Skutky Apoštolů 23

1 Tedy Pavel, pohleděv pilně na to shromáždění, řekl: Muži bratří, já všelijak s dobrým svědomím sloužil jsem Bohu až do dnešního dne.

And Paul, looking stedfastly on the council, said, Brethren, I have lived before God in all good conscience until this day.

2 Tedy nejvyšší kněz Ananiáš kázal těm, kteříž tu stáli, aby jej bili v ústa.

And the high priest Ananias commanded them that stood by him to smite him on the mouth.

3 Pavel pak řekl jemu: Budeť tebe bíti Bůh, stěno zbílená. A ty sedíš, soudě mne vedle Zákona, a proti Zákonu velíš mne bíti.

Then said Paul unto him, God shall smite thee, thou whited wall: and sittest thou to judge me according to the law, and commandest me to be smitten contrary to the law?

4 A někteří stojíce tu řekli: Nejvyššímu knězi Božímu zlořečíš?

And they that stood by said, Revilest thou God’s high priest?

5 I řekl Pavel: Nevědělť jsem, bratří, byť nejvyšším knězem byl; psánoť jest zajisté: Knížeti lidu svého nebudeš zlořečiti.

And Paul said, I wist not, brethren, that he was high priest: for it is written, Thou shalt not speak evil of a ruler of thy people.

6 A věda Pavel, že tu byla jedna strana saduceů a druhá farizeů, zvolal v radě: Muži bratří, já jsem farizeus, syn farizeův; pro naději a z mrtvých vstání já tuto k soudu stojím.

But when Paul perceived that the one part were Sadducees, and the other Pharisees, he cried out in the council, Brethren, I am a Pharisee, a son of Pharisees: touching the hope and resurrection of the dead I am called in question.

7 A když on to promluvil, stal se rozbroj mezi farizei a saducei, a rozdvojilo se množství.

And when he had so said, there arose a dissension between the Pharisees and Sadducees: and the assembly was divided.

8 Nebo saduceové tak praví, že není vzkříšení, ani anděla, ani ducha, ale farizeové obé to vyznávají.

For the Sadducees say that there is no resurrection, neither angel, nor spirit: but the Pharisees confess both.

9 I stal se křik veliký. A povstavše učitelé strany farizejské, zastávali ho, řkouce: Nic jsme zlého nenalezli na tomto člověku; protož buď že mluvil jemu duch neb anděl, nebojujme s Bohem.

And there arose a great clamour: and some of the scribes of the Pharisees’ part stood up, and strove, saying, We find no evil in this man: and what if a spirit hath spoken to him, or an angel?

10 A když veliký rozbroj vznikl, obávaje se hejtman, aby Pavel nebyl od nich roztrhán, rozkázal žoldnéřům sjíti dolů a vychvátiti ho z prostředku jejich a vésti do vojska.

And when there arose a great dissension, the chief captain, fearing lest Paul should be torn in pieces by them, commanded the soldiers to go down and take him by force from among them, and bring him into the castle.

11 V druhou pak noc ukázav se jemu Pán, řekl: Budiž stálý, Pavle; nebo jakož jsi svědčil o mně v Jeruzalémě, tak musíš svědčiti i v Římě.

And the night following the Lord stood by him, and said, Be of good cheer: for as thou hast testified concerning me at Jerusalem, so must thou bear witness also at Rome.

12 A když byl den, sšedše se někteří z Židů, zapřisáhli se s klatbou, řkouce, že nebudou jísti ani píti, až zabijí Pavla.

And when it was day, the Jews banded together, and bound themselves under a curse, saying that they would neither eat nor drink till they had killed Paul.

13 A bylo jich více než čtyřidceti, kteříž se byli tak spikli.

And they were more than forty which made this conspiracy.

14 Kteřížto přistoupivše k předním kněžím a k starším, řekli: Prokletím prokleli jsme se, že neokusíme ničehož, dokudž nezabijeme Pavla.

And they came to the chief priests and the elders, and said, We have bound ourselves under a great curse, to taste nothing until we have killed Paul.

15 Protož vy nyní dejte věděti hejtmanu, z jednostejného vší rady svolení, aby jej zítra k vám přivedl, jako byste něco jistšího chtěli zvěděti o jeho věcech; my pak, prve nežliť se k vám přiblíží, hotovi jsme jej zabíti.

Now therefore do ye with the council signify to the chief captain that he bring him down unto you, as though ye would judge of his case more exactly: and we, or ever he come near, are ready to slay him.

16 Slyšev pak o těch úkladech, syn sestry Pavlovy odšel, a všel do vojska a pověděl Pavlovi.

But Paul’s sister’s son heard of their lying in wait, and he came and entered into the castle, and told Paul.

17 Tedy zavolav Pavel k sobě jednoho z setníků, řekl: Doveď mládence tohoto k hejtmanu; neboť má jemu něco povědíti.

And Paul called unto him one of the centurions, and said, Bring this young man unto the chief captain: for he hath something to tell him.

18 A on pojav jej, vedl k hejtmanu a řekl jemu: Vězeň Pavel zavolav mne, prosil, abych tohoto mládence přivedl k tobě, že by měl něco mluvit s tebou.

So he took him, and brought him to the chief captain, and saith, Paul the prisoner called me unto him, and asked me to bring this young man unto thee, who hath something to say to thee.

19 I vzav jej hejtman za ruku jeho, a odstoupiv s ním soukromí, otázal se ho: Co jest to, ješto mi máš oznámiti?

And the chief captain took him by the hand, and going aside asked him privately, What is that thou hast to tell me?

20 Tedy on řekl: Že jsou Židé uložili prositi tebe, abys k nim zítra do rady uvedl Pavla, jako by něco jistšího chtěli vyzvěděti o něm.

And he said, The Jews have agreed to ask thee to bring down Paul tomorrow unto the council, as though thou wouldest inquire somewhat more exactly concerning him.

21 Ale ty nepovoluj jim; neboť úklady činí jemu více než čtyřidceti mužů z nich, kteříž se zapřisáhli s klatbou, že nebudou ani jísti, ani píti, až jej zabijí. A jižť jsou hotovi, čekajíce na odpověd od tebe.

Do not thou therefore yield unto them: for there lie in wait for him of them more than forty men, which have bound themselves under a curse, neither to eat nor to drink till they have slain him: and now are they ready, looking for the promise from thee.

22 Tedy hejtman propustil toho mládence, přikázav: Abys žádnému nepravil, žes mi to oznámil.

So the chief captain let the young man go, charging him, Tell no man that thou hast signified these things to me.

23 A zavolav dvou setníků, řekl jim: Připravte žoldnéřů dvě stě, aby šli až do Cesaree, a jezdců sedmdesáte, a drabantů dvě stě k třetí hodině na noc.

And he called unto him two of the centurions, and said, Make ready two hundred soldiers to go as far as Caesarea, and horsemen threescore and ten, and spearmen two hundred, at the third hour of the night:

24 I hovada přiveďte, aby vsadíce na ně Pavla, ve zdraví jej dovedli k Felixovi vladaři;

and [he bade them] provide beasts, that they might set Paul thereon, and bring him safe unto Felix the governor.

25 Napsav jemu také i list v tento rozum:

And he wrote a letter after this form:

26 Klaudius Lyziáš výbornému vladaři Felixovi vzkazuje pozdravení.

Claudius Lysias unto the most excellent governor Felix, greeting.

27 Muže tohoto javše Židé, hned zamordovati měli. Kteréhožto já, přispěv s houfem žoldnéřů, vydřel jsem, zvěděv, že jest Říman.

This man was seized by the Jews, and was about to be slain of them, when I came upon them with the soldiers, and rescued him, having learned that he was a Roman.

28 A chtěje zvěděti, z čeho by jej vinili, uvedl jsem ho do rady jejich.

And desiring to know the cause wherefore they accused him, I brought him down unto their council:

29 I shledal jsem, že na něj žalují o nějaké otázky Zákona jejich a že nemá žádné viny, pro kterouž by byl hoden smrti neb vězení.

whom I found to be accused about questions of their law, but to have nothing laid to his charge worthy of death or of bonds.

30 A když mi povědíno o úkladech, kteréž jsou o něm skládali Židé, ihned jsem jej poslal k tobě, přikázav také i žalobníkům jeho, aby, což mají proti němu, oznámili před tebou. Měj se dobře.

And when it was shewn to me that there would be a plot against the man, I sent him to thee forthwith, charging his accusers also to speak against him before thee.

31 Tedy žoldnéři, jakž jim poručeno bylo, pojavše Pavla, přivedli jej v noci do Antipatridy.

So the soldiers, as it was commanded them, took Paul, and brought him by night to Antipatris.

32 A nazejtří, nechavše jízdných, aby s ním jeli, vrátili se do vojska.

But on the morrow they left the horsemen to go with him, and returned to the castle:

33 Oni pak přijevše do Cesaree, dali list vladaři, a Pavla také postavili před ním.

and they, when they came to Caesarea, and delivered the letter to the governor, presented Paul also before him.

34 A přečta list vladař, i otázal se ho, z které by krajiny byl. A zvěděv, že jest z Cilicie,

And when he had read it, he asked of what province he was; and when he understood that he was of Cilicia,

35 Řekl: Budu tě slyšeti, když tvoji žalobníci také přijdou. I rozkázal ho ostříhati v domě Herodesově.

I will hear thy cause, said he, when thine accusers also are come: and he commanded him to be kept in Herod’s palace.