2 Korintským 6
1 Protož napomáhajíce, i napomínáme vás, abyste milosti Boží nadarmo nebrali,
And working together [with him] we entreat also that ye receive not the grace of God in vain
2 (Neboť praví Bůh: V čas příhodný uslyšel jsem tě a v den spasení spomohl jsem tobě. Aj, nyníť jest čas příhodný, aj, nyní dnové spasení.)
(for he saith, At an acceptable time I hearkened unto thee, And in a day of salvation did I succour thee: behold, now is the acceptable time; behold, now is the day of salvation):
3 Žádného v ničemž nedávajíce pohoršení, aby byla bez úhony služba naše;
giving no occasion of stumbling in anything, that our ministration be not blamed;
4 Ale ve všem se chovajíce jakožto Boží služebníci, ve mnohé trpělivosti, v utištěních, v nedostatcích, v úzkostech,
but in everything commending ourselves, as ministers of God, in much patience, in afflictions, in necessities, in distresses,
5 V ranách, v žalářích, v nepokojích, v pracech, v bdění, v postech,
in stripes, in imprisonments, in tumults, in labours, in watchings, in fastings;
6 V čistotě, v umění, v dlouhočekání, v dobrotivosti, v Duchu svatém, v lásce neošemetné,
in pureness, in knowledge, in longsuffering, in kindness, in the Holy Ghost, in love unfeigned,
7 V slovu pravdy, v moci Boží, skrze odění spravedlnosti, napravo i nalevo,
in the word of truth, in the power of God; by the armour of righteousness on the right hand and on the left,
8 Skrze slávu i pohanění, skrze zlou i dobrou pověst, jakožto bludní, a jsouce pravdomluvní,
by glory and dishonour, by evil report and good report; as deceivers, and [yet] true;
9 Jakožto neznámí, a jsouce známí, jakožto umírající, a aj, živi jsme, jakožto potrestaní, a nezmordovaní,
as unknown, and [yet] well known; as dying, and behold, we live; as chastened, and not killed;
10 Jako smutní, avšak vždycky se radujíce, jako chudí, a mnohé zbohacujíce, jako nic nemajíce, avšak všemi věcmi vládnouce.
as sorrowful, yet alway rejoicing; as poor, yet making many rich; as having nothing, and [yet] possessing all things.
11 Ústa naše otevřína jsou k vám, ó Korinští, srdce naše rozšířeno jest.
Our mouth is open unto you, O Corinthians, our heart is enlarged.
12 Nejste v nás souženi, než souženi jste v srdcích vašich.
Ye are not straitened in us, but ye are straitened in your own affections.
13 O takovéžť odplaty žádám od vás, jakožto synům pravím: Rozšiřte se i vy.
Now for a recompense in like kind (I speak as unto [my] children), be ye also enlarged.
14 A netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi?
Be not unequally yoked with unbelievers: for what fellowship have righteousness and iniquity? or what communion hath light with darkness?
15 A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věřícímu s nevěřícím?
And what concord hath Christ with Belial? or what portion hath a believer with an unbeliever?
16 A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakož pověděl Bůh: Že přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.
And what agreement hath a temple of God with idols? for we are a temple of the living God; even as God said, I will dwell in them, and walk in them; and I will be their God, and they shall be my people.
17 A protož vyjdětež z prostředku jejich a oddělte se od nich, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás.
Wherefore Come ye out from among them, and be ye separate, saith the Lord, And touch no unclean thing; And I will receive you,
18 A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.
And will be to you a Father, And ye shall be to me sons and daughters, saith the Lord Almighty.
