2 Korintským 1
1 Pavel, apoštol Ježíše Krista skrze vůli Boží, a Timoteus bratr, církvi Boží, kteráž jest v Korintu, se všemi svatými, kteříž jsou ve vší Achaii:
Paul, the apostle of Jesus Christ through the will of God, and brother Timothy, to the church of God which is at Corinth, along with all the saints who are in all Achaia:
2 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.
Grace to you and peace from God our Father and our Lord Jesus Christ.
3 Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, Otec milosrdenství, a Bůh všelikého potěšení,
Blessed is the God and Father of our Lord Jesus Christ, the Father of mercies and the God of all consolation;
4 Kterýž těší nás ve všelikém ssoužení našem, abychom i my mohli potěšovati těch, kteříž by byli v jakémkoli ssoužení, a to tím potěšením, kterýmž i my potěšeni jsme od Boha.
the one comforting us in all our tribulation, in order that we may be able to comfort those in all tribulation, through the consolation with which we ourselves are comforted of God,
5 Nebo jakož se rozhojňují utrpení Kristova na nás, tak skrze Krista rozhojňuje se i potěšení naše.
because as the sufferings of Christ abound in us, so our consolation through Christ also abounds.
6 Nebo buďto že souženi jsme, pro vaše potěšení a spasení souženi jsme, kteréž se působí v snášení týchž trápení, kteráž i my trpíme; buďto že potěšováni býváme, pro vaše potěšení a spasení potěšováni býváme. A naděje naše pevná jest o vás.
But if we are troubled it is in behalf of your consolation and salvation; if we are comforted, it is in behalf of your consolation, working in you through the endurance of the same sufferings which we also suffer.
7 Poněvadž víme, že jakož jste účastníci utrpení, také i potěšení.
And our hope is stedfast in your behalf; knowing that, as you are the partakers of the sufferings, so you are also of the consolation.
8 Nechcemeť zajisté, abyste nevěděli, bratří, o soužení našem, kteréž jsme měli v Azii, že jsme nad míru přetíženi byli a nad možnost, tak že jsme již o životu svém byli pochybili.
For we do not wish you to be ignorant, brethren, concerning our affliction taking place in Asia, because we were burthened exceedingly, above our power, so that we despaired even of living:
9 Nýbrž sami v sobě již jsme byli tak usoudili, že nebylo lze než umříti, abychom nedoufali sami v sobě, ale v Bohu, jenž i mrtvé křísí.
but we had the answer of death in ourselves, in order that we might not trust in ourselves, but in God who raised the dead:
10 Kterýž z takového nebezpečenství smrti vytrhl nás, a vytrhuje, v něhož doufáme, že i ještě vytrhne,
who delivered us from so great a death, and will deliver: in whom he have hope that he will also yet deliver;
11 Když i vy nám pomáhati budete modlitbami za nás, aby z daru toho, příčinou mnohých osob nám daného, od mnohých děkováno bylo Bohu za nás.
you also cooperating in our behalf in prayer; in order that, the gift which is bestowed upon us from many persons, may through many be a source of thanks given in our behalf.
12 Nebo chlouba naše tato jest, svědectví svědomí našeho, že v sprostnosti a v upřímosti Boží, ne v moudrosti tělesné, ale v milosti Boží obcovali jsme na tomto světě, zvláště pak u vás.
For our boasting is this, the testimony of our conscience, that in holiness and purity of God, not in carnal wisdom, but in the grace of God, we have sojourned in the world, and especially towards you.
13 Neboť nepíšeme vám nic jiného, nežli to, což čtete, aneb což prvé znáte. A naději mám, že až do konce tak znáti budete.
For we do not write other things to you, but those things which you read and know, and I hope that you will know them perfectly:
14 Jakož jste již i z stránky poznali nás, žeť jsme chlouba vaše, podobně jako i vy naše, v den Pána Ježíše.
as you have also known us in part, because we are your glorying, as you ours in the day of the Lord Jesus.
15 A v tomť doufání chtěl jsem k vám přijíti nejprve, abyste druhou milost měli,
And in this confidence I wished to come unto you sooner, that you may have a second grace;
16 A skrze vás jíti do Macedonie, a zase z Macedonie přijíti k vám, a potom od vás abych byl doprovozen do Judstva.
and through you to go unto Macedonia, and again from Macedonia to come to you, and by you to be sent forward into Judea.
17 O tom pak když jsem přemyšloval, zdali jsem co lehkomyslně činil? Aneb což přemyšluji, zdali podle těla přemyšluji, tak aby bylo při mně: Jest, jest, není, není?
Then wishing this, whether did I use lightness of purpose? or the things which I counsel, do I counsel according to the flesh, in order that it may be with me yes yes and no no?
18 Ale víť to věrný Bůh, že řeč naše, kteráž byla mluvena k vám, nebyla: Jest, a není.
But God is faithful, that our word which is to you is not yes and no.
19 Nebo Syn Boží Ježíš Kristus, kterýž mezi vámi kázán jest skrze nás, totiž skrze mne a Silvána a Timotea, nebyl: Jest, a není, ale bylo v kázání o něm: Jest,
For Christ Jesus, the Son of God, the one being preached by us, through me and Silvanus and Timothy, was not yes and no, but it was yes in him.
20 (Nebo kolikžkoli jest zaslíbení Božích, v němť jsou: Jest, a v němť také jest Amen, ) k slávě Bohu skrze nás.
For so many promises of God, in Him are yes; therefore indeed through him they are Amen unto the glory to God through us.
21 Ten pak, kterýž potvrzuje nás s vámi v Kristu, a kterýž pomazal nás, Bůh jest.
But the one confirming us along with you unto Christ, and having anointed us, is God.
22 Kterýž i znamenal nás, a dal závdavek Ducha svatého v srdce naše.
Who also having sealed us, and given us the earnest of the Spirit in our hearts.
23 Já pak Boha za svědka beru na svou duši, že lituje vás, ještě jsem nepřišel do Korintu.
But I call God to witness to my soul, that sparing you I did not yet come into Corinth:
24 Ne jako bychom panovali nad věrou vaší, ale pomocníci jsme radosti vaší; nebo věrou stojíte.
not that we domineer over your faith, but we are fellow-workers of your joy: for by faith you stand.
