Žalmy 26

1 Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se.

In finem. Psalmus David. [Judica me, Domine, quoniam ego in innocentia mea ingressus sum, et in Domino sperans non infirmabor.

2 Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé.

Proba me, Domine, et tenta me; ure renes meos et cor meum.

3 Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé.

Quoniam misericordia tua ante oculos meos est, et complacui in veritate tua.

4 S lidmi marnými nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím.

Non sedi cum concilio vanitatis, et cum iniqua gerentibus non introibo.

5 V nenávisti mám shromáždění zlostníků, a s bezbožnými se neusazuji.

Odivi ecclesiam malignantium, et cum impiis non sedebo.

6 Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine,

Lavabo inter innocentes manus meas, et circumdabo altare tuum, Domine:

7 Abych tě hlasitě chválil, a vypravoval všecky divné skutky tvé.

ut audiam vocem laudis, et enarrem universa mirabilia tua.

8 Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé.

Domine, dilexi decorem domus tuæ, et locum habitationis gloriæ tuæ.

9 Nezahrnujž s hříšnými duše mé, a s lidmi vražedlnými života mého,

Ne perdas cum impiis, Deus, animam meam, et cum viris sanguinum vitam meam:

10 V jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná.

in quorum manibus iniquitates sunt; dextera eorum repleta est muneribus.

11 Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou.

Ego autem in innocentia mea ingressus sum; redime me, et miserere mei.

12 Noha má stojí na rovině, v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu.

Pes meus stetit in directo; in ecclesiis benedicam te, Domine.]