Izaiáš 7
1 I stalo se za dnů Achasa syna Jotamova, syna Uziáše, krále Judského, že přitáhl Rezin král Syrský, a Pekach syn Romeliáše, krále Izraelského, k Jeruzalému, aby bojoval proti němu, ale nemohl ho dobyti.
Pripetilo se je v dneh Aháza, Jotámovega sina, Uzíjahovega sina, Judovega kralja, da sta Recín, sirski kralj in Pékah, Remaljájev sin, Izraelov kralj, odšla gor proti Jeruzalemu, da se bojujeta zoper njega, toda nista mogla prevladati zoper njega.
2 I oznámeno jest domu Davidovu v tato slova: Spikla se země Syrská s Efraimem. Pročež pohnulo se srdce jeho, i srdce lidu jeho, tak jako se pohybuje dříví v lese od větru.
Davidovi hiši je bilo povedano, rekoč: »Sirija je združena z Efrájimom.« Njegovo srce je vztrepetalo in srce njegovega ljudstva, kakor gozdna drevesa trepetajo v vetru.
3 Tedy řekl Hospodin Izaiášovi: Vyjdi nyní vstříc Achasovi, ty a Sear Jašub syn tvůj, až na konec struhy rybníka hořejšího, k silnici pole valchářova,
Potem je Gospod rekel Izaiju: »Pojdi sedaj naprej, da srečaš Aháza, ti in tvoj sin Šeár Jašúb, pri koncu kanala zgornjega ribnika, na glavni cesti pralčevega polja
4 A díš jemu: Šetř se, abys se nekormoutil. Neboj se, a srdce tvé nechať se neděsí dvou ostatků hlavní těch kouřících se, před rozpáleným hněvem Rezinovým s Syrskými, a syna Romeliášova,
in mu reci: ›Pazi se in bodi tiho. Ne boj se niti naj ti srce ne peša zaradi dveh repov teh kadečih kosov tlečega lesa, zaradi krute Recínove jeze s Sirijo in [zaradi] Remaljájevega sina.
5 Proto že zlou radu složili proti tobě Syrský, Efraim a syn Romeliášův, řkouce:
Ker so Sirija, Efrájim in Remaljájev sin sprejeli hudoben nasvet zoper tebe, rekoč:
6 Táhněme proti zemi Judské, a vyležme ji, a odtrhněme ji k sobě, a ustavme krále u prostřed ní syna Tabealova.
›Pojdimo gor zoper Juda in ga razjezimo in si v njem naredimo vrzel zase in v njegovi sredi postavimo kralja, celó Tabeálovega sina, ‹
7 Toto praví Panovník Hospodin: Nestaneť se a nebude toho.
tako govori Gospod Bog: ›To ne bo obstalo niti se to ne bo zgodilo.
8 Nebo hlava Syrské země jest Damašek, a hlava Damašku Rezin, a po šedesáti pěti letech potřín bude Efraim, tak že nebude lidem.
Kajti glava Sirije je Damask in glava Damaska je Recín. V petinšestdesetih letih bo Efrájim zlomljen, da ne bo ljudstvo.
9 Mezi tím hlava Efraimova Samaří, a hlava Samaří syn Romeliášův. Jestliže nevěříte, jistě že neostojíte.
Glava Efrájima je Samarija in glava Samarije je Remaljájev sin. Če ne boste verjeli, zagotovo ne boste utrjeni.‹«
10 I mluvil ještě Hospodin k Achasovi, řka:
Poleg tega je Gospod ponovno spregovoril Aházu, rekoč:
11 Požádej sobě znamení od Hospodina Boha svého, buď dole hluboko, aneb na hoře vysoko. (Sheol h7585)
»Izprosi si znamenje od Gospoda, svojega Boga, prosi ga ali v globini ali na višini zgoraj.« (Sheol h7585)
12 I řekl Achas: Nebudu prositi, aniž budu pokoušeti Hospodina.
Toda Aház je rekel: »Ne bom prosil niti ne bom skušal Gospoda.«
13 Tedy řekl prorok: Slyšte nyní, dome Davidův, ještě-liž jest vám málo, lidem býti k obtížení, že i Bohu mému k obtížení jste?
In ta je rekel: »Poslušajte sedaj, oh Davidova hiša: › Ali je za vas malenkost, da izmučite ljudi, toda ali hočete izmučiti tudi mojega Boga?‹
14 Protož sám Pán dá vám znamení: Aj, panna počne, a porodí syna, a nazůve jméno jeho Immanuel.
Zato vam bo sam Gospod dal znamenje: ›Glejte, devica bo spočela, rodila sina in njegovo ime bo klicala Emanuel.
15 Máslo a med jísti bude, až by uměl zavrci zlé, a vyvoliti dobré.
Maslo in med bo jedel, da bo znal odkloniti zlo in izbrati dobro.
16 Nýbrž prvé než bude uměti dítě to zavrci zlé a vyvoliti dobré, opuštěna bude země, kteréž nenávidíš pro dva krále její.
Kajti preden bo otrok znal odkloniti zlo in izbrati dobro, bo dežela, ki jo preziraš, postala zapuščena od obeh njunih kraljev.‹
17 Na tebe pak přivede Hospodin, a na lid tvůj, i na dům otce tvého dny, jakýchž nebylo ode dne, v němž odstoupil Efraim od Judy, a to skrze krále Assyrského.
Gospod bo nadte in nad tvoje ljudstvo in nad hišo tvojega očeta privedel dneve, ki niso prišli od dni, ko je Efrájim odšel od Juda, celó asirskega kralja.«
18 Nebo stane se v ten den, že pošepce Hospodin muchám, kteréž jsou při nejdalších řekách Egyptských, a včelám, kteréž jsou v zemi Assyrské.
Na tisti dan se bo zgodilo, da bo Gospod požvižgal muhi, ki je na najbolj oddaljenem delu egiptovskih rek in čebeli, ki je v asirski deželi.
19 I přijdou, a usadí se všickni ti v údolích pustých a v děrách skalních, i na všech chrastinách i na všech stromích užitečných.
Prišle bodo in vse izmed njih bodo počivale po zapuščenih dolinah, v skalnih jamah, na vsem trnju in po vsem grmovju.
20 V ten den oholí Pán tou břitvou najatou, (skrze ty, kteříž za řekou jsou, skrze krále Assyrského), hlavu a vlasy noh, ano také i bradu do čista sholí.
Na isti dan bo Gospod obril z britvico, ki je najeta, namreč, s tistimi preko reke, z asirskim kraljem, glavo in dlake stopal in ta bo použila tudi brado.
21 I bude tehdáž, že sotva člověk zachová kravičku neb dvě ovce,
Na tisti dan se bo zgodilo, da bo človek redil mlado kravo in dve ovci
22 Avšak pro množství mléka, kteréhož nadojí, jísti bude máslo. Máslo zajisté a med jísti bude, kdožkoli v zemi bude zanechán.
in zgodilo se bo zaradi oblice mleka, ki ga bodo dajale, da bo jedel maslo. Kajti maslo in med bo jedel vsakdo, ki je ostal v deželi.
23 Bude také v ten čas, že každé místo, na němž jest tisíc kmenů vinných za tisíc stříbrných, trním a hložím poroste.
Na tisti dan se bo zgodilo, da bo vsak kraj, kjer je bilo tisoč trt kakor tisoč malih srebrnih kovancev, ta celó za osat in trnje.
24 S střelami a lučištěm tudy jíti musí; hložím zajisté a trním zaroste všecka země.
S puščicami in loki bodo tja prišli možje, ker bo vsa dežela postala osat in trnje.
25 Všecky pak hory, kteréž motykou kopány býti mohou, nebudou se báti hloží a trní; nebo budou za pastviště volům, a bravům ku pošlapání.
Po vseh hribih, ki bodo okopani z motiko, nanje ne bo prišel strah pred osatom in trnjem, temveč bo to za odpošiljanje volov in za teptanje manjše živine.
