Židům 9
1 Mělať pak i první ona smlouva ustanovení z strany služeb a svatyni světskou.
The former system had instructions as to how to worship, and an earthly sanctuary.
2 Nebo udělán byl stánek první, v kterémž byl svícen, a stůl, a posvátní chlebové, a ten sloul svatyně.
The first room in the Tabernacle housed the candlestick, the table, and the sacred bread. This was called the Holy Place.
3 Za druhou pak oponou byl stánek, kterýž sloul svatyně svatých,
Past the second veil in the Tabernacle was the room called the Most Holy Place.
4 Zlatou maje kadidlnici, a truhlu smlouvy, všudy obloženou zlatem, kdežto bylo věderce zlaté, mající v sobě mannu, a hůl Aronova, kteráž byla zkvetla, a dsky zákona,
This contained the golden altar of incense, the gold-covered “agreement chest.” Inside this were the golden pot containing manna, Aaron's rod that had produced buds, and the stone inscriptions of the agreement.
5 Nad truhlou pak byli dva cherubínové slávy, zastěňujíci slitovnici. O kterýchž věcech není potřebí nyní vypravovati o jedné každé obzvláštně.
Above this were the glorious angel cherubim covering the place of reconciliation. We can't discuss all of this in detail now.
6 To vše když tak jest zřízeno, do prvního stánku vždycky vcházejí kněží, služby vykonávajíce,
Once all of this had been set up, the priests would go in regularly to the first room of the Tabernacle to perform their duties.
7 Do druhého pak jedinou v rok sám nejvyšší kněz, ne bez krve, kterouž obětuje sám za sebe, i za lidské nevědomosti.
But only the high priest went into the second room, and only once a year. Even then he had to make a sacrifice involving blood, which he offered for himself and for the people's sins of ignorance.
8 Èímž Duch svatý ukazuje to, že ještě nebyla zjevena cesta k svatyni, dokudž první stánek trval.
By this the Holy Spirit indicated that the way into the true Most Holy Place hadn't been revealed while the first Tabernacle still existed.
9 Kterýž byl podobenstvím na ten přítomný čas, v němžto darové a oběti se obětují, kteréž nemohou dokonalého v svědomí učiniti toho, kdož obětuje,
This is an illustration for us in the present, showing us that the gifts and sacrifices that are offered can't make the worshiper's conscience clear.
10 Toliko v pokrmích a v nápojích, a v rozličných umýváních a ospravedlňováních tělesných, až do času napravení, záležející.
They're just religious regulations—about food and drink, and various ceremonies involving washing—which were put in place until the time of God's new way of relating to him.
11 Ale Kristus přišed, nejvyšší kněz budoucího dobrého, skrze větší a dokonalejší stánek, ne rukou udělaný, to jest ne tohoto stavení,
Christ has come as a high priest of all the good experiences we now have. He went into the greater, more complete Tabernacle that wasn't made by human hands—not part of this created world.
12 Ani skrze krev kozlů a telat, ale skrze svou vlastní krev, všel jednou do svatyně, věčné vykoupení nalezl. (aiōnios g166)
He didn't enter through the blood of goats and calves, but through his own blood. He entered once, for all time, into the Most Holy Place, setting us free forever. (aiōnios g166)
13 Nebo jestližeť krev býků a kozlů, a popel jalovice, pokropující poskvrněných, posvěcuje jich k očištění těla,
For if the blood of goats and bulls and the ashes of a cow sprinkled on those who are ritually unclean make the body ceremonially clean,
14 Èím více krev Kristova, kterýžto skrze Ducha věčného samého sebe obětoval nepoškvrněného Bohu, očistí svědomí vaše od skutků mrtvých k sloužení Bohu živému? (aiōnios g166)
how much more does the blood of Christ—who offered himself in his sinless life to God through the eternal Spirit—clean your consciences from your past sinful lives so you can serve the living God? (aiōnios g166)
15 A pro tu příčinu nové smlouvy prostředník jest, aby, když by smrt mezi to vkročila k vyplacení přestoupení těch, kteráž byla za první smlouvy, zaslíbení věčného dědictví přijali ti, jenž jsou povoláni. (aiōnios g166)
This is why he is the mediator of a new agreed relationship. Since a death has occurred to set them free from the sins committed under the first agreed relationship, now those who are called can receive the promise of an eternal inheritance. (aiōnios g166)
16 Nebo kdež se děje kšaft, potřebí jest, aby k tomu smrt přikročila toho, kdož činí kšaft.
For a will to be implemented, the person who made it must be dead.
17 Kšaft zajisté těch, kteříž zemřeli, pevný jest, poněvadž ještě nemá moci, dokudž živ jest ten, jenž kšaft činil.
A will is only valid when there's been a death—and is never applied while the person who made it is still alive.
18 Protož ani první onen kšaft bez krve nebyl posvěcován.
That's why the first agreement was established with blood.
19 Nebo když Mojžíš všecka přikázaní podle Zákona všemu lidu předložil, vzav krev telat a kozlů, s vodou a s vlnou červenou a s yzopem, tak spolu i knihy i všeho lidu pokropil,
After Moses had given all the commandments of the law to everyone, he took the blood of calves and goats, and together with water, scarlet wool, and hyssop, sprinkled the book itself and all the people.
20 Řka: Tatoť jest krev Zákona, kterýž vám Bůh vydal.
He said to them, “This is the blood of the agreed relationship that God has told you he wants with you.”
21 Ano i stánku i všech nádob k službě náležitých rovně též krví pokropil.
Moses sprinkled the blood in the same way on the Tabernacle and everything used in worship.
22 A téměř všecko podle Zákona krví očišťováno bývá, a bez krve vylití nebývá odpuštění vin.
According to ceremonial law, almost everything is made clean with blood, and without shedding blood nothing is made ritually free from the stain of sin.
23 Protož potřebí bylo, aby věcí nebeských příkladové těmi věcmi očišťováni byli, nebeské pak věci lepšími obětmi, nežli jsou ty.
So if the copies of what is in heaven needed to be cleansed in this way, the things in heaven needed cleansing by better sacrifices.
24 Neboť nevšel Kristus do svatyně rukou udělané, kteráž by byla příklad s pravou svatyní se srovnávající, ale právě v nebe všel, aby nyní přítomný byl tváři Boží za nás.
For Christ hasn't entered a Most Holy Place constructed by human beings that is only a pattern of the original. He has entered heaven itself, and now appears on our behalf, speaking for us in God's presence.
25 Ne aby častokrát obětoval sebe samého, jako nejvyšší kněz vcházel do svatyně každý rok se krví cizí,
This was not to repeatedly offer himself, like a high priest has to enter the Most Holy Place year after year, offering blood that is not his own.
26 (Sic jinak byl by musil častokrát trpěti od počátku světa, ) ale nyní jednou při skonání věků, na shlazení hřícha skrze obětování sebe samého, zjeven jest. (aiōn g165)
Otherwise Christ would have had to suffer many times since the creation of the world. No: just this one time at the end of the present age he came to remove sin by sacrificing himself. (aiōn g165)
27 A jakož uloženo lidem jednou umříti, a potom bude soud,
Just as human beings die only once, and then are judged,
28 Tak i Kristus jednou jest obětován, k shlazení mnohých lidi hříchů; podruhé pak bez hříchu ukáže se těm, kteříž ho čekají k spasení.
so too for Christ—having been sacrificed once to take away the sins of many people, he will come again, not to deal with sin, but to save those who wait for him.
