Izaiáš 63

1 Kdož jest to, ješto se béře z Edom, v ubroceném rouše z Bozra, ten ozdobený rouchem svým, kráčeje u velikosti síly své? Jáť jsem, kterýž mluvím spravedlivě, dostatečný k vysvobození.

Quem é este que vem da Edom, com peças de vestuário tingidas de Bozrah? Quem é este que é glorioso em sua roupa, marchando na grandeza de sua força? “Sou eu que falo com retidão”, poderoso para salvar”.

2 Proč jest červené roucho tvé, a oděv tvůj jako toho, kterýž tlačí v presu?

Por que sua roupa está vermelha, e seu vestuário como aquele que pisa na cuba do vinho?

3 Pres jsem tlačil sám, aniž kdo z lidí byl se mnou. Tlačil jsem nepřátely v hněvě svém, a pošlapal jsem je v prchlivosti své, až stříkala krev i nejsilnějších jejich na roucho mé, a tak všecken oděv svůj zkálel jsem.

“Eu pisei no lagar sozinho. Dos povos, ninguém estava comigo. Sim, eu os pisei na minha raiva e os espezinhou na minha ira. Seu sangue salpicado em minhas peças de vestuário, e manchei todas as minhas roupas.

4 Den zajisté pomsty v srdci mém, a léto, v němž mají vykoupeni býti moji, přišlo.

Pois o dia da vingança estava em meu coração, e o ano do meu redimido chegou.

5 Když jsem pak viděl, že není žádného spomocníka, až jsem se užasl, že žádného nebylo, kdo by podpíral. A protož mi vysvobození způsobilo rámě mé, a prchlivost má, ta mne podepřela.

Eu olhei, e não havia ninguém para ajudar; e eu me perguntava se não havia ninguém para sustentar. Portanto, meu próprio braço trouxe a salvação para mim. Minha própria cólera me sustentou.

6 I pošlapal jsem národy v hněvě svém, a opojil jsem je prchlivostí svou, a porazil jsem na zem nejsilnější reky jejich.

Eu atropelei os povos em minha raiva e os embebedei na minha ira. Eu derramei seu sangue vital sobre a terra”.

7 Milosrdenství Hospodinova připomínati budu, a chvály Hospodinovy ze všeho, což učinil nám Hospodin, i množství dobroty, kteréž dokazoval k domu Izraelskému z veliké lítosti své, a z velikého milosrdenství svého.

Contarei sobre as amorosas gentilezas de Yahweh e os louvores de Yahweh, de acordo com tudo o que Yahweh nos deu, e a grande bondade para com a casa de Israel, que ele lhes deu de acordo com suas misericórdias, e de acordo com a multidão de suas carinhosas gentilezas.

8 Nebo řekl: Vždyť jsou lidem mým, jsou synové, neučiníť mi nevěrně. A protož byl jejich spasitelem.

Pois ele disse: “Certamente, eles são o meu povo”, crianças que não negociarão falsamente”. então ele se tornou o Salvador deles.

9 Ve všelikém ssoužení jejich i on měl ssoužení, a anděl přístojící jemu vysvobozval je. Z milování svého a z lítosti své on sám vykoupil je, a pěstoval je, i nosil je po všecky dny věků.

Em toda a aflição deles, ele foi afligido, e o anjo de sua presença os salvou. Em seu amor e em sua piedade, ele os redimiu. Ele os aborreceu, e os carregou todos os dias de antigamente.

10 Ale oni zpurní byli, a zarmucovali Ducha svatého jeho; pročež obrátil se jim v nepřítele, a sám bojoval proti nim.

Mas eles se rebelaram e entristeceu seu Espírito Santo. Portanto, ele se voltou e se tornou seu inimigo, e ele mesmo lutou contra eles.

11 I rozpomínal se lid jeho na dny starodávní, i na Mojžíše: Kdež jest ten, kterýž je vyvedl z moře s pastýřem stáda svého? Kde jest ten, kterýž položil u prostřed něho Ducha svatého svého?

Depois ele se lembrou dos dias de antigamente, Moisés e seu povo, dizendo, “Onde está aquele que os tirou do mar com os pastores de seu rebanho? Onde está aquele que colocou seu Espírito Santo entre eles”?

12 Kterýž je vedl ramenem velebnosti své po pravici Mojžíšově, kterýž rozdělil vody před nimi, aby sobě způsobil jméno věčné,

Quem fez com que seu glorioso braço estivesse à direita de Moisés? Quem dividiu as águas antes deles, para se tornar um nome eterno?

13 Kterýž je provedl skrze hlubiny jako koně po poušti, ani se nepoklesli.

Que os conduziu através das profundezas, como um cavalo no deserto, para que eles não tropeçassem?

14 Jako když hovádko do údolí sstupuje, tak Duch Hospodinův poznenáhlu vedl z nich každého. Tak jsi vedl lid svůj, abys sobě způsobil jméno slavné.

Como o gado que desce para o vale, O Espírito de Yahweh os fez descansar. Assim, você levou seu povo a fazer de si mesmo um nome glorioso.

15 Popatřiž s nebe, a pohleď z příbytku svatosti své a okrasy své. Kdež jest horlivost tvá a veliká síla tvá? Kde množství milosrdenství tvých a slitování tvých? Mně-liž se zadržovati budou?

Olhe do céu para baixo, e ver da habitação de sua santidade e de sua glória. Onde estão seu zelo e seus poderosos atos? O anseio de seu coração e sua compaixão está contido em relação a mim.

16 Ty jsi zajisté otec náš; nebo Abraham nic neví o nás, a Izrael nezná nás. Ty jsi, Hospodine, otec náš, vykupitel náš, toť jest od věčnosti jméno tvé.

Pois você é nosso Pai, embora Abraão não nos conheça, e Israel não nos reconhece. Você, Yahweh, é nosso Pai. Nosso Redentor da eternidade é o seu nome.

17 Pročež jsi nám dal zblouditi, Hospodine, od cest svých, zatvrdil jsi srdce naše, abychom se nebáli tebe? Navratiž se zase pro služebníky své, pokolení dědictví svého.

O Yahweh, por que você nos faz errar de seus caminhos? e endurecer nosso coração de seu medo? Retornar para o bem de seus criados, as tribos de sua herança.

18 Nejšpatnější vládne lidem svatosti tvé, nepřátelé naši pošlapali svatyni tvou.

Seu povo santo o possuía, mas por pouco tempo. Nossos adversários pisaram em seu santuário.

19 My tvoji jsme od věků; nad nimi jsi nikdy nepanoval, aniž nad nimi jméno tvé vzýváno jest.

We se tornaram como aqueles sobre os quais você nunca governou, como aqueles que não foram chamados pelo seu nome.