< Príslovia 30 >
1 Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
Verba Congregantis, filii Vomentis. Visio quam locutus est vir cum quo est Deus, et qui Deo secum morante confortatus, ait:
2 Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
[Stultissimus sum virorum, et sapientia hominum non est mecum.
3 Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
Non didici sapientiam, et non novi scientiam sanctorum.
4 Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
Quis ascendit in cælum, atque descendit? quis continuit spiritum in manibus suis? quis colligavit aquas quasi in vestimento? quis suscitavit omnes terminos terræ? quod nomen est ejus, et quod nomen filii ejus, si nosti?
5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
Omnis sermo Dei ignitus: clypeus est sperantibus in se.
6 Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
Ne addas quidquam verbis illius, et arguaris, inveniarisque mendax.
7 Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
Duo rogavi te: ne deneges mihi antequam moriar:
8 Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
vanitatem et verba mendacia longe fac a me; mendicitatem et divitias ne dederis mihi: tribue tantum victui meo necessaria,
9 Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
ne forte satiatus illiciar ad negandum, et dicam: Quis est Dominus? aut egestate compulsus, furer, et perjurem nomen Dei mei.
10 Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
Ne accuses servum ad dominum suum, ne forte maledicat tibi, et corruas.]
11 Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
[Generatio quæ patri suo maledicit, et quæ matri suæ non benedicit;
12 Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
generatio quæ sibi munda videtur, et tamen non est lota a sordibus suis;
13 Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
generatio cujus excelsi sunt oculi, et palpebræ ejus in alta surrectæ;
14 Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
generatio quæ pro dentibus gladios habet, et commandit molaribus suis, ut comedat inopes de terra, et pauperes ex hominibus.
15 Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
Sanguisugæ duæ sunt filiæ, dicentes: Affer, affer. Tria sunt insaturabilia, et quartum quod numquam dicit: Sufficit.
16 Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti. (Sheol )
Infernus, et os vulvæ, et terra quæ non satiatur aqua: ignis vero numquam dicit: Sufficit. (Sheol )
17 Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
Oculum qui subsannat patrem, et qui despicit partum matris suæ, effodiant eum corvi de torrentibus, et comedant eum filii aquilæ!]
18 Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
[Tria sunt difficilia mihi, et quartum penitus ignoro:
19 Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
viam aquilæ in cælo, viam colubri super petram, viam navis in medio mari, et viam viri in adolescentia.
20 Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
Talis est et via mulieris adulteræ, quæ comedit, et tergens os suum dicit: Non sum operata malum.
21 Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
Per tria movetur terra, et quartum non potest sustinere:
22 Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
per servum, cum regnaverit; per stultum, cum saturatus fuerit cibo;
23 Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
per odiosam mulierem, cum in matrimonio fuerit assumpta; et per ancillam, cum fuerit hæres dominæ suæ.]
24 Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
[Quatuor sunt minima terræ, et ipsa sunt sapientiora sapientibus:
25 Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
formicæ, populus infirmus, qui præparat in messe cibum sibi;
26 Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
lepusculus, plebs invalida, qui collocat in petra cubile suum;
27 Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
regem locusta non habet, et egreditur universa per turmas suas;
28 Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
stellio manibus nititur, et moratur in ædibus regis.
29 Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
Tria sunt quæ bene gradiuntur, et quartum quod incedit feliciter:
30 Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
leo, fortissimus bestiarum, ad nullius pavebit occursum;
31 Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
gallus succinctus lumbos; et aries; nec est rex, qui resistat ei.
32 Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
Est qui stultus apparuit postquam elevatus est in sublime; si enim intellexisset, ori suo imposuisset manum.
33 Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
Qui autem fortiter premit ubera ad eliciendum lac exprimit butyrum; et qui vehementer emungit elicit sanguinem; et qui provocat iras producit discordias.]