Príslovia 22
1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
Bolje je ime nego veliko bogatstvo, i milost je bolja nego srebro i zlato.
2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
Bogat i siromah sretaju se; obojicu je Gospod stvorio.
3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
Pametan èovjek vidi zlo i skloni se, a ludi idu dalje i plaæaju.
4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
Smjernosti i strahu Gospodnjemu plata je bogatstvo i slava i život.
5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
Trnje i zamke su na putu opakoga; ko èuva dušu svoju, biæe daleko od toga.
6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
Uèi dijete prema putu kojim æe iæi, pa neæe otstupiti od njega ni kad ostari.
7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
Bogat gospodari nad siromasima, i ko uzima u zajam biva sluga onomu koji daje.
8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
Ko sije bezakonje žeæe muku, i pruta gnjeva njegova nestaæe.
9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
Blago oko biæe blagosloveno, jer daje hljeba svojega ubogomu.
10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
Otjeraj potsmjevaèa, i otiæi æe raspra i prestaæe svaða i sramota.
11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
Ko ljubi èisto srce, i èije su usne ljubazne, njemu je car prijatelj.
12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
Oèi Gospodnje èuvaju znanje, a poslove bezakonikove obara.
13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
Ljenivac govori: lav je napolju; nasred ulice poginuo bih.
14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
Usta su tuðih žena jama duboka; na koga se gnjevi Gospod, onamo æe pasti.
15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
Bezumlje je privezano djetetu na srce; prut kojim se kara ukloniæe ga od njega.
16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
Ko èini krivo siromahu da umnoži svoje, i ko daje bogatome, zacijelo æe osiromašiti.
17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
Prigni uho svoje i slušaj rijeèi mudrijeh ljudi, i srce svoje privij k nauci mojoj.
18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
Jer æe ti biti milina ako ih složiš u srce svoje, ako sve budu poreðane na usnama tvojim.
19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
Da bi ti uzdanje bilo u Gospoda, kazujem ti ovo danas, a ti tako èini.
20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
Nijesam li ti napisao znamenite stvari za savjete i znanje,
21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
Da bih ti pokazao tvrðu istinitijeh rijeèi da bi mogao istinitijem rijeèima odgovarati onima koji pošlju k tebi?
22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
Ne otimaj siromahu zato što je siromah, i ne zatiri nevoljnoga na vratima.
23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
Jer æe Gospod braniti njihovu stvar, i oteæe dušu onima koji njima otimaju.
24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
Ne druži se s èovjekom gnjevljivijem i ne idi sa žestokim,
25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
Da se ne bi navikao na putove njegove i metnuo zamke na dušu svoju.
26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
Ne budi od onijeh koji ruku daju, koji se jamèe za dugove.
27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
Ako nemaš èim platiti, zašto da se odnese postelja ispod tebe?
28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
Ne pomièi stare meðe, koju su postavili oci tvoji.
29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.
Jesi li vidio èovjeka ustaoca na poslu? Taki æe pred carevima stajati, a neæe stajati pred prostacima.
