Ezechiel 26
1 Bylo pak jedenáctého léta, prvního dne měsíce, že se stalo slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Pea ʻi heʻene hoko ki hono hongofulu ma taha taʻu, ʻi he ʻuluaki ʻaho ʻoe māhina, naʻe hoko mai kiate au ʻae folofola ʻa Sihova, ʻo pehē,
2 Synu člověčí, proto že Týrus o Jeruzalému říká: Dobře se stalo, že jest potříno město bran velmi lidných, obrací se ke mně, naplněn budu, kdyžtě zpuštěno,
“Foha ʻoe tangata, koeʻuhi kuo lea pehē ʻe Taia ki Selūsalema, ‘Maʻitoʻa, kuo maumauʻi ia, ko e matanikolo naʻe kakaiʻia: kuo tafoki mai kiate au: te u maʻumeʻa au ʻi hono fakalala.’
3 Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, já proti tobě, ó Týre, a přivedu na tě národy mnohé, tak jako bych přivedl moře s vlnami jeho.
Ko ia ʻoku pehē ai ʻe Sihova ko e ʻOtua; Vakai, ʻoku ou tuʻu kiate koe, ʻE Taia, pea te u pule ke ʻalu hake kiate koe ʻae ngaahi puleʻanga lahi, ʻo hangē ko e loloma hake ʻe he tahi ʻa hono peau.
4 I zkazí zdi Týru, a zboří věže jeho; vymetu také z něho prach jeho, a obrátím jej v skálu vysedlou,
Pea te nau maumauʻi ʻae ngaahi ʻā ʻo Taia, pea holoki hifo hono ngaahi fale leʻo māʻolunga: Te u vaku foki hono efu meiate ia, pea te u ngaohi ia ke tatau mo e funga maka pē.
5 Tak že budou vysušovati síti u prostřed moře. Nebo jsem já mluvil, praví Panovník Hospodin, protož bude v loupež národům.
ʻE hoko ia ko e potu tautauʻanga kupenga ʻi he loto tahi: he ko au ko Sihova ko e ʻOtua, kuo lea ki ai: pea ʻe hoko ia ko e koloa vete ki he ngaahi puleʻanga.
6 Dcery pak jeho, kteréž na poli budou, mečem zmordovány budou, i zvědí, že já jsem Hospodin.
Pea ʻe tāmateʻi ʻaki ʻae heletā ʻa hono ngaahi ʻofefine ʻaia ʻe ʻi he ngoueʻanga: pea te nau ʻilo ko Sihova au.”
7 Nebo takto praví Panovník Hospodin: Aj, já přivedu na Týr Nabuchodonozora krále Babylonského od půlnoci, krále nad králi, s koňmi a s vozy, i s jezdci i s vojskem a s lidem mnohým.
He ʻoku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua: “Vakai te u ʻomi ki Taia ʻa Nepukalesa ko e tuʻi ʻo Papilone, ko e tuʻi ʻi he ngaahi tuʻi, mei he tokelau, ʻe haʻu mo e hoosi, pea mo e saliote, pea mo e kau heka hoosi, mo e ngaahi matatau, mo e kakai tokolahi.
8 Dcery tvé na poli mečem zmorduje, a vzdělá proti tobě šance, a vysype proti tobě násyp, a postaví proti tobě pavézníky.
Te ne tāmateʻi ʻaki ʻae heletā ʻa ho ngaahi ʻofefine ʻoku ʻi he ngoueʻanga: pea te ne ngaohi kolo kiate koe, mo tanu puke kiate koe, pea hiki hake ʻae mahafutau kiate koe.
9 I střelbu zasadí proti zdem tvým, a věže tvé poboří nosatci svými.
Pea te ne fokotuʻu ʻae nāunau ʻoe tau ki ho ngaahi ʻā, pea ʻe maumau ʻaki hono toki ʻa ho ngaahi fale leʻo māʻolunga.
10 Od množství koní jeho přikryje tě prach jejich; od hřmotu jezdců a kár i vozů zatřesou se zdi tvé, když on vcházeti bude do bran tvých, jako do průchodů města probořeného.
Pea ʻe ʻufiʻufi ʻaki koe ʻae efu ko e meʻa ʻi he tokolahi ʻo ʻene fanga hoosi: ʻe ngalulu ho ngaahi ʻā ʻi he longoaʻa ʻae kau heka hoosi mo e vaʻe saliote, mo e ngaahi saliote, ʻoka hū ia ki ho ngaahi matapā ʻo hangē ko e ʻoho ʻae kakai ki ha kolo ʻoku kapasi.
11 Kopyty koní svých pošlapá všecky ulice tvé, lid tvůj mečem pomorduje, a sloupové pamětní síly tvé na zem padnou.
ʻE malaki ʻaki ʻae vaʻe ʻo ʻene fanga hoosi ho hala kotoa pē: te ne tāmateʻi ʻaki ʻae heletā ʻa hoʻo kakai, pea ʻe holoki hifo ki he kelekele ʻa hoʻo ngaahi kolo tau mālohi.
12 I rozberou zboží tvá, a rozchvátají kupectví tvá, a rozválejí zdi tvé, i domy tvé rozkošné poboří, a kamení tvé i dříví tvé, i prach tvůj do vody vmecí.
Pea te nau veteki ʻa hoʻo koloa, pea maʻu fakamālohi hoʻo ngaahi meʻa fakatau: pea te nau holoki ho ngaahi ʻā, mo maumauʻi ho ngaahi fale fakasanisani: pea te nau laku ki loto tahi hoʻo ngaahi maka mo hoʻo ʻakau, pea mo ho efu.
13 A tak přítrž učiním hluku zpěvů tvých, a zvuku citar tvých aby nebylo slýcháno více.
Pea te u ngaohi ke longo hifo ʻae leʻo ʻo hoʻo kau fasi hiva; pea ʻe ʻikai toe ongo mai ʻae tatangi ʻo hoʻo ngaahi haʻape.
14 A obrátím tě v skálu vysedlou, budeš k vysušování sítí, nebudeš vystaven více; nebo já Hospodin mluvil jsem, praví Panovník Hospodin.
Pea te u ngaohi koe ke tatau mo e funga maka: te ke hoko koe ko e potu tautauʻanga kupenga; ʻe ʻikai toe langa koe: he ko au ko Sihova, kuo u lea ki ai, ʻoku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua.”
15 Takto praví Panovník Hospodin Týru: Zdaliž od hřmotu padání tvého, když stonati budou zranění, když ukrutný mord bude u prostřed tebe, nepohnou se ostrovové?
ʻOku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua, ki Taia; “ʻIkai ʻe tetetete ʻae ngaahi motu ʻi he longoaʻa ʻo hoʻo hinga, ʻoka pā hake ʻae tangi ʻanautolu kuo teʻia, ʻoka hoko ʻae tāmateʻi ʻi loto ʻiate koe?
16 A vyvstanou z stolic svých všecka knížata pomořská, a složí z sebe pláště své, i roucha svá krumpovaná svlekou; v hrůzu se oblekou, na zemi seděti budou, a třesouce se každé chvíle, trnouti budou nad tebou.
ʻE ʻalu hifo ai ʻae ngaahi ʻeiki ʻoe tahi, mei honau ngaahi nofoʻa fakatuʻi, pea tuku atu honau ngaahi kofu; te na kofuʻaki ʻae manavahē; te nau nofo hifo ki he kelekele, pea te nau tetetete maʻuaipē, pea nau ofo ʻaupito koeʻuhi ko koe.
17 I vydadí se nad tebou v naříkání, a řeknou tobě: Jak jsi zahynulo, ó město, v němž bydleno bylo pro moře, město slovoutné, ješto bylo pevné na moři, ono i s obyvateli svými, kteříž pouštěli strach svůj na všecky obyvatele jeho!
Pea te nau fai ʻae tangilāulau koeʻuhi ko koe, ʻo pehē kiate koe, ʻOiauē ʻa ho maumauʻi, ʻa koe naʻe fakakakai ʻe he kau toutai, ʻa koe ko e kolo ongoongo, ʻaia naʻe mālohi ʻi tahi, ʻaia pea mo hono kakai, ʻa koe naʻa ke fakamanavahēʻi ʻae kakai kotoa pē ʻo māmani.
18 Tehdáž třásti se budou ostrovové v den pádu tvého; předěšeni, pravím, budou ostrovové, kteříž jsou na moři, nad zahynutím tvým.
ʻE tetetete ʻae ngaahi motu ʻi he ʻaho ʻe holoki ai koe; ʻio, ʻe puputuʻu ʻae ngaahi motu ʻoe tahi ko e meʻa ʻi he hiki atu koe.”
19 Nebo tak praví Panovník Hospodin: Když tě učiním městem zpuštěným jako města, v nichž se nebydlí, když uvedu na tě hlubinu, tak že tě přikryjí vody mnohé,
He ʻoku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua; “ʻO kau ka ngaohi koe ko e kolo kuo lala, ʻo tatau mo e ngaahi kolo ʻoku ʻikai ʻi ai ha kakai; ʻo kau ka ʻomi ʻae tahi kiate koe pea lōmaki ʻaki koe ʻae moana loloto.
20 Když učiním, že sstoupíš s sstupujícími do jámy k lidu dávnímu, a posadím tě v nejnižších stranách země, na pustinách starodávních s těmi, jenž sstupují do jámy, aby nebylo bydleno v tobě: prokáži slávu v zemi živých.
ʻO kau ka fakahifo koe ki lalo fakataha mo kinautolu ʻoku ʻalu hifo ki he luo, pea mo e kakai naʻe ʻi muʻa ange, pea u tuku koe ki he potu māʻulalo ʻoe kelekele, ʻi he ngaahi potu siʻaki talu mei muʻa, ke fakataha mo kinautolu ʻoku ʻalu hifo ki he luo, koeʻuhi ke ʻoua naʻa ke kei kakai; pea te u fokotuʻu ʻae nāunau ʻi he fonua ʻae moʻui;
21 Nebo učiním to, že budeš k náramné hrůze, když tě nestane, a bys pak bylo hledáno, abys nebylo na věky nalezeno, praví Panovník Hospodin.
Te u ngaohi koe ko e meʻa fakaʻulia, pea te ke ʻikai ʻo taʻengata: neongo ha kumi kiate koe, ʻe ʻikai ʻaupito toe ʻilo koe,” ʻoku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua.
