ayens God, and he was armed with fat nol.
27 Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
Fatnesse, that is, pride `comyng forth of temporal aboundaunce, hilide his face, `that is, the knowyng of vndurstondyng, and outward fatnesse hangith doun of his sidis.
28 A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
He schal dwelle in desolat citees, and in deseert, `ethir forsakun, housis, that ben turned in to biriels.
29 Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
He schal not be maad riche, nether his catel schal dwelle stidefastli; nether he schal sende his roote in the erthe,
30 Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
nether he schal go awei fro derknessis. Flawme schal make drie hise braunchis, and he schal be takun a wey bi the spirit of his mouth.
31 Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
Bileue he not veynli disseyued bi errour, that he schal be ayenbouyt bi ony prijs.
32 Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
Bifor that hise daies ben fillid, he schal perische, and hise hondis schulen wexe drye;
33 Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
he schal be hirt as a vyne in the firste flour of his grape, and as an olyue tre castinge awei his flour.
34 Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
For the gaderyng togidere of an ipocrite is bareyn, and fier schal deuoure the tabernaclis of hem, that taken yiftis wilfuli.
35 Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
He conseyuede sorewe, and childide wickidnesse, and his wombe makith redi tretcheries.
