< Kazatel 4 >
1 Opět obrátiv se, i viděl jsem všeliká ssoužení, kteráž se dějí pod sluncem, a aj, slzy křivdu trpících, ješto nemají potěšitele, ani moci k vyjití z ruky těch, kteříž je ssužují, a nemají potěšitele.
A LAILA, haliu au a ike aku la i na mea luhi i hanaia malalo iho o ka la, aia hoi, na waimaka o ka poe i hooluhiia, aohe mea nana lakou e kokua mai; a ma ka aoao o ka poe nana lakou i hooluhi, he ikaika; aka, aohe mea nana lakou e kokua mai.
2 Protož já chválil jsem mrtvé, kteříž již zemřeli, více nežli živé, kteříž jsou živi až po dnes.
No ia mea, hoomaikai aku la au i ka poe make, ka poe i make i ka wa i hala aku nei, mamua o ka poe ola, ka poe ola i keia wa e noho nei kakou.
3 Nýbrž nad oba tyto šťastnější jest ten, kterýž ještě nebyl, a neviděl skutku zlého, dějícího se pod sluncem.
Oia hoi, ua oi aku mamua o laua a elua ka maikai o ka mea i hanau ole ia, ka mea i ike ole i ka hana ino i hanaia malalo iho o ka la.
4 Nebo spatřil jsem všelikou práci a každé dobré dílo, že jest k závisti jedněch druhým. I to také jest marnost a trápení ducha.
Ua ike au i na mea luhi a pau, a me na hana pololei a pau, aia hoi, no ia mau mea, ua huahuaia mai ke kanaka e kona hoalauna. He mea lapuwale keia a me ka luhi hewa.
5 Blázen skládá ruce své, a jí maso své, říkaje:
Ua hookui mai la ka mea naaupo i kona mau lima, a ai iho la i kona io iho.
6 Lepší jest plná hrst s odpočinutím, nežli přehršlí plné s prací a trápením ducha.
Ua oi aku ka piha ana o ka lima hookahi me ka noho oluolu mamua o ko na lima elua me ka hana kaumaha, a me ka luhi hewa.
7 Opět obrátiv se, viděl jsem jinou marnost pod sluncem:
Alaila, haliu hou ae la au, a ike i ka mea lapuwale malalo iho o ka la.
8 Jest samotný někdo, nemaje žádného, ani syna, ani bratra, a však není konce všeliké práci jeho, ani oči jeho nemohou se nasytiti bohatství. Nepomyslí: Komu já pracuji, tak že i životu svému ujímám pohodlí? I to také jest marnost a bídné zaneprázdnění.
Aia, he mea hookahi, aole ona lua, aole ana keiki, aole ona hoahanau; aka, o kana hana ana, aole e pau, aole pili iki kona mau maka i ka nana i ka waiwai, aole ia i ninau iho, No wai ko'u e hana nei, a i hoonele i ko'u uhane i ka maikai? He mea lapuwale keia, a he mea luhi loa no hoi.
9 Lépeť jest dvěma než jednomu; mají zajisté dobrý užitek z práce své.
Ua oi aku ka maikai o na mea elua mamua o ka mea hoohahi; no ka mea, ia laua ka uku maikai no ka laua hana ana.
10 Nebo padne-li který z nich, druhý pozdvihne tovaryše svého. Běda tedy samotnému, když by padl; nebo nemá druhého, aby ho pozdvihl.
No ka mea, ina e haule kekahi, e hoala kekahi i kona hoa; aka, auwe hoi ka mea hookahi i kona haule ana, no ka mea, aohe mea nana ia e hooala mai.
11 Také budou-li dva spolu ležeti, zahřejí se, ale jeden jak se zahřeje?
Ina i moe pu na mea elua e pumehana no laua; aka hoi, pehea a mehana ai ka mea hookahi?
12 Ovšem, jestliže by se kdo jednoho zmocniti chtěl, dva postaví se proti němu; ano trojnásobní provázek nesnadně se přetrhne.
Ina e hana eha ia mai kekahi, e hiki no i na mea elua ke lanakila maluna o ia mea, a o ke kaula kaakolu, aole ia e moku koke.
13 Lepší jest dítě chudé a moudré, než král starý a blázen, kterýž neumí již ani napomenutí přijímati,
Oi aku ka maikai o ke keiki ilihune me ka naauao, mamua o ke alii elemakule me ka naaupo, ka mea hiki ole ke aoia mai.
14 Ačkoli z žaláře vychází, aby kraloval, nýbrž i v království svém může na chudobu přijíti.
No ka mea, puka mai ia mai ka hale hooluhi o alii ai; aka, o ka mea i hanau alii ia ua lilo ia i mea ilihune.
15 Viděl jsem všecky živé, kteříž chodí pod sluncem, ani se přídrželi pacholete, potomka onoho, kterýž měl kralovati místo něho.
Ike iho la au i ka poe ola a pau e hele ana malalo iho o ka la, me ka lua o ke keiki, i ku i kona hakahaka.
16 Nebývalo konce té vrtkosti všeho lidu, jakž toho, kterýž byl před nimi, takž ani potomci nebudou se těšiti z něho. Protož i to jest marnost a trápení ducha.
Aole pau i ka heluia na kanaka, ka poe mamua o lakou; a o ka poe mahope, aole lakou olioli ia ia. He mea lapu wale keia, a me ka luhi hewa.