Žalmy 62
1 Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův. Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.
Ta, u Boga je mir duši mojoj, od njega je spasenje moje!
2 Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.
Ta, on je grad moj i spasenje moje, utoèište moje, neæu posrnuti nimalo.
3 Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.
Dokle æete napadati na èovjeka? Svi hoæete da ga oborite kao zid navaljen, kao ogradu isprovaljivanu.
4 Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. (Sélah)
Baš naumiše da ga svrgnu s visine, omilje im laž, ustima blagosiljaju a u srcu kunu.
5 Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.
Da, u Bogu se smiri, dušo moja; jer je u njemu nad moj.
6 Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.
On je grad moj i spasenje moje, utoèište moje, neæu posrnuti.
7 V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.
U Bogu je spasenje moje i slava moja, tvrdi grad i pristanište meni je u Bogu.
8 Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. (Sélah)
Narode! uzdaj se u njega u svako doba; izlivajte pred njim srce svoje; Bog je naše utoèište.
9 Jistě žeť jsou marnost synové lidští, a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.
Ta, sinovi su prostaèki ništa, sinovi su gospodski laž, da se metnu na mjerila, bili bi lakši nego ništa.
10 Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.
Ne uzdajte se u vlast ni u otimanje, nemojte biti ništavi; kad raste bogatstvo, ne dajte da vam srce prione za nj.
11 Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc,
Jednom reèe Bog i više puta èuh, da je krjepost u Boga.
12 A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho.
I u tebe je, Gospode, milost; jer ti plaæaš svakome po djelima njegovijem.
