< Žalmy 121 >

1 Píseň stupňů. Pozdvihuji očí svých k horám, odkudž by mi přišla pomoc.
Canticum graduum. [Levavi oculos meos in montes, unde veniet auxilium mihi.
2 Pomoc má jest od Hospodina, kterýž učinil nebe i zemi.
Auxilium meum a Domino, qui fecit cælum et terram.
3 Nedopustíť, aby se pohnouti měla noha tvá, nedřímeť strážný tvůj.
Non det in commotionem pedem tuum, neque dormitet qui custodit te.
4 Aj, nedřímeť, ovšem nespí ten, kterýž ostříhá Izraele.
Ecce non dormitabit neque dormiet qui custodit Israël.
5 Hospodin strážce tvůj, Hospodin zastínění tvé tobě po pravici.
Dominus custodit te; Dominus protectio tua super manum dexteram tuam.
6 Nebudeť bíti na tě slunce ve dne, ani měsíc v noci.
Per diem sol non uret te, neque luna per noctem.
7 Hospodin tě ostříhati bude ode všeho zlého, ostříhati bude duše tvé.
Dominus custodit te ab omni malo; custodiat animam tuam Dominus.
8 Hospodin ostříhati tě bude, když vycházeti i vcházeti budeš, od tohoto času až na věky.
Dominus custodiat introitum tuum et exitum tuum, ex hoc nunc et usque in sæculum.]

< Žalmy 121 >