Žalmy 38
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
A Psalme of Dauid for remembrance. O Lord, rebuke mee not in thine anger, neither chastise me in thy wrath.
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
For thine arrowes haue light vpon me, and thine hand lyeth vpon me.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
There is nothing sound in my flesh, because of thine anger: neither is there rest in my bones because of my sinne.
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
For mine iniquities are gone ouer mine head, and as a weightie burden they are too heauie for me.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
My woundes are putrified, and corrupt because of my foolishnes.
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
I am bowed, and crooked very sore: I goe mourning all the day.
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
For my reines are full of burning, and there is nothing sound in my flesh.
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
I am weakened and sore broken: I roare for the very griefe of mine heart.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
Lord, I powre my whole desire before thee, and my sighing is not hid from thee.
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
Mine heart panteth: my strength faileth me, and the light of mine eyes, euen they are not mine owne.
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
My louers and my friends stand aside from my plague, and my kinsmen stand a farre off.
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
They also, that seeke after my life, laye snares, and they that go about to do me euil, talke wicked things and imagine deceite continually.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
But I as a deafe man heard not, and am as a dumme man, which openeth not his mouth.
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
Thus am I as a man, that heareth not, and in whose mouth are no reproofes.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
For on thee, O Lord, do I waite: thou wilt heare me, my Lord, my God.
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
For I said, Heare me, least they reioyce ouer me: for when my foote slippeth, they extol themselues against me.
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
Surely I am ready to halte, and my sorow is euer before me.
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
When I declare my paine, and am sory for my sinne,
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
Then mine enemies are aliue and are mightie, and they that hate me wrongfully are many.
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
They also, that rewarde euill for good, are mine aduersaries, because I follow goodnesse.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
Forsake me not, O Lord: be not thou farre from me, my God.
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
Haste thee to helpe mee, O my Lord, my saluation.
