Izaiáš 14
1 Nebo slituje se Hospodin nad Jákobem, a vyvolí zase Izraele, a dá jim odpočinutí v zemi jejich; a připojí se k nim cizozemec, a přídržeti se budou domu Jákobova.
For the Lord will have mercy on Jacob, and will again make choice of Israel, and replace them in their own land: and the strangers shall be joined unto them, and they shall attach themselves to the house of Jacob.
2 Nebo pojmou ty národy, a přivedou je k místu svému, i uvedou je v dědictví dům Izraelský v zemi Hospodinově, za služebníky a za děvky; a jímati budou ty, kteříž je zjímali, a panovati budou nad násilníky svými.
And nations shall take them, and bring them to their own place; but the house of Israel shall obtain possession of them in the land of the Lord for men-servants and for maid-servants; and they shall take captive their captors, and they shall rule over their oppressors.
3 I staneť se v ten den, v němž tobě odpočinutí dá Hospodin od těžkosti tvé a strachu tvého, a od poroby těžké, v kterouž jsi byl podroben,
And it shall come to pass on the day when the Lord will give thee rest from thy trouble, and from thy vexation, and from the hard bondage wherein thou wast made to serve,
4 Že uživeš přísloví tohoto o králi Babylonském, a řekneš: Aj, jak přestal násilník! Přestalo dychtění po zlatě.
That thou wilt take up this parable against the king of Babylon, and say, How hath ceased the oppressor! ceased the exactress of gold!
5 Potřískal Hospodin hůl bezbožných, prut panujících,
Broken hath the Lord the staff of the wicked, the sceptre of rulers;
6 Mrskajícího lidi v prchlivosti mrskáním ustavičným, panujícího v hněvě nad národy, kteříž ssužováni bývali bez lítosti.
He who smote people in wrath, blows without intermission, he that ruled in anger nations, persecuting without restraint.
7 Odpočívá, jest v pokoji všecka země, zvučně prozpěvují.
At rest, quiet is all the earth; men break forth into loud song.
8 I jedloví veselí se nad tebou, i cedroví Libánské, řkouce: Jakž jsi klesl, nepovstal, kdo by nás podtínal.
Also, the fir-trees rejoice at thee, the cedars of Lebanon, “Since thou wast laid low, no feller is come up against us.”
9 I peklo zespod zbouřilo se pro tebe, k vyjití vstříc přicházejícímu tobě vzbudilo pro tě mrtvé, všecka knížata země; kázalo vyvstati z stolic jejich i všechněm králům národů. (Sheol h7585)
The nether world from below is in motion concerning thee to meet thee at thy coming: it stirreth up the departed for thee, all the chief ones of the earth; it hath caused to rise up from their thrones all the kings of nations. (Sheol h7585)
10 Všickni tito odpovídajíce, mluví tobě: Což ty také jsi zemdlen jako i my, a nám podobný učiněn?
They all will commence and say unto thee, “Thou—thou also art become weak like us; similar unto us art thou become!”
11 Svrženať jest do pekla pýcha tvá, i zvuk hudebných nástrojů tvých; moli tobě podestláno, a červi tě přikrývají. (Sheol h7585)
Into the nether world is brought down thy pride, the clatter of thy psalteries: beneath thee is spread the worm, and thy cover is the moth. (Sheol h7585)
12 Jakž to, že jsi spadl s nebe, ó lucifeře v jitře vycházející? Poražen jsi až na zem, ještos zemdlíval národy.
How art thou fallen from heaven, O morning-star, son of the dawn! how art thou hewn down to the ground, crusher of nations!
13 Však jsi ty říkával v srdci svém: Vstoupím do nebe, nad hvězdy Boha silného vyvýším stolici svou, a posadím se na hoře shromáždění k straně půlnoční.
And thou—thou hadst said in thy heart, “Into heaven will I ascend, above the stars of God will I exalt my throne; and I will sit also upon the mount of the assembly, in the farthest end of the north;
14 Vstoupím nad výsosti oblaku, budu rovný Nejvyššímu.
I will ascend above the heights of the clouds; I will be equal to the Most High.”
But into the nether world shalt thou be brought down, into the lowest depth. (Sheol h7585)
16 Ti, kdož tě uzří, za tebou se ohlédati, a tebe spatřovati budou, říkajíce: To-liž jest ten muž, kterýž nepokojil zemi, a pohyboval královstvími,
They that see thee will gaze at thee, will regard thee well, [saying, ] “Is this the man that caused the earth to tremble, that made kingdoms quake?
17 Obracel jako v pustinu okršlek země, a města jeho bořil, vězňů svých nepropouštěl domů?
That rendered the world as a wilderness, and pulled down its cities: never opened the prison-house of his prisoners?”
18 Všickni králové národů, což jich koli bylo, pochováni slavně doma jeden každý z nich;
All the kings of nations, all of them, lie in glory, every one in his own [eternal] house.
19 Ty pak zavržen jsi od hrobu svého jako ratolest ohyzdná, a roucho zbitých, ukrutně zraněných, kteříž se dostávají do jámy mezi kamení, a jako mrcha pošlapaná.
But thou—thou art cast out of thy grave like a discarded offshoot, as a garment of those that are slain, pierced by the sword, that go down to the stones of the pit, as a carcass trodden under foot.
20 Nebudeš k oněmno v pohřbu přiúčastněn, nebo jsi poplénil zemi svou, lid svůj jsi pomordoval; nebudeť připomínáno na věky símě zlostníků.
Thou shalt not be united with them in burial; because thy land hast thou destroyed, thy people hast thou slain: to eternity shall not be called the seed of evil-doers.
21 Připravte se k zmordování synů jeho pro nepravosti otců jejich, aby nepovstali, a dědičně neujali země, a nenaplnili svrchku okršlku zemského městy.
Prepare for his children the slaughter, for the iniquity of their fathers: that they may not rise, and possess the land, and fill the face of the world with enemies [of mankind].
22 Nebo povstanu proti nim, praví Hospodin zástupů, a zahladím jméno Babylona i ostatky syna i vnuka, praví Hospodin.
And I will rise up against them, saith the Lord of hosts; and I will cut off from Babylon name, and remnant, and son, and grandson, saith the Lord.
23 A obrátím jej v dědictví bukačů, a v jezera vod, a vymetu jej pometlem zahynutí, praví Hospodin zástupů.
I will also make it a possession for the hedgehog, and pools of water: and I will sweep it with the besom of destruction, saith the Lord of hosts.
24 Přisáhl Hospodin zástupů, řka: Jistě že jakž jsem myslil, tak bude, a jakž jsem uložil, stane se,
Sworn hath the Lord of hosts, saying, Surely as I have purposed, so doth it come to pass; and as I have resolved, so shall it occur:
25 Že potru Assyrského v zemi své, a na horách svých pošlapám jej, a odejde z nich jho jeho, břímě také jeho s ramene jejich sňato bude.
To break Asshur in my own land, and upon my mountains will I tread him under foot; then shall his yoke be removed from off them, and his burden from off their shoulders.
26 Toť jest ta rada, kteráž zavřína jest o vší té zemi, a to jest ta ruka vztažená proti všechněm těm národům.
This is the resolve that is resolved over all the earth: and this is the hand that is stretched out over all the nations.
27 Poněvadž pak Hospodin zástupů usoudil, kdo to tedy zruší? A ruku jeho vztaženou kdo odvrátí?
For the Lord of hosts hath resolved, and who shall frustrate it? and it is his hand which is stretched out, and who shall turn it back?
28 Léta kteréhož umřel král Achas, stalo se proroctví toto:
In the year king Achaz died was this prophecy [given].
29 Neraduj se všecka ty země Filistinská, že zlámán jest prut toho, kterýž tě mrskal; nebo z plemene hadího vyjde bazališkus, jehož plod bude drak ohnivý létající.
Rejoice not, thou entire Palestine, because the rod of him that smote thee is broken; for out of the serpent's root shall come forth an adder, and its fruit shall be a flying dragon.
30 I budou se pásti prvorození chudých, a nuzní bezpečně odpočívati budou; kořen pak tvůj umořím hladem, a ostatky tvé zmorduje.
And the first-born of the poor shall feed, and the needy shall rest in safety: and I will kill with famine thy root, and men shall slay thy remnant.
31 Kvěl, ó bráno, křič město, již jsi rozplynula se všecka ty země Filistinská; nebo od půlnoci oheň přijde aniž bude, kdo by stranil z obcí jeho.
Wail, O gate; cry out, O city; thou art dissolved, O thou entire Palestine; for from the north a smoke is coming, and there is no one solitary among those that are bidden to come.
32 Co pak odpovědí poslové národů? To, že Hospodin upevnil Sion, v němž útočiště mají chudí z lidu jeho.
And what will each one of the messengers of the nation answer? That the Lord hath founded Zion; and that therein shall find protection the poor of his people.
