Príslovia 12
1 Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
Ko ljubi nastavu, ljubi znanje; a ko mrzi na ukor, ostaje lud.
2 Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
Dobar èovjek dobija ljubav od Gospoda, a èovjeka zlikovca osuðuje.
3 Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
Neæe se èovjek utvrditi bezbožnošæu, a korijen pravednijeh neæe se pomaæi.
4 Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
Vrijedna je žena vijenac mužu svojemu; a koja ga sramoti, ona mu je kao trulež u kostima.
5 Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
Misli su pravednijeh prave, a savjeti bezbožnijeh prijevara.
6 Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
Rijeèi bezbožnijeh vrebaju krv, a pravedne izbavljaju usta njihova.
7 Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
Obaraju se bezbožni da ih nema, a dom pravednijeh ostaje.
8 Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
Prema razumu svom hvali se èovjek; a ko je opaka srca, prezreæe se.
9 Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
Ko se snebiva, a ima slugu, bolji je od onoga koji se velièa a hljeba nema.
10 Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
Pravednik se brine za život svojega živinèeta, a u bezbožnika je srce nemilostivo.
11 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
Ko radi svoju zemlju, biæe sit hljeba; a ko ide za besposlicama, bezuman je.
12 Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
Bezbožnik želi obranu oda zla, ali korijen pravednijeh daje je.
13 Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
Zlome je zamka u grijehu usana njegovijeh, a pravednik izlazi iz tjeskobe.
14 Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
Od ploda usta svojih siti se èovjek dobra, i platu za djela svoja prima èovjek.
15 Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
Bezumniku se èini prav put njegov; ali ko sluša savjet, mudar je.
16 Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
Gnjev bezumnikov odmah se pozna, ali pametni pokriva sramotu.
17 Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
Ko govori istinu, javlja što je pravo, a lažni svjedok prijevaru.
18 Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
Ima ko govori kao da maè probada, a jezik je mudrijeh lijek.
19 Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
Istinita usta stoje tvrdo dovijeka, a jezik lažljivi za èas.
20 V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
Koji zlo misle, prijevara im je u srcu, a radost je onima koji svjetuju na mir.
21 Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
Nikaka nesreæa neæe zadesiti pravednika, a bezbožnici æe se napuniti zla.
22 Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
Mrske su Gospodu lažljive usne; a koji rade vjerno, mili su mu.
23 Člověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
Pametan èovjek pokriva znanje, a srce bezumnijeh razglašuje bezumlje.
24 Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
Ruka radljiva gospodariæe, a lijena æe davati danak.
25 Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
Briga u srcu èovjeèijem obara; a dobra rijeè razveseljava.
26 Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
Pravedniku je bolje nego bližnjemu njegovu; a bezbožnike zavodi put njihov.
27 Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
Ljenivac neæe peæi lova svoga, a u vrijedna je èovjeka dobro dragocjeno.
28 Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
Na putu pravde život je, i kuda ide staza njezina nema smrti.
