< Žalmy 97 >
1 Hospodin kraluje, plésej země, a vesel se ostrovů všecko množství.
Huic David, quando terra ejus restituta est. [Dominus regnavit: exsultet terra; lætentur insulæ multæ.
2 Oblak a mrákota jest vůkol něho, spravedlnost a soud základ trůnu jeho.
Nubes et caligo in circuitu ejus; justitia et judicium correctio sedis ejus.
3 Oheň předchází jej, a zapaluje vůkol nepřátely jeho.
Ignis ante ipsum præcedet, et inflammabit in circuitu inimicos ejus.
4 Zasvěcujíť se po okršlku světa blýskání jeho; to viduc země, děsí se.
Illuxerunt fulgura ejus orbi terræ; vidit, et commota est terra.
5 Hory jako vosk rozplývají se před oblíčejem Hospodina, před oblíčejem Panovníka vší země.
Montes sicut cera fluxerunt a facie Domini; a facie Domini omnis terra.
6 Nebesa vypravují o jeho spravedlnosti, a slávu jeho spatřují všickni národové.
Annuntiaverunt cæli justitiam ejus, et viderunt omnes populi gloriam ejus.
7 Zastyďte se všickni, kteříž sloužíte rytinám, kteříž se chlubíte modlami; sklánějte se před ním všickni bohové.
Confundantur omnes qui adorant sculptilia, et qui gloriantur in simulacris suis. Adorate eum omnes angeli ejus.
8 To uslyše Sion, rozveselí se, a zpléší dcery Judské z příčiny soudů tvých, Hospodine.
Audivit, et lætata est Sion, et exsultaverunt filiæ Judæ propter judicia tua, Domine.
9 Nebo ty, Hospodine, jsi nejvyšší na vší zemi, a velice jsi vyvýšený nade všecky bohy.
Quoniam tu Dominus altissimus super omnem terram; nimis exaltatus es super omnes deos.
10 Vy, kteříž milujete Hospodina, mějte v nenávisti to, což zlého jest; onť ostříhá duší svatých svých, a z ruky bezbožníků je vytrhuje.
Qui diligitis Dominum, odite malum: custodit Dominus animas sanctorum suorum; de manu peccatoris liberabit eos.
11 Světlo vsáto jest spravedlivým, a radost těm, kteříž jsou upřímého srdce.
Lux orta est justo, et rectis corde lætitia.
12 Veselte se, spravedliví v Hospodinu, a oslavujte památku svatosti jeho.
Lætamini, justi, in Domino, et confitemini memoriæ sanctificationis ejus.]