< Žalmy 114 >

1 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,
Kad izaðe Izrailj iz Misira, dom Jakovljev iz naroda tuðega,
2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.
Judeja postade svetinja Božija, Izrailj oblast njegova.
3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.
More vidje i pobježe; Jordan se obrati natrag.
4 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.
Gore skakaše kao ovnovi, brdašca kao jaganjci.
5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?
Što ti bi, more, te pobježe i tebi, Jordane, te se obrati natrag?
6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?
Gore, što skaèete kao ovnovi, i brdašca, kao jaganjci?
7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,
Pred licem Gospodnjim drkæi, zemljo, pred licem Boga Jakovljeva.
8 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.
Koji pretvara kamen u jezero vodeno, granit u izvor vodeni.

< Žalmy 114 >