< Žalmy 88 >

1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
O Jehovah, the God of my salvation, I have cried day and night before thee.
2 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Let my prayer enter into thy presence. Incline thine ear to my cry.
3 Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol h7585)
For my soul is full of troubles, and my life draws near to Sheol. (Sheol h7585)
4 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
I am reckoned with those who go down into the pit. I am as a man who has no help,
5 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
cast off among the dead, like the slain who lie in the grave, whom thou remember no more, and they are cut off from thy hand.
6 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
Thou have laid me in the lowest pit, in dark places, in the deeps.
7 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
Thy wrath lays hard upon me, and thou have afflicted me with all thy waves. (Selah)
8 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
Thou have put my acquaintances far from me. Thou have made me an abomination to them. I am shut up, and I cannot come forth.
9 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
My eye wastes away because of affliction. I have called daily upon thee, O Jehovah, I have spread forth my hands to thee.
10 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
Will thou show wonders to the dead? Shall those who are deceased arise and praise thee? (Selah)
11 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
Shall thy loving kindness be declared in the grave, or thy faithfulness in destruction?
12 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
Shall thy wonders be known in the dark, and thy righteousness in the land of forgetfulness?
13 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
But to thee, O Jehovah, I have cried, and in the morning my prayer shall come before thee.
14 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
Jehovah, why do thou cast off my soul? Why do thou hide thy face from me?
15 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
I am afflicted and ready to die from my youth up. While I suffer thy terrors I am confounded.
16 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
Thy fierce wrath has gone over me. Thy terrors have cut me off.
17 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
They came round about me like water all the day long. They encompassed me around together.
18 Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
Thou have put beloved and friend far from me, and my acquaintances into darkness.

< Žalmy 88 >