Skutky Apoštolů 24
1 Po pěti pak dnech sstoupil nejvyšší kněz Ananiáš s staršími a s nějakým Tertullem řečníkem; kteřížto postavili se před vladařem proti Pavlovi.
And after five days the high priest Ananias came down with certain elders, and [with] an orator, one Tertullus; and they informed the governor against Paul.
2 A když povolán byl, počal naň žalovati Tertullus, řka:
And when he was called, Tertullus began to accuse him, saying, Seeing that by thee we enjoy much peace, and that by thy providence evils are corrected for this nation,
3 Kterak mnohý pokoj způsoben jest nám skrze tebe a mnohé věci v tomto národu výborně se dějí skrze tvou opatrnost, to my i všelijak i všudy se vším děkováním vyznáváme, výborný Felix.
we accept it in all ways and in all places, most excellent Felix, with all thankfulness.
4 Ale abych tě déle nezaměstnával, prosím, vyslyšiž nás maličko podle obyčeje přívětivosti své.
But, that I be not further tedious unto thee, I entreat thee to hear us of thy clemency a few words.
5 Nalezli jsme zajisté člověka tohoto nešlechetného, a vzbuzujícího různice mezi všemi Židy po všem světě, a vůdci té sekty nazaretské;
For we have found this man a pestilent fellow, and a mover of insurrections among all the Jews throughout the world, and a ringleader of the sect of the Nazarenes:
6 Jenž také i o to se pokoušel, aby chrámu poskvrnil; a kteréhožto javše, vedle Zákona našeho chtěli jsme souditi.
who moreover assayed to profane the temple: on whom also we laid hold:
7 Ale přišed k tomu hejtman Lyziáš s mocí velikou, vzal ho z rukou našich,
8 Rozkázav, aby žalobníci jeho šli k tobě. Od něhožto ty sám budeš moci, vyptaje se, zvěděti o všem o tom, z čeho my jej viníme.
from whom thou wilt be able, by examining him thyself, to take knowledge of all these things, whereof we accuse him.
9 A k tomu se přimluvili i Židé, pravíce, že to tak jest.
And the Jews also joined in the charge, affirming that these things were so.
10 Tedy Pavel odpověděl, když mu návěští dal vladař, aby mluvil: Od mnohých let věda tebe býti soudcím národu tomuto představeným, s lepší myslí k tomu, což se mne dotýče, odpovídati budu,
And when the governor had beckoned unto him to speak, Paul answered, Forasmuch as I know that thou hast been of many years a judge unto this nation, I do cheerfully make my defence:
11 Poněvadž ty můžeš to věděti, že není tomu dní více než dvanácte, jakž jsem přišel do Jeruzaléma, abych se modlil.
seeing that thou canst take knowledge, that it is not more than twelve days since I went up to worship at Jerusalem:
12 A aniž jsou mne nalezli v chrámě s někým se hádajícího, aneb činícího roty v zástupu, ani v školách, ani v městě,
and neither in the temple did they find me disputing with any man or stirring up a crowd, nor in the synagogues, nor in the city.
13 Aniž toho prokázati mohou, což na mne žalují.
Neither can they prove to thee the things whereof they now accuse me.
14 Ale totoť já před tebou vyznávám, že podle té cesty, kterouž oni nazývají kacířstvím, tak sloužím Bohu otců svých, věře všemu, cožkoli psáno jest v Zákoně a v Prorocích,
But this I confess unto thee, that after the Way which they call a sect, so serve I the God of our fathers, believing all things which are according to the law, and which are written in the prophets:
15 Maje naději v Bohu, že bude, jehož i oni čekají, vzkříšení z mrtvých, i spravedlivých i nespravedlivých.
having hope toward God, which these also themselves look for, that there shall be a resurrection both of the just and unjust.
16 A tak se chovati hledím, abych měl dobré svědomí bez úrazu před Bohem i před lidmi vždycky
Herein do I also exercise myself to have a conscience void of offence toward God and men alway.
17 Po mnohých pak letech přišel jsem, almužny nesa národu svému a oběti.
Now after many years I came to bring alms to my nation, and offerings:
18 Při čemž mne nalezli v chrámě očištěného, ne s zástupem, ani s bouřkou, někteří Židé z Azie,
amidst which they found me purified in the temple, with no crowd, nor yet with tumult: but [there were] certain Jews from Asia—
19 Kteříž by měli tuto také před tebou státi a žalovati, měli-li by co proti mně.
who ought to have been here before thee, and to make accusation, if they had aught against me.
20 Anebo nechať tito sami povědí, nalezli-li jsou na mně jakou nepravost, když jsem stál v radě,
Or else let these men themselves say what wrong-doing they found, when I stood before the council,
21 Leč to jedno promluvení, že jsem zavolal, stoje mezi nimi: Pro vzkříšení z mrtvých já k soudu potažen jsem dnes od vás.
except it be for this one voice, that I cried standing among them, Touching the resurrection of the dead I am called in question before you this day.
22 A vyslyšav to Felix, odložil jim, až by o té cestě něco místnějšího vyzvěděl, řka: Až hejtman Lyziáš sem přijede, posoudím té pře vaší.
But Felix, having more exact knowledge concerning the Way, deferred them, saying, When Lysias the chief captain shall come down, I will determine your matter.
23 I poručil setníkovi, aby Pavla ostříhal a polehčil mu vězení a nebránil žádnému z přátel jeho posluhovati jemu anebo navštěvovati ho.
And he gave order to the centurion that he should be kept in charge, and should have indulgence; and not to forbid any of his friends to minister unto him.
24 Po několika pak dnech přišed Felix s Druzillou, manželkou svou, kteráž byla Židovka, zavolal Pavla, a slyšel od něho o víře v Krista.
But after certain days, Felix came with Drusilla, his wife, which was a Jewess, and sent for Paul, and heard him concerning the faith in Christ Jesus.
25 A když on vypravoval o spravedlnosti a o zdrželivosti a o budoucím soudu, ulekl se Felix, a odpověděl: Nyní odejdi, a v čas příhodný zavolám tě.
And as he reasoned of righteousness, and temperance, and the judgment to come, Felix was terrified, and answered, Go thy way for this time; and when I have a convenient season, I will call thee unto me.
26 Nadál se pak, že jemu Pavel dá nějaké peníze, aby jej propustil, pročež i tím častěji, povolávaje ho, mluvíval s ním.
He hoped withal that money would be given him of Paul: wherefore also he sent for him the oftener, and communed with him.
27 Po dvou pak letech měl po sobě náměstka Felix, Festa Porcia, a chtěje se zalíbiti Židům Felix, nechal Pavla v vězení.
But when two years were fulfilled, Felix was succeeded by Porcius Festus; and desiring to gain favour with the Jews, Felix left Paul in bonds.
