< Žalmy 120 >
1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.
Canticum graduum. [Ad Dominum cum tribularer clamavi, et exaudivit me.
2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.
Domine, libera animam meam a labiis iniquis et a lingua dolosa.
3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,
Quid detur tibi, aut quid apponatur tibi ad linguam dolosam?
4 Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?
Sagittæ potentis acutæ, cum carbonibus desolatoriis.
5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.
Heu mihi, quia incolatus meus prolongatus est! habitavi cum habitantibus Cedar;
6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.
multum incola fuit anima mea.
7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.
Cum his qui oderunt pacem eram pacificus; cum loquebar illis, impugnabant me gratis.]